Kyrgyzský úřad pro civilní letectví odebral osvědčení leteckého provozovatele letecké společnosti TezJet poté, co při mimořádné kontrole odhalil „závažná porušení“ národní letecké legislativy, která měla přímý dopad na bezpečnost letového provozu.
Rozhodnutí je pozoruhodné především svým načasováním. Evropská komise totiž teprve 9. června vyřadila z unijního seznamu zakázaných dopravců (EU Air Safety List) všechny letecké společnosti certifikované v Kyrgyzstánu, tedy včetně společnosti TezJet. K nehodě letounu MD-83, která následnou kontrolu vyvolala, došlo 7. července – pouhých 28 dní po zveřejnění rozhodnutí Evropské komise.
Incident, o kterém jsem informovali zde, se odehrál na letišti Manas v Biškeku. Levý hlavní podvozek letounu McDonnell Douglas MD-83 (EX-80003) zkolaboval během rozjezdu ke vzletu na vnitrostátní lince do města Oš. Posádka vzlet přerušila, letoun zůstal na dráze a cestující byli evakuováni. Nehoda se obešla bez ztrát na životech a bez těžších zranění.
Kyrgyzský regulátor bezprostředně po nehodě pozastavil provoz flotily TezJet a zahájil vyšetřování. Následná neplánovaná kontrola však podle úřadu neodhalila pouze možný technický problém konkrétního letadla, ale zejména širší nedostatky v činnosti společnosti. Regulátor je označil za závažná porušení pravidel, která přímo ovlivňují bezpečnost letů, a na jejich základě licenci dopravce odebral. Současně oznámil rozšíření kontrol také na další kyrgyzské letecké společnosti.
Rozsah zjištění národního úřadu vnucuje otázky, jak důkladný byl proces, na jehož základě Evropská komise jen o několik týdnů dříve rozhodla o vyškrtnutí všech kyrgyzských dopravců z „black listu“.
Evropská kontrola TezJet neprověřovala
Rozhodnutí Evropské komise nebylo individuálním potvrzením bezpečnosti společnosti TezJet. Kyrgyzské společnosti byly od roku 2006 zakázány především kvůli nedostatečné schopnosti tamního regulátora vykonávat bezpečnostní dohled. Komise proto v roce 2026 hodnotila zejména fungování státního úřadu, nový letecký zákon, systém certifikace a schopnost dohlížet na provozovatele.
Evropský tým provedl v Kyrgyzstánu rozsáhlou kontrolu mezi 23. a 27. březnem. Z jednotlivých dopravců však navštívil pouze dvě regulátorem vzorově vybrané společnosti – AeroStan a Avia Traffic Company. TezJet mezi kontrolovanými dopravci nebyl. Přesto automaticky získal výhodu plynoucí ze zrušení celostátního zákazu.
To je zjevná slabina systému, který při rozhodování o celých státech pracuje se vzorkem několika provozovatelů a ve značné míře spoléhá na informace, dokumentaci a nápravná opatření předkládaná místním regulátorem.
Samotná Evropská komise přitom ve svém rozhodnutí navíc připustila, že kyrgyzský systém ještě není plně konsolidován. Evropské hodnocení uvádělo potřebu dalšího zlepšení opakovacího výcviku inspektorů, kontroly dokumentace, standardizace inspekčních postupů, správy zjištěných nedostatků i plánování dohledu. Nedostatky byly zjištěny rovněž v oblasti kontroly nedestruktivních zkoušek v organizacích údržby.
V době květnového jednání unijního Výboru pro leteckou bezpečnost navíc Kyrgyzstán uzavřel pouze 19 z 23 připomínek a sedm z dvanácti doporučení z březnové kontroly. Zbývající opatření se podle kyrgyzské delegace nacházela v pokročilé fázi realizace. Přesto Komise rozhodla, že dosažený pokrok postačuje k okamžitému zrušení zákazu všech dopravců.
Vzhledem k tomu, že zákaz uvalený na Kyrgyzstán byl v platnosti dvacet let, není jasné, proč Evropská komise se svým rozhodnutím tak spěchala. Přesněji řešeno, Kyrgyzstán byl na „black listu“ již v době jeho zavedení v roce 2006.
Formální pokrok vs. realita
Kyrgyzský regulátor před Evropskou komisí uvedl, že mezi prosincem 2025 a únorem 2026 provedl úplnou recertifikaci všech domácích leteckých společností. Počet platných osvědčení leteckého provozovatele byl v tomto procesu snížen z 21 na osm a certifikaci si údajně ponechaly pouze společnosti schopné splnit nové bezpečnostní požadavky.
TezJet tedy musel tímto procesem úspěšně projít. Jen o několik měsíců později tentýž regulátor při mimořádné kontrole zjistil nedostatky natolik závažné, že společnosti okamžitě odebral licenci.
Nabízejí se dvě vysvětlení – a ani jedno není pro systém dohledu příznivé: i) závažná porušení existovala již během recertifikace a úřad je neodhalil, nebo ii) vznikla následně a průběžný dohled nedokázal zabránit rychlému zhoršení situace. V obou případech se jedná o selhání regulátora a důkaz, že regulátor nevykonává svůj dohled dostatečně. Evropská komise přitom založila své rozhodnutí právě na důvěře, že nový kyrgyzský regulační systém umí dopravce nejen certifikovat, ale také účinně a soustavně kontrolovat. Navíc šetření EU bylo uzavřeno, aniž by byly vypořádány veškeré připomínky a uplatněna všechna doporučení.
Komise se uspokojila dokumenty a prezentací
Případ TezJet ukazuje riziko, že evropský postup může přikládat příliš velkou váhu nově přijatým zákonům, organizačním změnám, kontrolním příručkám, plánům nápravných opatření a prezentacím národního regulátora. Zdá se, že Komise zkoumala papíry a nikoliv skutečnost.
Odebrání licence TezJet nemusí automaticky znamenat návrat všech kyrgyzských společností na unijní seznam. Rychlost, s jakou se po červnovém rozhodnutí objevila tak závažná zjištění, však vyžaduje přinejmenším vysvětlení.
Unijní seznam nemůže představovat absolutní záruku bezpečnosti každé letecké společnosti. Evropská komise jej však veřejnosti pravidelně prezentuje jako nástroj umožňující rozlišovat dopravce splňující a nesplňující mezinárodní standardy. Když je ze seznamu odstraněna celá země, veřejnost to nevyhnutelně vnímá jako potvrzení, že všichni její dopravci podléhají spolehlivému dohledu.
Případ TezJet ukazuje, že mezi formálním uznáním regulačního systému a skutečným stavem u konkrétní společnosti může existovat značný rozdíl. (Foto: airport.kg, Gate Checked, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
