Existuje letiště, které během několika posledních let přišlo o svého hlavního hubového dopravce, druhou největší aerolinku a poté ještě o podstatnou část domácích spojů. To je v podstatě rozsudek smrti. Letiště Norimberk dokládá, že ani podobně katastrofický scénář nemusí být pro dobře vedené letiště konečnou.
Letiště Albrechta Dürera v Norimberku přišlo nejprve o svého dominantního dopravce Air Berlin. Následoval krach společnosti Germania, tehdy druhého největšího operátora na letišti. Krátce poté přišla pandemie, která z trhu vymazala část vnitrostátních linek. Většina se již nevrátila kvůli odklonu Německa k železniční dopravě.
Přes tyto šoky se Norimberk dokázal vrátit k růstu. Přes absenci domácí aerolinky odbavilo letiště v roce 2025 asi 4,5 milionu cestujících, což představuje historicky nejlepší výsledek. Provoz zajišťovalo kolem dvaceti dopravců do šedesáti destinací. Z letiště, které bylo dříve silně závislé na jedné aerolince, se postupně stalo diverzifikovaným regionálním uzlem se širší skladbou dopravců a trhů.
Příběh Norimberku je příběhem obnovení nezávislosti. Air Berlin zde od konce 90. let vybudoval model zimního hubu, který propojoval německá města s dovolenkovými destinacemi ve Středomoří, na Kanárských ostrovech či v Egyptě. Letadla ráno přivážela cestující z Německa do Norimberku a odtud pokračovala na jih. Večer se stejný model opakoval opačným směrem. Po Palmě de Mallorca šlo pro Air Berlin o jeden z nejdůležitějších uzlů.
Finanční problémy Air Berlin vedly k postupnému útlumu a nakonec uzavření hubu v roce 2013. Letiště tím přišlo zhruba o milion cestujících, tedy téměř čtvrtinu tehdejšího provozu. V roce 2017, po ukončení podpory ze strany společnosti Etihad, Air Berlin definitivně zkrachovaly.
V únoru 2019 skončila v insolvenci Germania, která v Norimberku bázovala čtyři letadla a měla vyplnit prostor po Air Berlin. Letiště tím přišlo o dalších zhruba půl milionu cestujících ročně. V okamžiku, kdy se provoz začal stabilizovat, zasáhla pandemie. Kromě propadu poptávky znamenala i zánik některých důležitých domácích linek.
Norimberk pro své přežití zvolil strategii širší diverzifikace. Na trh se dostaly společnosti SunExpress, TUI, Corendon Airlines, Eurowings, Marabu Airlines a Ryanair. Letiště tak nahradilo závislost na jednom dopravci pestřejší strukturou provozu.
Výhodou Norimberku je jeho pozice v ekonomicky silném regionu, avšak nevýhodou blízkost velkých letišť v Mnichově a Frankfurtu. Významná část potenciální dálkové a prémiové poptávky je přirozeně „vyluxována“ těmito uzly.
Norimberk však nabízí jednodušší provozní prostředí, kratší procesy, větší komerční flexibilitu pro dopravce a pohodlí pro cestující. Navíc funguje úsporně s optimálním využitím existující infrastruktury.
„Během pandemie jsme udrželi cenovou hladinu. Také jsme přepracovali náš ceník poplatků, který je veřejný a nediskriminační, jak ostatně musí být, a zavedli jsme podpůrné mechanismy založené na počtu přepravených cestujících,“ uvedl generální ředitel Hupe. „Máme například pobídkový systém pro nové linky. Pokud tedy Ryanair otevře nové trasy, jako nedávno do Maroka, získá výraznou slevu z letištních poplatků až na pět let.“
Pro Hupeho není konkurenceschopnost zdaleka jen otázkou letištních poplatků. Stejně důležité je, jak efektivně letiště využívá infrastrukturu, kterou už má k dispozici. To platí i pro kapacitu terminálů i řízení toků cestujících. Letiště uplatňuje pragmatický přístup: navzdory pokračujícímu růstu je Hupe přesvědčen, že Norimberk může fungovat v rámci svého současného fyzického uspořádání. Namísto velkých stavebních projektů se vedení letiště soustředí na optimalizaci stávajících prostor a odstraňování provozně úzkých míst moderní technologií.
„V létě máme koordinaci slotů pro noční lety, protože současnými úzkými hrdly jsou pasová kontrola a výdej zavazadel,“ řekl. „Bezpečnostní kontroly byly úzkým hrdlem ještě před půl rokem. Instalovali jsme novou technologii (3D scannery) a problém je vyřešen. Zvažujeme také přidání čtvrtého zavazadlového pásu a hledáme další prostory pro kiosky, přepážky a pasovou kontrolu.“
Nově přepracovaná nákupní a gastronomická zóna výrazně rozšířila prostor duty-free obchodů a přidala nové možnosti občerstvení. Vedle mezinárodních značek klade letiště důraz také na regionální speciality. Cestující zde najdou více míst k sezení, koncept pivní zahrádky i širší nabídku jídel a nápojů.
Letiště hledá další růst nejen v počtu cestujících, ale také v kvalitě spojení. Mezi cílové oblasti patří severní a východní Evropa a Blízký východ. Právě takové linky by mohly posunout Norimberk z pozice regionálního letiště orientovaného hlavně na volnočasové destinace na širší roli v evropské síti.
Kombinace provozu 24 hodin denně a centrální polohy z něj udělala jeden z významných evropských uzlů pro leteckou ambulanci. To je segment, který sice nenahradí masový turistický provoz, zvyšuje však strategickou hodnotu letiště a diverzifikuje příjmovou základnu.
Norimberk ukazuje, že regionální letiště nemusí přežít jen tehdy, pokud má vlastního dominantního dopravce. Po pádu Air Berlin a Germanie se letiště muselo přizpůsobit tvrdšímu a fragmentovanějšímu trhu. Výsledkem diverzifikovaného modelu je potenciálně vyšší odolnost.
Norimberk je bezesporu zajímavou případovou studií pro menší evropská letiště podnikající ve stínu velkých hubů, mezi nízkonákladovou konkurencí a s volatilní poptávkou.
Norimberk ukazuje, že při správně zvolené strategii může letiště prosperovat i za velmi nepříznivých vnějších okolností. (Foto: Airport Nurnberg, Lamilux, planes.cz)
Celkem 1 záznam
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Zároveň je možné zahlédnout občasný, ale zajímavý provoz, například vojenské lety, jelikož se letiště využívá k transportu pro nedalekou vojenskou základnu americké armády. Je zde možné zahlédnout osobní letadla společností Atlas Air, Omni Air a American Airlines.