Andrij Jermak, vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského, na setkání s diplomaty vyjádřil důvěru, že mezinárodní letiště Boryspil (KBP) brzy obnoví svůj provoz.
Jermak tuto možnost přičítá posíleným bezpečnostním opatřením Ukrajiny a zdůraznil přitom růst síly země.
Shodou okolností přišlo toto optimistické prohlášení právě v době, kdy šéf aliance NATO Jens Stoltenberg v interview pro německou televizi Das Erste varoval, že kvůli nedostatečné pomoci západních zemí Ukrajině se musíme připravit na špatné zprávy. Zmínil zejména omezené dodávky munice.
Zatímco Jermak oznamoval, že letiště půjde do provozu, primátor Kyjeva Vitalij Kličko vyjadřuje obavu o další existenci Ukrajiny.
Podívejme se tedy na možnost znovuotevření Boryspilu realisticky, a to i ve světle čerstvých zkušeností z konfliktu Izrael/Gaza.
Překážky obnovení provozu
Od ruské invaze 24. února 2022 je vzdušný prostor Ukrajiny mezinárodními organizacemi uzavřen. Na Ukrajině probíhá horký válečný konflikt. Předpoklad, že by mezinárodní organizace vzdušný prostor za této situace otevřely, je lichý.
Konec konců pokud by k tomu došlo, muselo by s tím souhlasit Rusko. Rusko by takový souhlas jistě nedalo „zdarma“ a podmínilo například otevření vzdušného prostoru západních zemí. Čtenář si jistě sám udělá představu, nakolik je taková dohoda za stávající situace myslitelná.
Nicméně pokud tuto možnost, byť hypoteticky připustíme, samo o sobě to provoz na letiště nevrátí. Otevření vzdušného prostoru je podmínkou nutnou, nikoliv však postačující.
Jasně to ukazuje probíhající konflikt Izrael/Gaza. Drtivá většina zahraničních leteckých společností na dlouhou dobu přerušuje lety do Tel Avivu, a to přesto, že vzdušný prostor uzavřen není. Regulátoři v tomto případě pouze alibisticky nabádají letecké společnosti, aby vývoj situace monitorovaly.
Letecké společnosti nesou odpovědnost za bezpečnost cestujících a veškerá rizika musí pečlivě vážit. Bezpečnost je prvořadým hlediskem, svou roli hraje i reputace dopravce. Ne každý provozovatel chce být spojován s lety do nebezpečných oblastí.
Pojišťovny až na prvním místě
Rozhodující v celé věci je stanovisko pojišťoven. Bez pojištění se, alespoň v civilizovaných zemích, komerčně létat nedá.
Pojistné podmínky na možnou válečnou situaci samozřejmě pamatují. V pojistných smlouvách obvykle stanovují sedmidenní výpovědní lhůtu pro zrušení či změnu pojistných podmínek v případě, že vypukne významný konflikt, který by pojistná rizika podstatně zvýšil. To se týká situace v Izraeli, ale ještě daleko více na Ukrajině.
Některé pojišťovny válečná rizika pokrývat z principu nebudou, jiné stanovují omezení a dodatečná opatření (např. nejdelší dobu, kdy letadlo může zůstat na rizikovém letišti). Dokonce i v případě evakuačních letů si pojišťovny obvykle připočítávají k pojistnému přirážku 0,05 % až 0,1 % z hodnoty letadla.
Letecké společnosti využívají dvou typů pojistek. První typ pokrývá všechna rizika týkající se škod, které mohou vzniknout v důsledku normálního provozu, zatímco druhý, „válečný“, pokrývá škody způsobené terorismem nebo válkou. Některé pojišťovny válečné pojištění neposkytují vůbec nebo poskytují výběrově, případ od případu.
Méně riskantní je pojistit izraelskou leteckou společnost, která je důkladně obeznámena s lokálními riziky a má dokonale vypracované všechny možné plány a procesy pro mimořádné situace, než poskytnout takové pojištění společnosti, která takové procesy ani hlubokou znalost nemá.
Tvrzení, že bez pojištění se létat nedá, není tak úplně pravdivé. Pokud není pojištění nebo vychází neúměrně draho, lze usilovat o státní garance. V případě Izraele parlament takové záruky domácím leteckým společnostem na válečná rizika schválil, a to až do výše plnění 6 miliard dolarů. Pro izraelskou vládu bylo absolutní prioritou zajistit přísun rezervistů a evakuační lety.
Stejně postupovalo Rusko poté, kdy západní pojišťovny v rámci sankcí zrušily ze dne na den pojistky ruským leteckým společnostem.
V případě Ukrajiny je obtížné si představit, že by Ukrajina byla schopna nabídnout zahraničním leteckým společnostem věrohodné záruky. Západní země to za Ukrajinu dělat nebudou, protože by tím převzaly zodpovědnost za bezpečí cestujících v situaci, kdy nemají žádné páky, jak bezpečnost zaručit.
Pokud připustíme, že se tak stane a Ukrajina záruky poskytne, lze pochybovat, zda západní letecké společnosti budou cesty vzdušným prostorem kontrolovaným ruskou armádou na letiště ostřelovaného Kyjeva riskovat.
Ryanair a Wizz Air ostatně oznámily, že obnoví komerční provoz co možná nejdříve po ukončení konfliktu, a to za předpokladu, že se otevře vzdušný prostor.
Evakuace letadel z Ukrajiny
Za celé období války na Ukrajině se uskutečnilo (alespoň pokud je známo veřejnosti) pouze několik přeletů dopravních letadel, samozřejmě bez cestujících.
Zřejmě prvním byl dne 2. dubna 2022 přelet ATR 72-600 (UR-RWB) společnosti Windrose Airlines ze Lvova do Varšavy. To však bylo ještě v době, kdy západní část Ukrajiny nebyla zasažena konfliktem. Evakuace ze Lvova je jednodušší než z Kyjeva, neboť Lvov je vzdálen pouhých 60 km od polské hranice.
Dne 13. září 2022 odletěl ze Lvova Airbus A320 (HA-LWS) společnosti Wizz Air.
Dvě turecká vojenská transportní letadla Airbus A400M opustila Kyjev 20. prosince 2022 a přeletěla do Rumunska. Letadla jen pár hodin před začátkem války přistála v Kyjevě s humanitárním nákladem. Posádky obou letadel pak strávily období od 24. února do 22. prosince na tureckém velvyslanectví, neboť přítomnost vojáků zemí NATO na Ukrajině by mohla vyvolat diplomatické třenice.
Boeing 737-800 (UR-SQP) společnosti SkyUp přeletěl dne 4. dubna 2023 z Kyjeva na letiště Jasy v Rumunsku.
Dne 1. června 2023 ze Lvova do Varšavy přeletělo nákladní letadlo Airbus A330 (9H-SME) společnosti SmartLynx Airlines Malta, které měla pronajaté ukrajinská Windrose Airlines. Také toto letadlo zastihl začátek války ve Lvově.
Problém evakuace letadel samozřejmě není jen problém přeletu. Letadlo musí před přeletem absolvovat alespoň základní prohlídky, takže letecká společnost musí na Ukrajinu vyslat své techniky.
Přinejmenším v případě Wizz Airu a odletu tureckých letadel je známo, že evakuace byla předem projednána s Ruskem a pro odlety využito odsouhlaseného koridoru s odsouhlasenými pravidly přeletu. O evakuaci se osobně zasadili prezident Turecka Erdogan a premiér Maďarska Orbán. O dalších uvedených případech do médií žádné podrobnosti nepronikly.
Ukrajina je obrovským trhem letecké dopravy
Zcela jinak se situace bude vyvíjet po válce. Ukrajina je trh s kolosálním potenciálem, na kterém ještě před zahájením války ostře soutěžily Wizz Air s Ryanairem. S tím, že se do Evropy přesunuly v souvislosti s válkou miliony ukrajinských uprchlíků se potenciál tohoto trhu ještě umocnil. Intenzivně se budou rozvíjet také obchodní vztahy.
O zájmu leteckých společností svědčí návštěva šéfa Ryanairu Michaela O’Learyho a jeho týmu v Kyjevě 20. července. Ryanair projednával plány obnovy leteckého spojení s ukrajinským ministrem pro infrastrukturu Oleksandrem Kubrakovem. Delegace navštívila také letiště Boryspil (viz foto). Letiště bylo válkou ušetřeno a zůstává v dokonale provozuschopném stavu.
Ryanair nabídne během prvního roku po obnovení provozu na ukrajinském trhu 5 milionů sedaček. Počet nabízených sedaček postupně vzroste až na 10 milionů ročně v pátém roce po znovuotevření trhu. Ryanair chce v zemi provozovat tři báze – Kyjev, Lvov a Oděsu. Vzhledem ke kupní síle obyvatelstva a profilu cestujících je Ukrajina jasně trhem nízkonákladových dopravců.
Wizz Air žádné konkrétní plány sice zatím nekomunikoval, ale vzhledem k tomu, že před válkou byl na tomto trhu jedničkou je jasné, že své pozice si bude chtít udržet.
Zatímco o atraktivitě ukrajinského trhu (po skončení války) nelze mít žádné pochybnosti, o možnosti otevřít letiště v době horkého konfliktu lze pochybovat. (Foto: The Irish Times, thresholdx, Visit Ukraine, youtue, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém