Společnost KLM slaví 100 let

• 07.10.2019 09:00

V pondělí 7. října uplyne 100 let od založení společnosti KLM, která je nejstarší leteckou společností, působící po celou dobu své existence pod svým původním názvem. Ve složitém leteckém podnikání, kde přežití vyžaduje každodenní boj s řadou faktorů, se jedná bezesporu o pozoruhodný výsledek.

Firma zahájila svou činnost letem do Londýna, po kterém přišla expanze na dálkové a mezikontinentální linky. Nejprve obsluhovaly holandské kolonie a postupně přerostly v rozsáhlou mezinárodní síť. Ta dnes zahrnuje na 160 destinací, které pokrývá park 120 letadel. Vše zajišťuje přes 30 tisíc zaměstnanců společnosti. KLM je součástí skupiny Air France-KLM, členem aliance SkyTeam a čtyřhvězdičkovou společností v rámci ratingu Skytrax.

Na letecké společnosti působí řada tlaků, od tvrdé konkurence, cen paliva, regulace, geopolitické nejistoty, ekonomických krizí, stávek, terorismu po environmentalistické nálady. KLM se nevyhnuly ani tragické události. Konec konců, tvrdé podmínky podnikání v odvětví dokumentují i stávající finanční výsledky skupiny Air France–KLM.

Určitě bude zajímavé ve stručnosti zmínit hlavní některé mezníky bohaté stoleté historie společnosti:

KLM – Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, tj. Královská letecká společnost, byla založena v roce 1919 skupinou soukromých investorů. Jejím prvním ředitelem byl Albert Plesman.

Foto 1: Albert Plesman – zakladatel a první ředitel KLM (foto: KLM)

Začátky

7. říjen 1919: ustavena společnost Koninklijke Luchtvaart Maatschappij voor Nederland en Koloniën (Královská letecká společnost pro Holandsko a kolonie). Společnost byla založena pod patronací královny Vilemíny, která v září dala právo společnosti nosit název Královská.

17. květen 1920: společnost KLM uskutečnila první let, a to z Londýna (Croydon) na Schiphol. Pilot Jerry Shaw letěl pronajatým letadlem De Havilland DH.16, na jehož palubě cestovali dva novináři, dopis od primátora Londýna primátorovi Amsterodamu a balíček novin.

Foto 2: De Havilland DH.16 (foto: iFly)

4. duben 1921: po zimní přestávce obnovila KLM pravidelné lety. Letecký park tvořily dva letouny, a to Fokker F-II a F-III. Jednalo se o první letouny vyvinuté pro potřeby civilní dopravy, nikoliv o upravené bombardéry. Letoun přepravil čtyři cestující v uzavřené kabině, zatímco pilot byl kabině otevřené. Letoun měl dolet 1200 km a rychlost nad pevninou měl až 150 km/h. Tyto letouny byly počátkem těsné spolupráce s nizozemským výrobcem Fokker, která trvala až do roku 2017, kdy KLM vyřadily poslední Fokker 70.

Foto 3: Fokker F.II byl prvním civilním letounem ve službách společnosti. Dokázal v uzavřené kabině přepravit čtyři cestující (foto: blog KLM)

Mezikontinentální lety

1. říjen 1924: na první zkušební mezikontinentální let z Amsterodamu do Batávie (nyní Jakarta, Indonésie) se vydal Fokker F.VII (H-NACC). Zájem o tyto lety diktovala potřeba (a příležitost) obsluhovat holandské kolonie v jihovýchodní Asii. Ostatně to byl také jeden z hlavních důvodů jejího založení. Odtud také plný název společnosti Royal Dutch Airlines for the Netherlands and Colonies.

Zkušební let měl prokázat použitelnost letadel pro překonávání dlouhých vzdáleností. Cesta nebyla vůbec jednoduchá, hned druhý den došlo k poruše motoru, která donutila posádku k nouzovému přistání v Bulharsku, kde musel stroj čekat na opravu. Pokračovat mohlo letadlo po opravě až 2. listopadu. Na cestě trvající 55 dní vykonalo letadlo 21 mezipřistání. Zpět do Holandska putoval stroj v rozebraném stavu lodí. Z dnešního hlediska se 55 dní zdá šílené, ale v roce 1924 šlo o pozoruhodný úspěch, který přesvědčil, že letecká doprava má potenciál zlepšit dostupnost vzdálených kolonií.

Foto 4: Fokker F.VII na cestě do Batávie (Foto: blog KLM)

Další let do Holandské východní Indie se konal až v roce 1927. Nasazení třímotorových letadel zkrátilo dobu cesty na pět a půl dne.

září 1930: zahájeny pravidelné lety do Batávie. Před 2. světovou válkou se jednalo o nejdelší pravidelné lety na světě. Nejprve byl nabízen jeden let týdně, později až tři lety týdně.

20. až 24. říjen 1934: letoun Douglas DC-2 Uiver (Čáp) vyhrál ve své kategorii první cenu v závodě Londýn – Melbourne. Cesta trvala 3 dny, 18 hod a 17 min. Letadlo přepravilo kromě posádky tři cestující a 191 kg pošty. DC-2 byl prvním celokovovým letadlem v leteckém parku společnosti.

15. prosinec 1934: KLM vykonala první transatlantický let legendárním Fokkerem F.XVIII Snip na trati z Amsterodamu do Curacao a Aruby. Letadlo dopravilo zařízení potřebné pro založení pobočky KLM Dutch West Indies Company. Cesta trvala 7 dní, 19 hod. a 20 min. Na palubě byla pouze posádka, neboť v prostoru pro cestující byl uložen náklad a přídavné palivové nádrže.

Foto 5: Fokker F.XVIII PJ-AIS, původně PH-AIS, sloužil na Curacau. (Foto: blog KLM)

Foto 6: Zachovalá přední část trupu F.XVIII PJ-AIS v muzeu v Curacau (foto: Curacao Museum)

19. leden 1935: společnost KLM Dutch West Indies Company zahájila pravidelné lety mezi Arubou a Curacao.

Stojí za povšimnutí, že po nástupu DC-2 KLM prodaly v říjnu 1936 dva Fokkery F.XVIII (PH-AIQ, PH-AIR) ČSA, kde nesly imatrikulaci OK-AIQ a OK-AIR. Letadla létala na lince Praha- Vídeň – Berlín, a to až do roku 1938.

Foto 7: Fokker F.XVIII OK-AIR (původně PH-AIR) (foto: blog KLM)

září 1945: po ukončení války obnovuje KLM postupně svou činnost, a to nejprve na vnitrostátních a evropských linkách. Koncem listopadu znovu otevírá cesty do Indonésie. Na linky do Indonésie společnost nasadila letadla Douglas C-54 Skymaster.

21. květen 1946: KLM zahajuje pravidelné lety do New Yorku letadlem Douglas DC-4 Rotterdam. Tím společnost expanduje na dálkových tratích mimo oblast nizozemských kolonií a zároveň využívá nových možností letecké techniky. Společnost KLM byla v roce 1946 první evropskou společností, která létala z kontinentální Evropy do Ameriky.

Foto 8: DC-4 (Foto: blog KLM)

Posledního dne roku 1953 zemřel zakladatel společnosti a její ředitel Albert Plesman. V roce 1954 donutila špatná finanční situace společnosti stát ke zvýšení svého majetkového podílu na 2/3, což znamenalo znárodnění KLM. Představenstvo společnosti přesto zůstalo pod kontrolou zástupců soukromého kapitálu. Společnost byla privatizována v roce 1966, ale následně opět znárodněna po ropné krizi v roce 1973.

1. listopad 1958: otevřeno spojení Amsterodam – Tokio přes Severní pól letadlem Douglas DC-7 Caraïbische Zee.

Foto 9: Na palubě DC-7 (foto: blog KLM)

Éra tryskové dopravy

19. březen 1960: KLM převzala Douglas DC-8-33 (PH-DCA), čímž vstoupila do tryskové éry. První letoun nesl jméno Alberta Plesmana. Nasazení tryskových letadel bylo velkým krokem pro společnost a její cestující, ale také, jak se ukázalo, příliš velkou nákladovou položkou. To nakonec spolu s dalšími faktory vedlo k nutnosti společnost znovu znárodnit.

Ukázka servisu na palubě DC-8 (foto: blog KLM)

DC-8-33 (PH-DCA) (foto: The Mighty Eight)

31. leden 1971: na Schiphol přiletěl Boeing 747-206B (PH-BUA), který se stal prvním víceuličkovým letadlem v parku KLM. Letoun měl kapacitu 353 cestujících, tj. prakticky dvojnásobek proti DC-8 (130 až 170 cestujících). Dne 14. února 1971 uskutečnil letoun PH-BUA první let do New Yorku.

Poslední letadla Boeing 747-400 mají opustit letecký park společnost v roce 2021.

říjen 1991: KLM zvýšilo vlastnický podíl v Transavii ze 40 na 80 %

25. říjen 2003: KLM přivítala na Schipholu první Boeing 777-200R, který byl nasazen na linky do Kapského města, Nairobi a New Yorku.

Air France-KLM Group

V květnu 2004 se KLM spojila s Air France. Společnosti zformovaly skupinu Air France-KLM. Krátce poté vstoupila KLM do aliance SkyTeam.

Sňatek Air France-KLM přitom není úplně bezproblémový. Po dlouhá léta finanční výsledky i spokojenost zákazníků (Net Promoter Scores) společnosti KLM převyšují výkony Air France, což vyvolává uvnitř skupiny pochopitelné napětí.

Počátkem letošního roku se napětí mezi Air France a KLM vystupňovalo, neboť se objevily signály, že nový šéf skupiny Air France–KLM Benjamin Smith neprodlouží manažerský kontrakt šéfovi KLM. Za šéfa KLM proto intervenoval u francouzské vlády nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra a pod petici na podporu šéfa KLM se shromáždilo 25 tisíc podpisů. Ben Smith sice ze svého záměru vycouval, ale problém zcela jistě není zapomenut.

Vývoj ve skupině Air France-KLM natolik znepokojil nizozemskou vládu, že se rozhodla zvýšit svůj podíl ve skupině z původních 5,9 % na 14,3 %, aby tak vyrovnala podíl francouzské vlády a zajistila rovnoprávné postavení KLM.

5. květen 2004: oficiálně ustavena skupina Air France-KLM

září 2004: KLM, Northwest a Continental se stávají členy aliance SkyTeam a připojují se tak k aliančním partnerům Air France, Delta Air Lines, Alitalia, Korean Air, ČSA and Aéro Mexico.

25. srpen 2005: Airbus dodal KLM první Airbus A330. Letadla A330 začala postupně nahrazovat Boeingy 767

2. červen 2008: KLM vystavily poslední papírovou letenku a dokončily přechod na elektronické letenky

30. červen 2010: poslední let Fokkeru 50, který byl také posledním turbovrtulovým letadlem v parku společnosti

11. listopad 2014: KLM vyřadily poslední McDonnell Douglas MD-11

14. listopad 2015: KLM převzal první Boeing 787-9 Dreamliner. Tím byl zároveň odstartován program modernizace leteckého parku společnosti.

29. říjen 2017: KLM uskutečnily poslední komerční let letadlem Fokker 70. Tento mezník uzavřel bezmála 100 let úspěšné spolupráce KLM a nizozemského výrobce letadel Fokker.

Foto 12: Fokker F70, na směrovce Anthony Fokker (foto: blog KLM)

30. červen 2019: Boeing 787-10 „Oranjebloesem“ (PH-BKA), který svými barvami připomíná 100. výročí společnosti, dorazil na Schiphol. KLM se tak stala první evropskou společností, která provozuje Boeing 787-10 Dreamliner na komerčních linkách.

Foto 13: Boeing 787-10 (obr. Change.org)

KLM se v poslední době výrazně profiluje programem „KLM Takes Care“ za udržitelné létání a důrazem na ochranu životního prostředí. Od roku 2013 rovněž vykonává lety mezi Schipholem a New Yorkem s použitím biopaliv. Záběr na udržitelnost je nepochybně něčím, čím se letecké společnosti musí zabývat.

Foto 14: Závazek KLM udržitelné budoucnosti letectví (obr. KLM)

Na druhou stranu je nutno vidět, že pro velkou část cestujících nejsou otázky udržitelnosti letectví primární starostí. Pravděpodobně je vice zajímá, co konkrétně nabízí společnost jim spíše než planetě. Je proto sporné, zda strategie udržitelnosti je správný diferenciátor v konkurenčním boji s ostatními společnostmi. Pokud jde o fakta, pak z hlediska emisí přes všechnu snahu výkony KLM ve snižování emisí zaostávají za hodnotami, které vykazují společnosti, jako je Ryanair a Wizz Air.

Závěr

Společnost KLM má za sebou dlouhou a bohatou minulost. V mnoha oblastech byla a je průkopníkem, který posunuje celé odvětví dopředu. Po celých 100 let své existence také dokázala ustát všechny nepříznivé tlaky.

Dnes má KLM dobře nakročeno do úspěšné budoucnosti.

Historická loga KLM (obr.: Wikimedia)