Na zářijové tiskové konferenci zveřejnil Airbus novou prognózu poptávky na 20 let. To nejzajímavější však nebylo v číslech.
Letecká doprava poroste – i přes nepříznivé vnější tlaky
Pokud jde o poptávku po leteckém cestování, Airbus v nové prognóze mírně snižuje předpokládané tempo růstu o 0,1 p.b. na 4,3 % (obr. 2). Reaguje tím na zpomalení hospodářského růstu a zřejmě i tlaky environmentalistů na radikálnější opatření k omezení světové letecké přepravy. Většinu očekávaného růstu přinese podle očekávání region Asie-Pacifik, a to díky rostoucí střední vrstvě obyvatelstva. Tam bude také směřovat více nově vyrobených letadel, než na evropský a severoamerický trh dohromady.
Airbus zdůraznil, že celkový růst letecké dopravy zůstává solidní a letecká doprava prokázala vysokou odolnost proti vnějším šokům, jako jsou války, geopolitické napětí, obchodní spory, kolísání cen paliva atd. (obr. 2). Věří, že letecké cestování nadále rychle poroste i přes stávající obavy o nepříznivých dopadech leteckého provozu na klimatické změny.
Airbus předpokládá, že světový letecký park bude v roce 2038 představovat 47 680 tryskových letadel, dvojnásobek proti stávajícímu stavu. Toto číslo je mírně nižší proti loňskému, neboť Airbus předpokládá zvýšení produktivity letadel, tj. více sedadel a vyšší průměrné denní využití letadel. Za posledních 20 let se zvýšil počet sedadel v letadlech a denní využití letadel vzrostlo o 2,3 hod. Odtud tedy snížení prognózy.
Airbus však předpokládá, že obnova leteckého parku se proti původním plánům urychlí, neboť společnosti jsou motivovány k přechodu na palivově efektivnější letadla. Z toho podle prognózy vyplývá potřeba 39 210 nových letadel pro přepravu cestujících a nákladu, a to proti loňskému předpokladu 37 389 letadel. Potřeba modernizace tak překoná moment vyšší produktivity leteckého parku.
Nová letadla sama o sobě splnění emisních cílů na rok 2050 nezajistí
Výrobce očekává, že 60 % celkové flotily 22 680 tryskových letadel pro osobní a nákladní přepravu bude nahrazeno novými letadly. To přivodí výrazné snížení emisí, neboť nová letadla jsou ekologicky příznivější. Airbus uvedl, že spotřeba paliva přepočtená na vzdálenost a cestujícího se v průměru snížila na 47 % spotřeby roku 1990. Na druhou stranu za stejné období stoupl počet přepravených cestujících o 4 mld. Airbus vidí v nasazení nových, úspornějších letadel svůj rozhodující příspěvek k „dekarbonizaci“.
Komerční ředitel Airbusu Christian Scherer varoval, že i přes tento pokrok budou muset státy investovat do rozvoje biopaliv. Jinak nelze plánovaných emisních cílů k roku 2050 dosáhnout. Airbus se tak nedopouští chyby automobilového průmyslu, který připustil, aby na něj byly uvaleny nerealistické ekologické cíle.
Bob Lange, starší vice president Airbusu pro obchodní plánování zdůraznil, že růst leteckého provozu se rekrutuje z faktu, že náš život je více globální, což vytváří více potřeb cestování. Náš svět prostě potřebuje více cestování a více přepravy zboží. Největší část růstu osobní letecké dopravy přitom vychází z trhů, kde si dříve lidé letecké cestování prostě nemohli dovolit. Čínský vnitrostátní provoz se ztrojnásobí a překoná vnitrostátní provoz v USA. V Indii se počet leteckých cestujících zvýší během 20 let dokonce na pětinásobek. Pokud se tedy např. lidé v USA rozhodnou cestovat méně, nic to nezmění na celkovém obrazu poptávky.
Lange připomněl, že dnes neexistuje alternativa k leteckému cestování na dlouhé vzdálenosti. Z grafu (obr. 3) vyplývá také souvislost mezi počtem letů a HDP na obyvatele (Praha v grafu vyznačena červeně). Airbus argumentuje, že v rámci rovnosti by bohatší země neměly regulací nebo tlakem veřejnosti omezovat možnosti leteckého cestování pro chudší země, jejichž obyvatelstvo bude díky své rostoucí životní úrovni zvyšovat zájem o letecké cestování.
Alternativní pohony v nedohlednu
Pokud jde o alternativní pohony, jako jsou elektrická letadla typu E-Fan X, Airbus věří, že dostane tento projekt do vzduchu v roce 2021, což by mohlo znamenat, že na krátkých vzdálenostech se hybridní elektrická letadla mohou objevit nejdříve kolem roku 2035.
CEO společnosti Guillaume Faury přitom 17. září potvrdil, že Airbus nemá žádný plán na nový model A320neo do roku 2035. To znamená, že žádný hybridní elektrický nebo jiný zázrak není na pořadu dne. V roce 2050 proto budeme létat z rozhodující části stejnými letadly, která vidíme na nebi dnes. Přitom ale stávající cíl emisí CO2 (https://www.iata.org/policy/environment/Pages/climate-change.aspx) letecké dopravy do roku 2050 volá po jejich snížení na polovinu. Airbus zdůraznil, že snížit emise v letecké dopravě není a ani nemůže být jen úkolem výrobců letadel.
To potvrzuje, že přes vyhlášené ambiciózní cíle na snížení exhalací z letecké dopravy dnes neexistuje žádný realistický plán, jak těchto cílů dosáhnout. Z argumentace Airbusu ale také vyplývá, že stávající úvahy EU o dodatečném zdanění uvalení letecké dopravy s cílem redukovat evropský provoz v EU o 10 % na celkové situaci nic nezmění, tedy kromě zdražení letenek nebo zpomalení obnovy letadlového parku. Emise letecké dopravy v EU tvoří 3 % celkové produkce emisí produkovaných EU (https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/aviation_en).
Nová segmentace
Pokud jde o dílčí segmenty prognózy, Airbus zvýšil odhad poptávky po jednouličkových letadel (segment S – small) o 4 % na 29 720 letadel, snížil poptávku po středních letadlech (segment M – medium) o 2 % na 5 370 letadel. V kategorii velkých dvoumotorových letadel (segment L – large) vzroste podle Airbusu poptávka o 22 % na 4 120 letadel. Nová segmentace (obr. 4) řadí A220, A320neo a A321neo do segmentu S, zatímco A321LR, XLR patří již spolu s A330neo do segmentu M, A350 pak do segmentu L. Vzhledem k ukončení výroby v roce 2021 není součástí segmentace A380.
Airbus nabídl také rostoucí prognózu oprav, údržby a výcviku, a to z 4,6 bilionu USD na 4,9 bilionu USD.
Úplnou prezentaci prognózy lze stáhnout zde https://www.airbus.com/content/dam/corporate-topics/strategy/global-market-forecast/GMF-2019-2038-Airbus-Commercial-Aircraft-book.pdf (Foto: Airbus)
že i přes tento pokrok budou muset státy investovat do rozvoje biopaliv. Jinak nelze plánovaných emisních cílů k roku 2050 dosáhnout.
Žádná biopaliva, ať stará či nová, ke snížení emisí CO2 nepřispějí. Chemie je neúprosná, z kila uhlovodíků prostě víc energie, než tam je, nevymáčknete, můžete ovlivni jen to, jak ji v motoru zužitkujete, a tam už moc prostoru ke zlepšování za současného stavu technologií není. Pomoci může zvýšení efektivity letecké dopravy - vyšší využití sedačkové kapacity, reorganizace vzdušného prostoru a provozu. Samozřejmě, nové materiály, aby na 1 cestujícího připadlo méně váhy letadla, další aerodynamická zlepšení, ale to je na dalšígeneraci letadel.
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Jediný způsob na snížení produkce CO2 v letecké dopravě je nahradit ji na kontinentálních cestách do 1000km vysokorychlostní železniční dopravou.