Nový systém nástupu na palubu, označený zkratkou WilMA, ověřují společnosti Lufthansa a Swiss. Název systému je odvozen ze slov „Window-Middle-Aisle“ a napovídá řešení organizace nástupu. Nejprve nastupují cestující sedící u oken, poté ti s přiděleným prostředním sedadlem a jako poslední cestující sedící v uličce. Rychlejšího nástupu se docílí tím, že typicky cestující, kteří již zaujali svá místa v uličce, nemusí místa znovu opouštět, když přijde cestující, který má místo u okna. Tím se zajistí průchodnost uličky. Výjimkou z uvedeného systému jsou skupiny, které spolu cestují a jsou spolu odbaveny, nebo cestující business třídy, cestující s dětmi, atd., kteří mají nárok na odbavení mimo pořadí.
Zatím většina společností uplatňuje systém „back-to-front“, kdy nejprve nastupují cestující sedící v zadní části letadla, příp. rozdělují cestující do několika více méně náhodných zón. Povětšinou se čeká nejdříve ve frontě na nástup, následně v nástupním mostu a nakonec v uličce. Společnost United Airlines uplatňuje systém WilMA od roku 2005. Uvádí, že WilMA ušetří asi 35 % času potřebného na nástup cestujících.
Již v roce 2014 byl proveden zajímavý experiment s maketou kabiny letadla, kam 175 „cestujících“ nastupovalo podle různých systémů. Aby test byl co nejbližší realitě, bylo dokonce vyčleněno asi 5 % „problematických“ cestujících, kteří záměrně obsazovali špatná místa. Systém back-to-front přinesl dobu nástupu 29 minut a spokojenost 19 bodů. WilMA byla nejrychlejší s časem 14:55 a zároveň nejvyšší spokojeností cestujících, která dosáhla hodnoty 102 bodů.
Lufthansa testuje systém již od dubna ve Frankfurtu, a to s výbornými výsledky. V září proto začne implementace nového postupu na vybraných letištích a od listopadu by se měl být systém uplatněn na všech letech Lufthansy. Je zajímavé, jak dlouho trvá leteckým společnostem změna zvyklostí a adoptování relativně jednoduché změny způsobu nástupu cestujících. (Foto: The Context of Things, planes.cz)
Pár nápadů:
1. Systém nastupování podle zón nefunguje dobře, pokud nejsou od sebe zóny oddělené už na gatu. Jinak je opravdu těžké uhlídat, která zóna zrovna nastupuje, koho bych vlastně měl předběhnout a kdo v té tlačenici patří do které zóny.
2. Je vždycky problém s cestujícími, kteří se pokoušejí nastupovat dříve, než by měli. Často to ani nedělají úmyslně (otupělost z časového posunu, neznalost jazyků, prostý zmatek), ale co s nimi? Pustíte je a naštvete ostatní. Nepustíte je, naštvete je a navíc ta debata docela zdržuje.
3. Pokud by to aerolinie s rychlejším nastupováním myslely vážně, tak by vymyslely lepší způsoby, jak na palubu *nebrat* zavazadla. Ukládání zavazadel a hledání místa pro ně blokuje uličku a strašně zdržuje. Bohužel se ale všichni snaží naopak znepříjemnit odbavované kufry, takže se do kabiny každý vcelku logicky tlačí s kufrem, laptopem a ještě oblečením.
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Tento systém jsem viděla počátkem března u Latam Chile a Aerolineas Argentinas na místních přeletech.