Michale,
připrav si: letenky, palubními vstupenky, doklady o zpoždění a odpovědi / neodpovědi od společností a obrať se na www.caa.cz (Úřad pro civilní letectví ČR). Z mé zkušenosti, letecké společnosti spoléhají na to, že 40% cestujících přestane řešit, dalších 40% odradí první negativní odpověď. To výrazně sníží výdaje na kompenzace, třeba až na 10-20% (cestujících). Sice nutno vždy airline oslovit, nicméně ve většině případů je nutno jít na místně příslušný úřad pro civilní letectví. Ten vydá rozhodnutí, ale nevymáhá. Většinou to však postačuje. U otrlejších jako Ryanair může být nutné s rozhodnutím se ještě obrátit na soud.

Za lumpárnu považuji zejména "náhodné" přidělování místa v letadle, které pak lze změnit za příplatek. V Británii nyní vyšetřují tuto praxi u několika lowcosterů (jmenovitě je uveden Ryanair), u nichž lze statisticky prokázat, že přidělování nepopulárních míst B a E (uprostřed řady) náhodné vůbec nebylo. Stejně tak vyšetřují i záměrné rozesazování lidí cestujících ve skupině.
Neakceptovatelné je pak neplacení kompenzace za zpoždění letů. Jeden takový případ mám s ČSA a jeden s TravelService. Obě společnosti na podnou žádost o vyplacení kompanzace opakovaně nereagují. Přitom riziko vyplacení kompenzace je zahrnuto do ceny letenky a na kompenzaci má cestující přitom nárok ze zákona.

Osobně to vnímám jako trend i komplikaci. Kupující nyní nemá jistotu co kupuje, jako v případě, kdy letecká společnost takové štěpení nenabízí. Například minulý týden jsem koupil letenku v agentuře jako let se zavazadly, dokument přišel se informací, že zavazadla nejsou zahrnutá a ejhle.. dopravci AFKL mne informoval, že zavazadla v tomto tarifu jsou, ale že před dvěma měsíci odstartovali i tarify bez zavazadel. Když se podíváte na příplatky za zavazadla u agentur, společností na letišti, atd. cenový rozptyl je veliký. A tak povede k vyšší marži společností a při zachování komfortu i vyšší ceně placené cestujícími. Na druhou stranu, abych společnostem nekřidil. Cena letenky do Montrealu před cca 25000 lety byla 15000 Kčs a to v dnešních cenách podle ČZÚ by bylo přes 99000 Kč a současné ceny do YMQ, nebo YYZ se může pohybovat i mezi 10-15000 Kč ( dokonce se zavazdlem . Tlak na efektivitu, snižování nákladů a další příjmy je proto evidentní.

Přes Atlantik sice moc lidí "na lehko" možná necestuje, ale faktem zůstává, že cestující bez zavazadla se k lepšímu tarifu zřejmě dostane (což však zatím nelze ověřit). Předpokládám, že pro cestující se zavazadlem se na tarifech nic nemění. V každém případě je to možnost navíc, která pro cestujícího může být výhodná. Samozřejmě jde o podnikání, takže pochopitelně jde o dodatečné prodeje a dodatečný zisk, ostatně to nikdo ani nezastírá.

Pro většinu cestujících se od uvedeného kroku nedá očekávat úspora, protože minimum lidí cestuje přes Atlantik "na lehko". Cílem je zvýšení prodejů, přes opticky nižší ceny ve vyhledávačích (nejnižší cena automaticky se ukáže na prvních místech) a zvýšení zisku přes dodatečné nákupy těch, kteří jsou nepozorní, nebo fakt přehlédnou (cena se zavazadlem často bývá vyšší, nežli nejlevnější tarif konkurence). Dalším a neméně podstatným důvodem je, aby klienti následně nakupovali na stránkách společnosti, protože hodně prodejců neumí tarif se zavazadle automaticky nabídnout a příplatky na letišti jsou často výrazně vyšší, nežli v předprodeji. Pěkným příkladem je TAP, který tuto praxi zavedl již před několika lety nicméně s tím rozdílem, že nabízí i jednosměrné lety, což LH Group se zatím neodhodlala. Zde i nadále platí, že zpáteční letenka může stát méně, nežli jednosměrná.