Únos letounu AN-2 ve Strachoticích

• 05.03.2017 09:00

Tato zpráva nebyla nikým a nikdy veřejně publikována. Chci jen pro informaci uvést pár faktů o únosu, od kterého uběhlo 35 let a některé skutečnosti již dnes nejsou známy. Tenkráte pracovala v zemědělství letadla (práškaři), dnes už tato činnost až na pár jedinců neexistuje. Tato událost se udála v obci Strachotice, kde jsme pracovali pro Státní statek Znojmo.

Událost se odehrála 28. srpna 1982. Toho dne jsme měli výrobní poradu na letišti Brno-Černovice. Celá posádka: kpt. letounu, druhý pilot a dva mechanici jsme odjeli společně do Brna, bylo asi 07:00 hodin. Po skončení porady jsem odjel autem do Náměště a ostatní jeli s kolegou, který jel do Znojma, s tím, že ve Strachoticích vystoupí a on bude pokračovat v cestě. Zatím co my byli v Brně, tak se na letišti udála tato situace. Asi v 10:00 hod. přišli na letiště dva pánové, jeden měl na rameni pušku a představili se strážnému jako kontrola ze Státního statku. Strážný jim otevřel, načež ho odzbrojili, svázali, do úst mu dali roubík a uklidili za strážnici. Ještě před tím odřízli telefonní spojení.

Letadlo otevřeli tak, že dveře a zámek na řízení vypáčili a pokoušeli se nastartovat, ale to se jim nevedlo a situace se začala komplikovat příjezdem mechanika, který si přijel vyzvednout kolo (jeden mechanik vystoupil ve Strachoticích a druhý pokračoval v autě na letiště pro kolo). Po vystoupení z auta vešel mechanik do objektu stojánky, když jej zastavil muž, na krk mu přiložil nůž a zeptal se, co tam pohledává. Mechanik mu sdělil, že je mechanik toho letounu a že si jde pro kolo. To se únosci hodilo, protože měl potíže s nahozením letounu. Dal mechanikovi příkaz, ať nahodí motor a vyjede s letounem na start. Únosci nemohli motor nahodit, protože na motoru byla „úmyslná závada“, aby motor nebyl schopen nastartování – tento úkon byl nařízen vedením závodu. Po několika pokusech bylo pod letounem velké množství kapajícího benzínu a po jeho odstranění mechanik motor spustil a vyjel letounem na start. Tam nastoupili ostatní lidé, kteří k únoscům patřili - byly to manželky a děti, celkem jich bylo osm. Před startem mechanika vyhodili a za řízení zasedli únosci.

Před letem nebyl letoun vzhledem k rozložení zavazadel a cestujících letoun správně vyvážen a tím byla porušena centráž, což mělo neblahý vliv na start, který dopadl pro letoun špatně, ale pro posádku až na nějaké boule a odřeniny neuvěřitelně šťastně, neb v nádržích bylo 800 litrů benzinu. Po sto metrech se letoun vzpínal a došlo zachycení levým křídlem o zem a pak následovaly „hodiny“, utržení křídla a letadlo zůstalo se zarytým čumákem trčet do výše a posádka musela letadlo opustit seskokem z asi třímetrové výše. V tento čas se konečně podařilo strážnému dostat z pout, ale vysílačka nebyla funkční, protože únosci utrhli anténu. Když letoun havaroval, jel po silnici agronom, který uvědomil centrálu o havárii letadla, následně se rozjela záchranná akce. Policie a sanitka byla již na cestě, když jeli okolo pohraničníci, kteří měli s sebou psa, a za jeho pomoci byl zásah ukončen.

Já jsem byl na událost upozorněn a okamžitě jsem se dostavil na tu hrůzu podívat. Po mém příjezdu byly na letišti ještě ženy a děti. Pánové už byli odvezeni na policii do Znojma. Tolik esenbáků pohromadě jsem v životě neviděl. Za měsíc byl v Brně soud, kam mě a mechaniky pozvali. Rozsudek byl 12 a 6 let pro únosce a podmínka pro jejich ženy. Ten, koho akce nejvíce poškodila, byl mechanik, který si šel pro kolo. Toho našli v den únosu večer v šoku u letiště. Událost na něm dodnes zanechala známky psychického otřesu. Toto se událo před 35 léty a dodnes na to s pohnutím vzpomínám.