European Coastal Airlines hrozí odchodem z Chorvatska kvůli narůstající byrokracii

• 07.08.2016 11:00

European Coastal Airlines z Chorvatska jsou první evropskou leteckou společností, zabývající se pravidelnou dopravou hydroplány. Její šéf, Klaus-Dieter Martin, však veřejně připustil možnost opuštění chorvatského trhu kvůli neúměrně narůstající byrokracii spojené s různými povoleními, provozem hydroplánů a s nimi spojených zařízení v zemi. Jedná se zejména o získání povolení postavit pontony pro přistání hydroplánů a další související infrastrukturu v nových lokacích v Chorvatsku. Společnosti trvalo 14 let od založení v roce 2000 získat v Chorvatsku vůbec status leteckého dopravce, lety mohly být tak zahájeny teprve v roce 2014. European Coastal Airlines nyní provozují šest letounů Twin Otter, jeden DHC-6-200 a pět DHC-6-300 a létají mezi několika lokacemi na chorvatském pobřeží a mezinárodní lety přes Jaderské moře do Pescary a Ancony v Itálii. Podle tvrzení šéfa společnosti však dopravce funguje nyní pouze na 25 % výkonů v porovnání s původním business plánem, počítalo se s provozem až 15 letadel a zaměstnáním až 300 lidí. V některých lokalitách v Chorvatsku společnost čekala až 4 roky na povolení spuštění nové linky  - příkladem je spojení Split – Rijeka, které i přes značný ekonomický příslib zatím nemůže být kvůli chybějící koncesi spuštěno. ECA konkurují zejména tradičnímu způsobu přepravy na chorvatském pobřeží trajekty, hlavním rivalem je tak státní lodní společnost Jadrolinija. Nejnovější destinací European Coastal Airlines je přístav Lumbarda na východě ostrova Korčula, od 1.7. je provozována 2x denně linka Letiště Dubrovník – Lumbarda – přístaviště hydroplánů Split. Klaus-Dieter Martin vyjádřil značnou nespokojenost s hrozbou dalšího nárůstu již tak neúměrné byrokracie chorvatských úřadů a zdůraznil, že ECA nejsou společností, která požaduje od chorvatských úřadu finanční podporu s rozlétáním nových linek. Byla zmíněna i možnost přesunutí celého business modelu do jiných zemí, jmenovány byly Černá Hora a Albánie (samozřejmě s neporovnatelně nižším business potenciálem), nebo Řecko.