Na palubě A380 Emirates – (ne)obyčejný let s prohlídkou po letadle

• 14.08.2012 15:00
• na_cestach

Dovolte mi můj druhý článek věnovat skvělému zážitku, který se mi podařil na jedné z mých služebních cest, která tentokrát vedla do Spojených arabských emirátů. Cestu jsme plánovali s kolegou několik měsíců a byl to on, kdo jako první zaregistroval denní lety A380 v barvách Emirates z Mnichova do Dubaje. Již dávno před naší misí bylo dohodnuto, že si neobjednáme let z Prahy, ale právě odtamtud. Naše plány a termíny ale hatila obsazenost letadla, takže nám vždy vycházela zpáteční cesta s jiným letadlem nebo v nevhodném termínu. Chvílemi se zdálo, že dostat se na palubu bude nemožné, ale nakonec se nám to podařilo. Byl to let EK 050, start 20.6.2012, v 15:45 z Mnichova. Vyrážíme v ranních hodinách autem z Prahy, pohodlně přijíždíme do Mnichova kolem poledne a míříme rovnou k runwayi, abychom se podívali na přistání našeho letadla. Hned poté sedáme do vozu a jedeme ho zaparkovat na parkoviště a pospícháme do terminálu k odbavení.

Náš Airbus přistává v Mnichově.

K odletové gate přicházíme asi hodinu a půl před odletem, kdy náš Airbus už čeká u stojánky. Fotografujeme ho přes sklo terminálu a nejsme sami, se stejným záměrem přicházejí desítky lidí. Evidentně je tohle letadlo stále atrakcí i pro ostatní cestující.

Airbus A380, A6-EDI byl vyroben v roce 2009, s výrobním číslem 28, osazen motory GP7270 (Engine Alliance).

Konečně je zahájen boarding. Nastupujeme do letadla a nacházíme naše místa 48 J a K – což jsou místa v šesté řadě Economy class. Všímám si prostornosti kabiny (šířka 6,58m) a odhaduji obsazenost letadla na cca 80 %. Při boardingu nabíráme menší zpoždění a já sleduji, jak se nad Mnichovem začínají rozprostírat tmavá bouřková oblaka, ze kterých nemám moc dobrý pocit. Konečně se letadlo dává do pohybu a během vytlačování je už slyšet tlumený hukot rozebíhajících se motorů. Po chvilce už pojíždíme ke startu z runwaye 26L, najíždíme na dráhu, piloti stroj rovnají a chvíli vyčkáváme. Celé dění sledujeme na jedné ze tří kamer v přímém přenosu na svých obrazovkách. A pak startujeme!

Pojíždění na start z pohledu horní kamery

Očekávám nástup otáček motorů provázený jejich burácením, ale nic takového se neděje. Letadlo akceleruje a pohybuje se s tlumeným doprovodem jen jakéhosi bzučení a najednou se plavně odlepuje od země a stoupá. Nádhera. Točíme vlevo, chvíli vidíme známou mnichovskou sportovní arénu, ale pak je výhled zakrytý oblačností. Prolétáváme mezi jejími dvěma vrstvami a stále pozvolna stoupáme. Airbus je nádherně klidný a stabilní, jakoby byl ve vzduchu přišroubovaný. Za chvíli se vyhoupneme nad oblačnost a zhasínají transparenty zapnutých pásů. Rozhlížíme se po kabině a já si procházím menu zábavního a informačního systému. Je plný různých programů, a obsahuje i opravdu nejnovější filmy a CD. Na jejich shlédnutí by člověk ale potřeboval letět spíše tak na Mars než do Dubaje, kanálů je 1200!

Během letu stropní osvětlení mění barvy. V noci je ale zhasnuté a svítí bílé diody na stropě, které evokují hvězdné nebe.

Začíná servis a dostáváme podobné menu, jaké znám z letů z Prahy do Dubaje, kuřecí maso a noky, salát, dezert, sušenky. K večeři nezbytné 2dcl červeného vína, povídáme si s kolegou, lovíme první fotografie a kocháme se pohledem z okna. Zjišťujeme, že stěny letadla jsou velmi silné, a není možné dát fotoaparát do úhlu a vyfotografovat například křídlo s motory. Je kousek za námi, ale pořídit snímek nelze. Posádka už mezitím zaregistrovala, že na palubě sedí dva blázni, kteří si vše fotografují, jeden z nich dokonce nosí triko „Fly Emirates“. Jsem to já, mám ho na sobě záměrně, a doufám, že jej později zneužiji k „protekci“. Po večeři se u nás zastavuje jedna z letušek a chvilinku si povídáme, pak si půjčí můj přístroj a několikrát stiskne spoušť. Asi hodinu před přistáním se osmělujeme a oba vcházíme do galley, kde je v tu dobu asi pět nebo šest členů posádky. Nadýchnu se a pak na posádku vychrlím své přání – zda bychom se mohli po přistání podívat trochu po letadle. Vysvětluji, odkud jsme, proč letíme právě teď a tady, a že nás letadlo velmi zajímá. Posádka chvíli váhá, ale vedoucí kabiny se usměje a rozhodne: „Zavoláme do kokpitu a zeptáme se...“ Odpovědí je souhlas – po přistání. Dohodneme se tedy na malé prohlídce horní paluby, First a Business class. Stevard nám nabízí potom možnost pamětní fotografie, ale my nejprve odmítáme. Nakonec nás přesvědčí, bere do rukou Polaroid a vyhotoví každému památeční snímek ve fotoalbu, s věnováním a poděkováním.

Pamětní foto s věnováním.

Poslední hodina letu se neskutečně vleče. I když si let vychutnáváme, těšíme se, co bude následovat po přistání. Chvíli před ním se ale nebe nad Dubají zaplňuje a tak několik desítek minut kroužíme nad mořem a pouští. Nakonec dosedáme s asi půlhodinovým zpožděním. Normální doba letu je ale překvapivě krátká – z MUC do DXB je to 5:05 hodiny! Po přistání pojíždíme k terminálu a cestující, jako obvykle, už nervózně vstávají, připravují si své věci, aby opustili letadlo co nejdříve. My ale naopak zůstáváme sedět na sedadle a pokračujeme ve fotografování. Od galley na nás gestikuluje „náš“ stevard, ať počkáme na místech.

A380 – schody do nebe, na horní palubu. Proti schodišti samoobslužný bar

Když se kabina vylidní, přichází vedoucí kabiny a říká: „Tak pojďme!“ Následujeme jí po schodišti na horní palubu a míjíme přední samoobslužný bar. Pořizujeme několik fotografií, blesky sviští jako při letní bouřce, a my pokračujeme dál. Ukazují nám luxusní koupelnu se sprchou, vše přepychově vybavené, nádherně zpracované, špičkové materiály. Vcházíme do First Class, zde je v konfiguraci Emirates umístěno 14 míst: „suites“ v řadách 1-4, vzájemně oddělených přepážkami a posuvnými dveřmi k zajištění soukromí.

First Class suite

Tato místa jsou mimo jiné vybavena televizí s velkou obrazovkou, zdrojem elektřiny, pohodlnými sedačkami s možností masáží, stolkem s nastavitelným osvětlením. Sedadlo je vyrobeno z pravé kůže, a lze jej sklopit do zcela vodorovné polohy. Celé apartmá stojí dohromady při výrobě 20 000 USD. Cestující mají dále k dispozici svůj vlastní minibar, a samozřejmě k jídlu speciální menu sestavené jen z vybraných lahůdek. Pro cestující First a Business Class jsou k dispozici v přední a zadní části horní paluby i bary a lounge, kde se dá posedět a konverzovat nad sklenkou kvalitního pití.

Čelní pohled na suite ve First Class.

Přední část First Class

Přední čtyři sedadla (první řada) jsou o něco užší než ostatní. Emirates dokonce své zákazníky upozorňují, že v této části letadla lze, vzhledem k lokaci baru a toalety se sprchami očekávat vyšší pohyb osob než v jiné části First class. Co se týká pohodlí, myslí se na všechno.

Koupelna ve First Class. Všude dýchá luxus, prvotřídní materiály, dokonalá čistota a atmosféra.

Celý prostor je oddělený od přední části plentami, na přední stěně je umístěné obrovské logo a nápis Emirates. Celý prostor působí prostě luxusně, ale zároveň i zaplněně, jednotlivá apartmá zabírají skutečně spoustu místa, a to i na výšku. Neskrýváme své nadšení a posádka je evidentně potěšena.

Postupujeme dále a vcházíme do Business class, řady 6-26. Zde se nachází dohromady 76 míst. Tato sedadla už nejsou natolik komfortní jako ve First class, hlavní rozdíl spočívá v tom, že nejdou sklopit do vodorovné polohy, jsou vhodná pro relax, ale nejsou primárně určená pro spánek.

Business Class

Každý cestující má ale k dispozici dostatečně pohodlné sedadlo s dotykovým ovládáním, s možností natáhnout si nohy, samozřejmě také vlastní minibar, k jídlu speciální menu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na fakt, že samozřejmostí je možnost připojit se za poplatek k Internetu přes wi-fi hotspot.

Sedadla v Business Class

Postupujeme dále a dostáváme se do zádě letounu, kde je bar s obsluhou. V této části letadla máme ale stop a zde nesmíme fotografovat. Jediné foto, které stihnu pořídit, je pohovka pro návštěvníky baru. Stáčíme se a levou uličkou postupujeme zpět, směrem k přídi. Díky tomu máme možnost vidět sedadla Business i First class i z druhé strany. Všímám si, že jen málo míst nese známku, že byla během letu obsazena. Přesto je na horní palubě čilý ruch, posádka uklízí pokrývky, bar (celý ho zakrývají, pult i stěny, vyklízejí láhve s alkoholem).

Když už se virtuálně pohybujeme na horní palubě A380, položme si otázku - kolik takové cestování stojí? Jen pro představu, uvedu zde příklady cen letenek, objednaných v podobném předstihu dopředu (cca 1 týden), jako v našem případě. Při objednání letenky v Economy Class z Mnichova do Dubaje byla cena 993 EUR, v Business Class 3727 EUR a konečně 5977 EUR ve First Class. (Uvažovány jsou ceny z oficiálních stránek www.emirates.com, v základní sazbě). Vcelku jednoduše jsem také našel ceník Airbusu, ze kterého vyplývá orientační cena A380ky na 389,9 milionů USD, a to znamená necelých 8 miliard Kč. Samozřejmě závisí na specifikaci zákazníka. (Ceník Airbusu vydaný v lednu 2012.) Tolik pro informaci o cenách, ale pokračujme v exkurzi.

Dostáváme se zpět do přední části letounu a pomalu sestupujeme po schodech dolů, do Economy class. Chystáme se rozloučit, ale najednou vedoucí kabiny pokládá otázku, v kterou jsme ani nedoufali: „Chcete vidět i kokpit?“ Samozřejmě souhlasíme, vedoucí vchází dovnitř, my čekáme a za chvíli dostáváme signál – vstupte dovnitř.

Kokpit A380

Atmosféra v kokpitu je úžasná. První dojem: kokpit je velmi prostorný. Za druhé, člověk si připadá málem jako ve sci-fi příběhu, tohle je opravdu jiné letadlo. Ač je většina prvků shodných nebo podobných s jinými stroji, je vidět, že A380 patří skutečně do nové generace letadel. Také zaujmou velké displeje a jejich dokonalá grafika.

Pracoviště kapitána A380

Pilot nám pro lepší fotografie rozsvítí přístrojovou desku a uvolní prostor. Pak nám nabízí možnost, že pořídí foto i nám a bere si do ruky fotoaparát a pořizuje nám další pamětní foto.

Chvíli si povídáme, ptá se, odkud jsme, a když se dozvídá, že z České republiky, říká, že jeden z jeho kolegů, co létá na A380, je také Čech. Mezitím se vrací do kokpitu kapitán, a pilot mu říká: „Máme tady hosty!“. Kapitán se jen směje a říká: „Very good, good!“. Už nechceme zdržovat, tak se loučíme, asi stokrát děkujeme, posádka nám podává ruku a děkuje, že jsme letěli s Emirates.

Kokpit A380, vpravo autor článku, vlevo jeho kolega. Z fotky lze zároveň vytušit prostornost kokpitu.

Vycházíme ven, kde čeká zbytek posádky, podáváme si ruku ještě s „naším“ stevardem, loučíme se s vedoucí kabiny, a s dalšími díky opouštíme letadlo. Naprosto dokonalý zážitek. Neumím si představit, co víc bych mohl zažít, co lepšího bych mohl vidět. A380 je prostě splněný sen. Rozesmátý od ucha k uchu pokračuji na letiště. Podstupujeme všechny procedury, víza a kontroly a asi po hodině a půl od přistání vycházíme z letištní budovy ven do horké letní noci. Je více než 40 C...

Cesta zpět

Naše mise v Dubaji a Emirátu Ras Al-Khaimah trvá 4 dny a v pondělí 25.6. nás opět čeká A380 a let zpátky. Ke svému potěšení zjišťuji, že se jedná opět o A6-EDI. Tentokrát sedím u okna já, ale z řady č.57, která je situovaná na křídle, toho moc vidět není, pouze po startu se objevují na chvíli gondoly motorů, ale po vystoupání zase mizejí. Nicméně obdivuji neuvěřitelnou plochu křídla a opět velmi nízkou úroveň hluku. Ačkoliv nyní sedím v blízkosti motorů, je letoun stále neuvěřitelně tichý...

Mohutné křídlo A380

Snídaně na lince EK 049.

Tentokrát je paluba obsazená do posledního místa. Celý let rychle utíká, i navzdory hlučným cestujícím – je zde spousta rodin s malými dětmi. Společným rysem je, že rodiče nechávají své děti řádit a povykovat bez hnutí brvou. Posádka je ledově klidná, s úsměvy neustále uklízí nepořádek a znovu vysvětluje dětem, aby nezvonili a nepřivolávali servis. Všímám si dokonce, že rodiče jsou laxní i co se týká bezpečnostních opatření. Děti nejsou připoutané během letu, dokonce ani později, při přistání.

Počasí je toho dne dobré, jen nad Evropou jsou hlášeny oblačnost a déšť. Jsem zvědavý, jak se Airbus prokouše zamračenou oblohou, a zda to „bude házet“, ale vůbec nic se neděje. Sestup a přípravy kabiny začínají už 45 minut před přistáním. Nyní už se dá pohledem vždy alespoň jedné z kamer sledovat zemi. Do přistání zbývá 30 minut, když letadlo najednou začíná velmi prudce klesat a zpomalovat a údaj na displeji se mění ze 30 na pouhých deset minut. Prolétáme drobnými oblaky a já přepínám na přední kameru. Pořizuji posledních pár fotek a už dosedáme na dráhu 26R.Náš let, který měl trvat 5:45, je tím pádem o 20 minut kratší, a my se cítíme trochu ošizeni.

Jdeme na přistání

V tento den nám ale štěstí už tolik nepřeje, možná jsme si ho vybrali předtím, tentokrát není po přistání možné fotografovat vůbec - z bezpečnostních důvodů - a musíme rychle opustit letadlo. Dokázal bych si samozřejmě představit návštěvu horní paluby i v kokpitu i za denního světla, a pořízení dalších snímků, ale nevadí, prve jsme byli úspěšní, tak nás to tolik nemrzí.

Opouštíme letiště, a já ještě stáčím auto k vyhlídce u jižní dráhy, jestli náhodou náš stroj nebude startovat odsud. Sotva zaparkujeme a vystoupáme na vyhlídku, vidíme, že letadlo pojíždí směrem k nám. Přebíhám podél plotu, aby mi najel z pojížděčky čelně. Airbus chvíli pózuje, a pak se vydává na runway, startuje a opouští Mnichov. Díváme se za ním, jak točí stejnou zatáčku, a přiznám se, že mám smíšené pocity.

Jak někteří z Vás vědí, po jednom děsivém zážitku v letadle nejsem úplně milovníkem létání. Paradox u spottera... A proto se nejjistěji cítím, když se kola podvozku dotknou země. Ale musím upřímně říci, že tohle letadlo je opravdu jiná dimenze létání. Nejen díky sofistikovanosti A380, ale zřejmě i jeho stabilitě, majestátnosti, jsem se na jeho palubě cítil opravdu klidně. Taková malá-velká škola proti strachu z létání...

Nezbývá než říci: „díky, Emirates!!!“ :-)

Praha 10.7.2012.

Váš DHL

Náš A380 opouští Mnichov...

Epilog:

Po této zkušenosti a díky jednoduché matematice jsem dospěl k tomu, že nákladově to vyjde z Prahy i z Mnichova nastejno. Jde jen o to, obětovat ty necelé 4 hodiny času na přepravu autem tam.. Závěrem bylo, že odteď už jedině z Mnichova a 380kou, pokud poletím do Dubaje...

A pak jsem se dne 2.7.2012 na planes.cz dočetl, že Emirates mění typy letadel, a z Mnichova už bude létat „jen“ B777. Jsem smutný, že je to tak, byla to nejbližší a nejjednodušší možnost letět s A380. Ale mám radost, že jsem tu možnost a ten zážitek měl. Doufám, že se na palubu 380ky zase brzy vrátím.

zdroj dopňujících info: www.emirates.com, www.airbus.com

Související kategorie