Manchester na vlastní kůži

• 24.10.2009 20:02
• na_cestach

Pro mě osobně a i pro mnoho známých a kamarádů je spotting nejen o foťácích a času stráveném nad počítačem, ale také o cestování. V Evropě je mnoho míst, která přitahují blázny s fotoaparáty jako lampa můru. Opravdu zářným případem je Amsterdam, známý svou vstřícnou politikou ke spottingu. Nizozemské poldry však už máme dobře prolezlé a proto jsme hledali nějaké jiné, z ČR dobře dostupné letiště. Zvítězil právě Manchester.

Už z informací, které místní spotteři dávají na Internet, doslova „přetéká skromnost“. Výrazy jako „jedno z nejlepších míst pro fotografování letadel v Evropě“ se to tam jen hemží, ale poté co dorazíte na místo, zjistíte, že je to prostě fakt a zprávy nikterak nepřehání. Takže jsme domluvili termín, vyžádali si omluvenky od manželek, přítelkyň a milenek a vyrazili na víkend na ostrovy.

Celkový pohled na manchesterské letiště

Letiště je, alespoň pro nás nadšence, naprosto perfektně postaveno. Prakticky z celé jihovýchodní strany je obklopeno valem, který převyšuje plot, takže se vám naskytne naprosto nerušený výhled na plochu. Manchester Airport disponuje dvěma runwayemi (původní 23R/05L a novější 23L/05R) a jejich provoz má jasná pravidla. Standardem je  přistání na 23R/05L (blíže terminálu) a startuje se samozřejmě z té druhé. Od jedenácti do tří je pak v provozu pouze 23L/05R.

Počítejte ovšem s tím, že je zde minimálně jeden faktor, který vám bude znepříjemňovat život a tím je klasické britské počasí. Zapomeňte na krásné jasné barvy a letadla nasvícená sluncem. Máte velkou pravděpodobnost, že vás uvítá zamračená obloha a občas nějaká ta přeháňka. V rámci jazykové průpravy doporučuji procvičit slovíčka „chilly, showers, rain a přinejlepším cloudy“. Domorodcům to ovšem nikterak nevadí, a tak zatímco jsme se choulili na konci června do svetrů a mikin, místní chodili v tričkách a trochu podezřívavě na nás zakuklence koukali.  

Trident ve Viewing Parku

Není pochyb, že Manchester o „své“ spottery pečuje, svědčí o tom i první místo, na které se vás chystám zavést, a které se nazývá Aviation Viewing Park (vstup 2 GBP, auto 4 GBP), který se nachází kousek od terminálu, odkud sem jezdí i shuttle bus. Mimo několika vyhlídkových kopečků, které umožňují sledovat provoz na letišti bez rušivého plotu, vám nabízí ve svém areálu také odstavený prototyp Avro RJX, HS 121 Trident a asi největší lákadlo - Concorde. O něj se tady pěkně starají, když mu byla postavena vlastní hala. Na prohlídky tohoto krasavce je ale lepší se objednat dopředu. My jsme se dovnitř nedostali právě z důvodu vyčerpání návštěvnické kapacity pro daný den (v Anglii byl zrovna Den otců).  Hlad je pak možno zahnat v místním bufetu a nějaký ten drobný suvenýr koupit v prodejně umístěné vedle hangáru s Concordem. Na místním parkovišti mě také zaujali nefalšovaní klasičtí spotteři, kteří v teple svých aut vychutnávali čaj o páté a místo fotoaparátu se jim na krku houpal dalekohled. Každou spatřenou registraci pak pečlivě zapisovali do notýsku či zatrhnuli v seznamu.

Pohled z Viewing Parku

Dalším relativně dobře přístupným místem je bar „The Robinsons“, nacházející se na druhou stranu od terminálu, přímo u nájezdu na RWY 23R. Myslím, že blíže se normální záploťák už asi pojíždějícím letadlům nemůže dostat. Zahrada, která k podniku přísluší, končí opravdu malý kousek od dráhy a při pohledu na nápisy vyzývající návštěvníky aby nelezli na stoly se do hlavy vkrádá myšlenka, jestli to není proto, že konce křídel takové 747 už nad tou zahrádkou přece být musí. Pokud tedy chcete nefalšovaný ostrovní spotterský zážitek, objednejte si fish and chips, pintu piva či cideru a kochejte se. Jak fantastické místo by to bylo, kdyby nebylo houfů rodinek, které se se svými ratolestmi přišly podívat na éra, a poměrně hustého plotu, který skoro znemožňuje fotografování.  

Je na čase pokračovat dál. V ideálním případě autem, pokud si ovšem troufáte na jízdu vlevo. Já v sobě tolik odvahy nenašel a tak jsem s povděkem kvitoval, že úlohy řidiče se zhostil někdo jiný. To jak je to dobře jsem si připomněl pokaždé, když auto zatáčelo kamsi do protisměru a já začal podvědomě mačkat neexistující spojku a brzdu, abych po chvilce zjistil, že jedeme vlastně dobře.

Po pěti minutách lze autem dorazit k prahu dráhy 23R. To, že jste na správném místě vám signalizuje cvičná požární maketa jakéhosi hybridu mezi jumbem a DC10 v poloviční velikosti. V době naší návštěvy byly v tomto prostoru navršeny kupky hlíny, takže šlo nádherně fotit jak přistání tak starty. Ideálním časem pro navštívení tohoto místa je doba po jedenácté hodině, kdy se uzavře provoz na paralelní runway a vše létá okolo vás.

Práh dráhy 23R

Na tomto místě bych se rád pozastavil nad tím, co všechno můžete v Manchesteru vidět a co byl také důvod k tomu, abychom toto letiště navštívili. Asi nejcharakterističtějším rysem je velký podíl Boeingů 757 na  provozu. Svojí základnu zde má Jet2, který je často nasazuje na své linky a také američtí dopravci využívající faktu relativní blízkosti východního pobřeží USA. Mezi pravidelné návštěvníky letiště patří i skoro všechny běžné typy widebodies. V Barvách Virgin Atlantic zde můžeme vidět Boeingy 747 a Airbus 340. Boeing 777 se zde každý den ukáže v barvách PIA, Emirates a Singapore Airlines. Airbus 330 na své linky nasazuje místní Monarch, americký US Airways nebo návštěvníci z Blízkého východu jako Etihad či Qatar Airlines. Klasickou 767 pak můžeme najít u American Airlines, Delty, Continentalu nebo na charterech společnosti Thomas Cook. Již zmíněný Monarch zde může nabídnout také poslední v Evropě s pasažéry létající Airbusy 300. Vše doplňují menší stroje společností pro nás zase ne tak známých, jako BMI, BMI regional či Aer Arann. S cargem sem některé dny zavítají společnosti Great Wall Cargo, Cathay Pacific, či z Prahy profláklá China Airlines, vše s B747. Pokud byste měli opravdové štěstí, tak se zde párkrát ročně ukáže i An124 Ruslan, ovšem v barvách Lybian Airlines.

Snad jsem dostatečně vylíčil pestrost provozu a můžeme si po náročném dnu oddechnout. Úzké silničky nás zavedou na zadní stranu letiště k našemu základnímu táboru. Tím byl hotel Holliday Inn Manchester Airport. Vyznačuje se jednou úžasnou vlastností a tou je jeho naprosto dokonalá poloha, pokud jste tedy fanda do letectví. Na val obklopující letiště je z něj přibližně tři sta metrů a pro nemotorizované k němu od terminálu jezdí shuttle bus. Nesmíte ovšem jako my přiletět linkou bmibaby okolo půlnoci, protože  poslední autobus jede okolo 23. hodiny. I tak bych doporučil pronájem auta, které vám umožní přesouvat se podle potřeby. Hotel umožňuje svým hostům parkování zdarma. Až pak unavení po celém dnu zaparkujete, tak se pro společenské vyžití přímo nabízí blízká hospůdka Honey Bee s příjemnou a na britský standard velmi pohlednou obsluhou, kde je možno zážitky uplynulého dne rozebrat. Nám se málem podařilo po návratu zapojit do nějaké blíže neidentifikované oslavy, která probíhala v hotelu. Po jedenácté se po přízemí pohybovaly ovíněné lady, ale my byli tak unavení, že jsme jen zapadli na své pokoje.

Start z dráhy 23L

Ráno se nebojte, že byste zaspali, spolehlivě vás vzbudí hřmot startujících letadel. Chápu, že pro spoustu lidí to může být otřesný zážitek, pro nás to byl ale nejlepší budíček. Ale zpět k letištnímu plotu. V okolí valu se lze více méně volně pohybovat, ovšem pouze pěšky. Silnice jsou až za závorou, a proto je nutné odstavit auto někde poblíž. Pozor abyste však neblokovali vjezd do crash gate, které slouží k vjezdu záchranné techniky. Dalším zajímavým místem je silnice, která vede okolo dráhy 23L k prahu 5L. Cesta se opět nachází za závorou, tak je to celkem pěkná procházka. Bohužel během naší návštěvy na tomto místě nebyl na dráze 23L žádný provoz. Pro majitele objektivů vysokých ohniskových čísel je zde možnost fotografovat čelně vzlety z 23R.

Posledním místem, které jsme v Manchesteru navštívili, byla střecha garáží, kde jsme vraceli auto zpět půjčovně. Jak jsme později zjistili, milý Hertz nám naúčtoval nejen půjčovné, ale i tučné poplatky za pozdní předání vozu mimo úřední dobu, které proběhlo tím, že nám je podal pán z vedlejší přepážky, a hlavně za umytí vozu. Poučení pro příště, v Anglii se u Hertzu do vozu přezouvat. Ale zpět na střechu garáží, jak jsem později zjistil, je to celkem profláklé místo, kde je možno fotografovat letadla přistavená na nástupních mostech podobně jako z terasy v Amsterdamu. V době naší návštěvy bylo ovšem tak trochu mimo špičku, tak jsme koukali hlavně na prázdnou betonovou plochu.

Jedna z linek společnosti Virgin Atlantic

Pokud budete příště někde u plotu uvažovat o tom, že vás ten pestrý provoz skládající se z různých variant Boeingu 737 a rodiny malých Airbusů, převážně v bílé barvě s červenomodrými doplňky, už nějak přestává bavit, rozmyslete se, zda vhodně neinvestovat své těžce vydělané peníze do cesty na vznešený Albion.

Fotografie z Manchesteru

Videa z výpravy

Související kategorie