Knihy zabývající se letectvím v Hong Kongu

Na světě jsou tisíce letišť, malých i velkých, moderních i starších. Mnohá z nich pro cestující i posádky v paměti splývají, ničím nezaujmou. Bylo však jedno letiště, na které se zapomenout nedá, protože bylo naprosto ojedinělé. Je to bývalé letiště Kai Tak v Hong Kongu (viz. CAPC 3/95) a nebylo nijak zvlášť krásné architektonicky. Do historie letectví se však zapsalo svojí drahou 13/31 resp. přiblížením na ní, které se provádělo do oblouku, přičemž posádky nejprve nalétávaly na ohromnou šachovnici, vytvořenou na kopci těsně před letištěm. Pak musely provést prudkou pravou zatáčku a sednout téměř jako na letadlovou loď. Nyní již patří toto letiště historii a případným zájemcům zbývají v podstatě čtyři možnosti. Prohlížet si fotografie a diapozitivy, pouštět video, "přistávat" na virtuálním Kai Taku ve virtuálním Hong Kongu na simulátoru FS98, anebo se věnovat četbě knih. V období kolem uzavření letiště Kai Tak se objevilo několik zajímavých titulů, které bychom našim čtenářům rádi přiblížili. Ty se pochopitelně nevěnují pouze letišti, ale zaobírají se komplexně historií letectví a letecké dopravy v bývalé britské korunní kolonii.

V Austrálii narozený kapitán C.C. Eather bezpochyby patří k těm, kteří mají o letectví v Hong Kongu co říci. Vždyť již v roce 1946 se stal zaměstnancem společnosti Roy Farrell Export-Import Company, předchůdce Cathay Pacific. Na začátku 50.let během povstání kmene Karen v Barmě létal pro Union of Burma Airways a od roku 1952 pro Cathay Pacific. Do důchodu odešel jako kapitán Boeingu 707 v roce 1975 po nalétání úctyhodných 25 000 hodin. Začněme tedy jeho knihou.

Airport of the Nine Dragons - Kai Tak, Kowloon, A Story Of Hong Kong Aviation, Capt. Charles Chic Eather, Ching Chic Publishers - Surfers Paradise, Australia, 1996, 254 stran, USD 29.95

Svoje vyprávění začíná autor opravdu v daleké minulosti. V dlouhém úvodu prochází nejen historií Hong Kongu, ale i Číny, jejíž dějiny jsou s kolonií pevně spojeny. Vlastní text je rozdělen do 22 kapitol, 14 příloh, slovníčku použitých zkratek a pochopitelně seznamu literatury. Čtenář se seznámí s nejrannější historií letectví v kolonii. První let "aparátu těžšího než vzduch" se v Hong Kongu uskutečnil 18.3.1911 v 17.10 místního času. Za kniplem Farmanu Mark II, pokřtěného Wanda, seděl belgický pilot Charles van den Born. Autor čtenáře seznámí i s muži, kteří sami nelétali, ale nebýt jich, hongkongské letiště mohlo být někde úplně jinde. Byli to pánové Au Tak a Dr. Kai Ho Kai. Ti koupili pozemky pro výstavbu obytných domů, ale jejich projekt se nezdařil. Guvernér pozemky nechal vykoupit a na nezastavěné ploše byla povolena "letecká činnost". Zárodek budoucího slavného letiště byl na světě. To bylo později na památku původních majitelů pozemků pojmenováno Kai Tak. Ve 20.letech a na začátku 30.let se Hong Kong stal vyhledávaným cílem aviatiků při jejich dálkových přeletech. Ty jsou popsány ve 3.kapitole a 5. příloze. Další kapitoly se již věnují postupné výstavbě letiště a vzniku pravidelné letecké dopravy v kolonii. Stranou pochopitelně nemohla zůstat ani válečná léta, kdy byl Hong Kong okupován Japonci. Po válce následovala léta bouřlivého rozvoje letecké dopravy, ale také incidentů s komunistickou Čínou. Autor popisuje okolnosti nehod dopravních letadel v oblasti kolonie, včetně incidentů s "Maovými rudými orly". Kapitán Eather vypráví příběhy z letecké dopravy nejen v HKG, ale i v sousední portugalské kolonii Macau nejen příběhy vlastní, ale též jeho kolegů. Zároveň přibližuje postupný rozvoj letiště. Jeho vzpomínky končí rokem 1975, kdy odešel do důchodu. Jako 2.příloha je uveden letecký rejstřík kolonie, od prvního registrovaného stroje (VR-HAA, Avro Avian 504 Mk.IV/M, 3.10.1930) až po Airbusy 330, zaregistrované v roce 1995. 4.příloha se věnuje popisu všech společností, které se v kolonii zabývaly letectvím. Zajímavé jsou i přílohy 9 a 10. Zavedou čtenáře opět daleko do historie, seznamují s pirátstvím v oblasti čínského pobřeží a opiovými válkami 1856-1860. Poslední, 14.příloha, ukazuje první projekt současného nového letiště Chek Lap Kok. Celá kniha je ilustrována 184 černobílými fotografiemi, mnoho z nich ukazuje opravdu raritní letadla, která tvořila leteckou historii Hong Kongu. Kniha nabízí bezpochyby zajímavé čtení, doslova "nabité" fakty. Zájemci o historii letecké dopravy, ale i historie Číny a Hong Kongu si přijdou na své, spotterům však kniha asi mnoho neřekne.

V podobném duchu jako předchozí publikace se nese zatím nejnovější kniha o Hong Kongu

Wings over Hong Kong - A Tribute to Kai Tak, An Aviation History 1891 - 1998, Kolektiv autorů, Odyssey Books, Hong Kong, 1998, 212 stran, USD 50

Kniha to není rozhodně z nejlacinějších, ale jedná se o reprezentační publikaci na těžkém křídovém papíře, obsahující velké množství černobílých i barevných fotografií. 16 kapitol má podobný obsah jako v Eatherově knize. Tři kapitoly jsou také věnovány vojenskému letectví v kolonii, před válkou, za války i po válce. Poslední, 16.kapitola, se zabývá novým letištěm Chek Lap Kok. Kniha přináší veliké množství historických údajů, vlastní popis událostí je však, až na dále popsané výjimky, "sušší", než v knize Capt. Eathera. Jedná se přece jenom o oficiální historii letectví v Hong Kongu. Velikou předností knihy je obrazový materiál. Fotografie jsou vynikající a zachycují nejen dobovou atmosféru na letišti, zajímavá letadla, faksimile novinových článků, časopisů a dokonce dobových inzerátů a obálek z prvních letů. V 15. kapitole popisuje kapitán Boeingu 747-400 Cathay Pacific proslulé přiblížení a přistání na dráze 13/31, to vše doplněné sekvencí fotografií. Troufám si říci, že každý, kdo takové přistání zažil, a seděl přitom u okénka na pravé straně letadla, na tyto okamžiky nikdy nezapomene, o pohledu z cockpitu ani nemluvě. Jiný kapitán vzpomíná na starty s plně naloženým B747-400 z dráhy 13/31 v opačném směru tj. 31. Jednalo se o start proti blízkým kopcům, sama o sobě záležitost také "z těch lepších". Zájemce dostane za svých 50 dolarů skvostnou knihu a domnívám se, že ten, koho Hong Kong a jeho letecká historie opravdu zajímá, v ní bude často listovat. Zájemce o fotografické sborníky, jako jsou knihy z nakladatelství Airlife nebo Osprey, si tuto publikaci těžko koupí. Na kvalitě to však knize rozhodně neubírá.

Ti, které zajímají jen fotografie anebo nevládnou angličtinou natolik, aby se začetli do příběhů z letecké historie Hong Kongu, by spíše sáhli po titulech, popsaných na následujících řádkách této recenze.

Hong Kong Aircraft Handbook

Volume 1 - Cathay Pacific, Dragonair, Air Hong Kong

Volume 2 - Overseas carriers

Volume 3 - Asian carriers, Macau International Airport

Danny C.Y. Chan, Northcord Transport, Hong Kong, 1997, 112 stran, USD 16.95 za každý díl

Danny C.Y.Chan spolu s dalšími hongkongskými fotografy, připravil skutečnou "příručku" dopravních letadel z letiště Kai Tak. Pokud si čtenář není jistý v angličtině, nemusí si zoufat. Knihy jsou dvojjazyčné a doprovodný text je také v čínštině. První díl se zabývá pouze dopravci z Hong Kongu, tj. Cathay Pacific, Dragonair a Air Hong Kong. Každá kapitola se věnuje vždy jednomu typu té které společnosti. Boeingům 747 jsou tak věnovány čtyři kapitoly - tři strojům Cathay Pacific B747-200, -300, -400 a jedna Air Hong Kong. Ve stručnosti jsou uvedeny i historie příslušných společností. Za příjemnou zajímavost bych považoval nejen opublikování fotografií cockpitů, ale také schémat konfigurací kabin pro cestující. Fotografií je mnoho, v každém díle kolem 120, tj. jedna fotografie na stránku. Je vidět, že autoři byli "místní", protože fotografovali i z míst, na něž cizí návštěvníci často nepřišli. Některé fotografie jsou opravdu skvělé, některé průměrné, pár horších, ale drtivá většina jsou "action shoty", které mají švih. Druhý díl se věnuje zahraničním leteckým společnostem, s výjimkou asijských, nalétávajícím Hong Kong. Tím je dán i obsah jednotlivých kapitol, jedná se o wide-body jety A310, A340, B747, B767, DC-10 a MD-11. V současné době žádná mimoasijská společnost narrow-body jety na pasažérských linkách do Hong Kongu nepoužívá, kapitola o DC-8 se tedy věnuje strojům nákladním. Další výjimkou je Concorde, který se objevil v britských i francouzským barvách. Poslední kapitola shrnuje neobvyklé návštěvníky letiště Kai Tak - Lockheed Hercules, Lockheed C-141 Starlifter, Douglas C-9A, Boeing VC-135 a Vickers VC-10, ale to jsou všechno letouny ve vojenských službách. Text je opět anglický a čínský. Třetí díl, věnovaný asijským společnostem, má trochu odlišné dělení. Je rozdělen do čtyř kapitol (Střední východ a Indický subkontinent, Jihovýchodní Asie, Dálný východ, Čína) a dvou příloh (Macao a stručný čínský letecký rejstřík). Těžištěm jsou opět fotografie, některé opravdu skvostné. Bezpochyby se jedná o velmi zajímavé publikace, již proto, že v těchto místech již letadla fotografovat nikdy nepůjde. Zároveň anglicko/čínských titulů se na trhu s literaturou o civilním letectví nenalezne mnoho.

V létě 1998 vyšla další kniha věnovaná letišti Kai Tak.

Farewell to Kai Tak, Hong Kong International Airport, Wilson W.S. Yeung, Airliners, Hong Kong 1998, 408 stran, USD 46.95

Jedná se o skutečnou "hongkongskou leteckou bibli". Kniha je opět anglicko/čínská, ale jediným souvislejším textem je úvod. Autor shromáždil stovky fotografií snad všeho, co se na letišti Kai Tak za posledních 10-15 let objevilo. Společnosti jsou řazeny abecedně, naštěstí podle anglické abecedy, první je Adria Airways (ano, i její MD-82 se v HKG objevil), poslední je egyptský ZAS. Některé společnosti mají v knize jen jednu fotografii, některé zabírají několik stran. Na každé straně jsou dvě až tři barevné fotografie a velmi stručný text (společnost, země původu, typ, fotograf a někdy poznámka). Chybí datum i registrace. Kvalita fotografií je rozdílná. Od vynikajících až po špatné, některé obrázky jsou neostré, jako by autoři sescanovali barevnou fotografii a vytiskli na barevné tiskárně. Každopádně se však jedná o úctyhodnou sbírku fotografického materiálu. Pokud patříte k tomu "nejtvrdšímu jádru" leteckých nadšenců, nebudete mít asi v peněžence fotografii vaší manželky, přítelkyně nebo vašich dětí, ale letadla. Na tyto zvláštní jedince autoři také mysleli a do knihy je vložena plastiková kartička velikosti kreditní karty, na níž jsou z obou stran vyobrazena letadla v HKG!

Posledním dílem o letadlech v Hong Kongu je publikace vydaná známým nakladatelstvím Airlife

Kai Tak, The Final Decade, Robbie Shaw, Airlife Publishing Ltd., Anglie, 1997, 120 stran, USD 22.95

Robbie Shaw patří ke stabilním dodavatelům fotografií pro nakladatelství Airlife. V krátkém úvodu konstatuje, že oficiální složky letiště Kai Tak odmítly při přípravě knihy spolupráci. To však nic nesnižuje na kvalitě fotografií, možná právě naopak Naprostá většina jich je skvělá a pochopitelně zachycuje letadla v letu. V knize jsou zastoupeny nejdůležitější typy a společnosti, které se na letišti v období 1987 - 1997 objevily. Na posledních čtyřech stranách jsou fotografie letiště Kai Tak, pořízené z nejrůznějších úhlů a také pohled z ptačí perspektivy. Z hlediska použitého obrazového materiálu patří Shawova kniha k absolutní špičce.

Případný zájemce o publikace, zabývající se letectvím v Hong Kongu, má tedy z čeho vybírat. Záleží jen na osobním zájmu každého čtenáře.

Autor: MN



Související kategorie

Komentáře



Nebyly vloženy žádné komentáře.

Partneři


Reklama
Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s tím, že využívá pro analýzy a přizpůsobení obsahu soubory cookie. Další informace