Jedná se o jeden ze zajímavých letounů typu C-135 USAF. V roce 1965 byl upraven na verzi WC-135B a pro účely meteorologické služby USAF, spolupracující na americkém nukleárním programu, létal až do 19. července 1972. Následujícího dne byl přelétnut na základnu Davis-Monthan AFB, kde byl až do 8. listopadu pod číslem CA003 uskladněn. 10. března 1973 byl modifikován na verzi C-135B. 7. ledna 1974 přelétl do Oklahoma City Air Logistic Center ke konverzi na C-135C. 8. února 1975 byl dodán 1. oddělení 1st Airborne Command and Control Squadron, sídlícímu na základně Andrews AFB, kde nahradil dosloužilý KC-135A, létající ve funkci testovacího stroje s názvem "Speckled Trout" (pstruh skvrnitý) a volacím znakem "Trout 99". Z původního stroje byly pro 61-2669 převzaty některé díly, jako např. speciální skla kokpitu, kompletní stanoviště navigátora, speciálně upravené volanty v kokpitu doplněné o ovládací prvky některých navigačních systémů, přístrojové vybavení, několik "černých skříněk" a protiskluzový systém přistávacího zařízení. Ze svého původního působení ve verzi WC-135B bylo letounu ponecháno kompletní vybavení IFR a čtveřice turboventilátorových motorů TF33-P-5. Když se od 1. listopadu 1975 1. oddělení 1st Airborne Command and Control Squadron přemístilo na základnu Offutt AFB, letoun zůstal na základně Andrews AFB a přešel do stavu 1. oddělení 4950. letky taktického letectva. V březnu 1985 jej převzalo přímo velitelství Air Force Systems. 1. října 1992 stroj přešel do stavu 445. testovací letky, působící v rámci 412. zkušební squadrony se základnou na Edwards AFB. Po jejím zrušení 30. září 1993 jej převzala 452. testovací letka 412. zkušební squadrony. V současnosti patří 412. testovací letce 412. zkušební squadrony. Role "Speckled Trout" spočívá v letovém ověřování nových palubních navigačních a radiokomunikačních systémů a avioniky. Ve spolupráci s firmami Honeywell, Litton a Collins je letoun zapojen do programu vývoje pokrokových technologií v avionice, zahrnujících např. zkoušky FMS, FCS, FADEC, apod. V rámci tohoto zařazení byl v roce 1988 pronajat Boeingovi pro letová ověřování tzv. "glass cockpitu" pro civilní typy 757 a 767. Od 23. listopadu do 2. prosince 1989 letoun uskutečnil několik zkušebních letů kolem světa, během nichž ověřoval možnosti satelitního spojení a automatické digitální komunikace s techniky na vybraných pozemních základnách, rozmístěných na všech kontinentech. Okamžitá poloha letadla a skutečná rychlost letu byly odečítány z palubního inerčního systému (INS) a vůbec poprvé v historii letectví pomocí satelitních systémů Geostar a Inmarsat každých 15 vteřin přenášeny do příslušných pozemních středisek. V roce 1994 byl instalovaný navigační systém dále modernizován a rozšířen tak, aby mohl být využit i v rámci plnění speciálních vojenských úkolů. Díky tomu velící důstojníci na palubě mají nyní nepřetržitý přehled o okamžité poloze sledovaných letících cílů po celém světě. Během obletů zeměkoule ustavil letoun 61-2669 ve dnech 3. a 4. října 1985 dva světové rychlostní rekordy na trati o určité vzdálenosti. Osádka podplukovníka Royce Gronese s pilotem majorem Robynem Readem ulétla trať z Tokia do Pekingu za 4 hodiny 10 minut průměrnou rychlostí 512,64 km/h, resp. z Yokota AB do Pekingu za 4 hodiny průměrnou rychlostí 512,77 km/h. Oba rekordy nebyly dosud překonány. Kromě role létající zkušebny a laboratoře je letoun občas používán i k dopravě VIP osob, zejména starších členů vrchního velitelství USAF. Za tímto účelem je vybaven demontovatelným salónkem v přední části trupu.
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém