Vickers Viscount - Část 4

• 29.08.2001 00:00
• historie

Závěrečná část článku o Vickers Viscountu přináší informace o nákladních verzích a některých speciálních modifikacích tohoto kdysi velmi oblíbeného čtyřmotorového turbovrtulového letounu. Po ukončení služby v osobní dopravě nalezlo několik Viscountů své další uplatnění jako stroje pro dopravu nákladu. Pro tento účel je vybavili zesílenou podlahou a v některých případech i rozměrnými nákladními vraty na levé straně trupu. Takto upravené letouny byly během osmdesátých a devadesátých let převzaty britskou společností British Air Ferries - BAF, v roce 1993 přejmenovanou na British World Airlines, která se v té době stala vůbec největším provozovatelem tohoto typu na světě. Do majetku společnosti se dostaly i Viscounty již vyřazené, které zmíněný dopravce na vlastní náklady příslušně upravil a znovu zprovoznil. Nákladní letouny byly m.j. využívány dopravní firmou Parcelforce na nočních poštovních spojích po Velké Británii. Na pražské Ruzyni přistály Viscounty BAFu několikrát s nákladem jednodenních kuřat pro české drůbežářské podniky. BAF zařadila první nákladní Viscount do svého letadlového parku v roce 1981. Během patnáctiletého provozu se u tohoto provozovatele vystřídalo více než 30 letadel verzí 800/810 v osobní i nákladní úpravě, přičemž nejrozsáhlejší flotila, tvořená 18 Viscounty, byla u společnosti registrována v polovině osmdesátých let. BAF rovněž spolupracovala s výrobcem - koncernem British Aerospace - na vývojovém programu, jehož cílem bylo prodloužení životnosti Viscountu o 15 let, resp. na 75 tisíc cyklů. V polovině devadesátých let vedení společnosti zaregistrovalo značný nárůst finančních nákladů na provozní údržbu těchto letadel. Z tohoto důvodu přijalo v roce 1996 řešení, spočívající v postupném vyřazování Viscountů a jejich nahrazení turbovrtulovými stroji ATR-72, které společnost hodlala využít především k dopravě pracovníků petrolejářského koncernu Shell mezi Aberdeenem a Sumburghem. Poslední Viscount British World byl vyřazen v roce 1999. K uživatelům tohoto typu patřilo v minulosti i několik soukromých osob, resp. firem, které si interiér letounu nechaly upravit podle svých potřeb. Tak například tři stroje verze 764D s luxusně vybavenými kabinami létaly pro americký ocelářský koncern U.S. Steel Corporation (N905 - N907, výr.č. 183 - 185), jeden letoun varianty 765D zakoupila olejářská společnost Standard Oil (N306, výr.č. 191), další, 776D, létal u obdobné firmy v Kuvajtu, Královská kanadská banka měla k dispozici Viscount 793D poznávací značky CF-RBC, výr.č. 228, apod. Známý americký miliardář Howard Hughes zakoupil v roce 1955 pro svoji firmu Hughes Tool Corporation letoun 763D výr.č. 82. Z dodnes ne zcela vyjasněných důvodů však Viscount nebyl nikdy dodán. Bezprostředně po opuštění výrobní linky byl ve Weybridge odstaven a výrobce všem svým zaměstnancům pod hrozbou ztráty zaměstnání přísně zakázal se ke stroji byť jen přiblížit, natožpak na něm provádět sebemenší údržbu. Nakonec, po čtyřletém nuceném "odpočinku", byl Viscount modifikován na běžný standard a v roce 1958 odprodán s poznávací značkou YS-09C společnosti TACA International z El Salvadoru. Další speciálně upravené stroje byly dodány mnoha zájemcům z celého světa. Patří k nim např. různé sportovní či cestovní kluby, charitativní organizace, ale též i známý americký zpěvák Ray Charles. Viscounty byly často i najímány k dopravě význačných osobností nebo skupin. V této podobě zajistily m.j. turné kapel Rolling Stones, The Beatles, apod. Kariéra Vickers Viscountu, vyrobeného v počtu 459 letadel, je již definitivně uzavřena. Z historického hlediska však tento britský čtyřmotorový turbovrtulový typ představuje významný mezník v rozvoji světové civilní letecké dopravy.

Související kategorie