Letecká doprava v Německé demokratické republice

• 27.04.2004 00:00
• historie

V dnešním dílu putování za leteckou dopravou v socialistických zemích se podíváme na leteckou společnost Interflug v Německé demokratické republice na přelomu socialismu a demokracie v letech 1988 až 1991.

Německá demokratická republika dnes již neexistuje. Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno na dva státy. Německá spolková republika, která se vydala kapitalistickou cestou, byla zastoupena moderním dynamickým dopravcem Lufthansou a Německá demokratická republika, jdoucí ve šlépějích socialismu, vlajkovým dopravcem Interflugem. Po revolučních změnách na konci osmdesátých let došlo samozřejmě i na otázku dvou německých států, která byla vyřešena sjednocením obou republik a zánikem NDR v říjnu 1990. Letecká společnost Interflug sjednocení přežila o pár měsíců a dnes si jí pamatují v živém reálu pouze pamětníci. Ti mladší o ní pouze slyšeli nebo četli.

Interflug se sídlem v východoněmeckém Berlíně měl v podstatě stejnou letadlovou flotilu jako ČSA. Na linkách, které bychom dneska nazvali obchodní, létaly letouny československé výroby Let L410 Turbolet, které si dokonce bylo možno pronajmout na libovolnou linku, určenou zákazníkem, včetně odvozu v Berlíně limuzínou Volvo přímo k letadlu. Evropské linky obsluhovaly Tu 134A společně s IL 18 a dálkové tratě létal IL 62 / IL 62M. V roce 1989 byl dodán první ze dvou Tupolevů Tu 154M (DDR-SFA). Letoun byl v úplných barvách Interflugu, avšak do reálného provozu na pravidelné linky se nikdy nedostal, neboť byl dodán východoněmeckému vojenskému letectvu, které létalo pod hlavičkou Interflugu. Základna vojenské divize nebyla na letišti Schönefeld v Berlíně, ale na vojenské základně v Marxwalde. Druhý stroj (DDR-SFB) měl stejný osud.

Tak jako Československé aerolinie i Interflug začal řešit v druhé polovině osmdesátých let morální a fyzické zaostávání svého letadlového parku. Opět stejná situace jako u ČSA, v SSSR nebyl k dispozici vhodný dálkový typ a tak volba padla na západoevropské konsorcium Airbus a na typ A310-300. V tomto případě byl výběr ovlivněn také skrytou spoluprací se v podstatě sesterskou společností Lufthansa, kde tento typ létal velké množství linek. Dodány byly tři stroje (DDR-ABA/B/C). První se objevil na letišti ve východním Berlíně již 26.6.1989.

Příchodem Airbusu k Interflugu byly v létě 1989 vyřazeny poslední tři stroje IL 62 a ve flotile zůstala pouze modernější verze IL 62M. Z těchto starých Iljušinů se vesměs staly muzejní exponáty. Po kompletním nasazení Airbusů na linky již začalo vyřazování novějšího typu IL 62M. Několik těchto letounů bylo odprodáno sovětskému Aeroflotu, který je zařadil do své uzbecké divize v Taškentu. 3.10.1990 přestává NDR existovat, stává se součástí Německé spolkové republiky. Zároveň přestává existovat "město ve městě" západní Berlín, které mělo dvě letiště s provozem amerických, francouzských a britských leteckých společností, a Interflugu tak prakticky přes noc vyrostla obrovská konkurence renomovaných západních společností. Ztráta výsadního postavení vlajkového dopravce je začátek konce, který se již nepodaří odvrátit. Sjednocením státu také končí přepravní divize východoněmecké armády pod hlavičkou Interflugu a oba letouny Tu 154M, tři IL 62M a několik Tu 134A přechází do dopravního oddílu Luftwaffe na letišti Kolín nad Rýnem - Wahn. Z provozu je vyřazeno několik Tu 134A, IL 18 a IL 62M a dochází k redukci počtu linek. Na zimu 1990/1991 je ještě pronajat Dash 8 od rakouské společnosti Tyrolean Airways, který létal pravidelně i do Prahy. Finanční situace, hlad německých občanů létat letouny západní provinience a nemožnost konkurovat, to vše dohnalo vedení Interflugu 30.4.1991 k definitivnímu ukončení provozu a následné likvidaci celé společnosti. Tento den se uskutečnil poslední let společnosti: Tupolev 134A registrace D-AOBC vedený kapitánem Klausem Petzoldem na lince Berlín Schönefeld - Vídeň - Berlín Schönefeld ukončil éru Interflugu. Všechny tři Airbusy přecházejí k Luftwaffe, zbytek IL 62M je odprodán k Uzbekistan Airways. Tu 134A odlétají do Ruska k Aeroflotu a ke společnosti Komiavia, od které jsou některé následně pronajaty do Nigérie (Harco Air). Některé IL 18 byly sešrotovány a z části se vytvořila nová letecká společnost Berline, která létala nepravidelné chartery a cargo lety po celé Evropě:Ani tato společnost nebyla nijak úspěšná a záhy krachuje. Turbolety jsou zařazeny k nové společnosti Berliner Special Flug.

Jaká byla síť linek Interflugu? Vzhledem k ještě stále relativně kvalitním silnicím z dob předválečného Německa a v podstatě malé vzdálenosti mezi městy vnitrostátní letecká doprava v NDR neexistovala. Interflug měl hlavní základnu v Berlíně-Schönefeldu, dále létal z měst Lipsko, Drážďany a Erfurt. Do Československa vesměs dvakrát denně do Prahy s IL 18, občas ho vystřídal Tu 134A. Ke konci létal již vzpomínaný Dash 8. Praha nebyla jedinou destinací v ČSSR, létalo se také do Bratislavy, s Tu 134A, občas s IL 18 a v roce 1989 také několik charterů s IL 62M. Dále byly vedeny pravidelné linky, v zimě lyžařské, s IL 18 a Tu 134A z Berlína, Lipska a Dráždan do Popradu-Tater. Interflug měl velké množství linek do socialistických zemí, nejvíce do Maďarska. Do Budapešti létalo značné množství východoněmeckých občanů, neboť ta často fungovala jako místo setkávání rozdělených německých rodin. Do Maďarska mohli jak východní Němci, tak i ti západní a zájem o lety byl značný. Létalo se ze všech východoněmeckých měst, a to typy Tu 134A, IL 18 a IL 62. Lety do Varšavy byly provozovány s Tu 134A a IL 18. Další linky vedly do tradičních socialistických měst:Bukurešť, Sofia a v létě Burgas, Varna, Konstanta. Do Jugoslávie pak do Bělehradu a Záhřebu. Tyto lety byly létány nejčastěji s Tu 134A a IL 18. Existovala jedna velice zvláštní linka, a to přes Budapešť do albánské Tirany. Toto spojení bylo provozováno jednou za 14 dní s IL 18 a Interflug byla jediná socialistická společnost, která do velice uzavřené Albánie létala. Interflug měl velmi četnou frekvenci letů do Sovětského svazu. Mezi Berlínem a Moskvou bylo spojení až 4x denně s IL 62M, létalo se také do Leningradu, Kyjeva a jednou týdně s IL 62M do Taškentu.

Lety na Západ byly ovlivněny politickou situací východního Německa, a tak Interflug vůbec pravidelně nelétal do Velké Británie, Francie, Španělska ani Německé spolkové republiky. Do sítě linek patřil Amsterdam, Brusel, Vídeň, Milán, Řím, Kodaň, Stockholm, Helsinky a Malta. Téměř vše létáno s Tu 134A, občas s IL 62M.

Na západní polokouli byla nalétávána pouze Havana na Kubě (s IL 62M přes kanadský Gander, kde bylo technické mezipřistání). Airbus 310-300 toto pak zvládl nonstop. Pro Interflug to byla nejdelší linka, která byla létána bez mezipřistání.

Blízký a Střední východ: Istanbul, Atény, Larnaka, Damašek, Bagdád a trochu kuriózní linka do jordánského Ammánu, létaná z Berlína s IL 62 nonstop nebo s mezipřistáním v Larnace (letělo-li Tu 134A).

Na Dálný východ funguje linka s IL 62M přes Karáčí do Hanoje, na zpáteční cestě ještě s technickým mezipřistáním v Taškentu. V roce 1988 je otevřen Peking, zprvu s IL 62M, později s A310. Toho roku je také otevřen Singapore přes Dubaj. Nejdříve opět s IL 62M, posléze s A310.

Africký kontinent byl Interflugem velice hojně nalétáván v rámci internacionální pomoci rozvojovým státům. Na sever Afriky se létalo do Alžíru a Tripoli, dálkové linky s IL 62M. byly směrovány Berlín-Káhira-Chartúm-Addis Abeba, Berlín-Brazzaville-Luanda a Berlín-Brazzaville-Maputo.

Charterová doprava se převážně zabývala přepravou rekreantů k Černému moři, často se létaly chartery do Velké Británie. Letouny byly často k vidění v Edinburgu, Glasgow apod. V roce 1988 letadla IL 62M provedla sérii sportovních letů na ZOH v Calgary a po pádu Berlínské zdi se dokonce jeden IL 62M objevil 3.10.1990 v Montevideu.

Závěrem lze říci, že socialistická síť dotovaných linek, které se po pádu komunismu ve střední a východní Evropě prakticky zhroutily, a absence zavedených letů do západního světa byly jedny z důvodů krachu této společnosti. Tvorba nových destinací a zavedení určité linky do života trvá nějaký čas a tento čas bohužel Interflug ve víru porevolučních změn neměl či promeškal.

Související kategorie