Jak informovalo zpravodajství Bloomberg, regulátor učinil další překvapivé zjištění okolo software pro 737 MAX. Shledal, že vývoj důležitého softwaru outsourcoval Boeing zejména do Indie. Na vývoji pracovali developeři se mzdou 9 USD/hod, kteří nemají relevantní zkušenosti v oblasti letectví ani potřebné návyky. Konkrétně se jednalo např. o společnost HCL Technologies Ltd., dříve známou jako Hindustan Computers.
K tomuto kroku byl Boeing nucen přistoupit proto, že v rámci úsporných opatření propustil řadu zkušených softwarových inženýrů. Bývalý softwarový inženýr Mark Robin uvedl, že software dodaný dodavatelskými firmami bylo nutno znovu a znovu prověřovat, neboť zdrojový kód obsahoval chyby.
Outsourcing softwaru k indickým firmám přinesl kromě úspory nákladů Boeingu další výhodu, a to získání atraktivních zakázek na civilní a vojenské dodávky do Indie. Tím byl např. kontrakt v objemu 22 mld. USD se společností SpiceJet na dodávku 100 letadel 737 MAX. Výměnou za 11mld. zakázku od společnosti Air India se Boeing zavázal investovat 1,7 mld. USD do indických firem.
Část vývoje 787 byla outsourcována také do vývojového střediska v Moskvě. Jeden z inženýrů Boeingu si stěžoval nadřízenému, že musel do moskevského vývojového střediska osmnáctkrát zaslat dokumentaci, než příslušný pracovník pochopil, že detektor kouře Boeingu 787 musí být připojen k elektrické instalaci.
Boeing není zdaleka jedinou společností v oboru letectví. K indickým firmám outsourcoval velký objem práce také Rockwell Collins, výrobce avioniky. Americké společnosti z oboru letectví v posledních letech předaly asi 30 % práce dodavatelům v zahraničí, zatímco jejich evropské protějšky pouze 10 %.
Podle informací v sociálních sítích se HCL Technologies Ltd. především koncentrovala na vývoj softwaru zobrazovacích jednotek v pilotní kabině a další indická firma, Cyient Ltd., vyvíjela software pro testovací zařízení. HCL zaměstnává asi 18 tis. pracovníků v USA a 15 tis. pracovníků v Evropě. Kromě nízké ceny za práci vývojářů bylo další předností zapojení HCL do vývoje Boeingu 787, že firma nepožadovala od Boeingu žádnou zálohovou platbu.
Boeing popírá, že by zmíněné firmy pracovaly na systému MCAS, jehož chybné fungování podle předběžných výsledků vyšetřování vedlo ke katastrofě obou letadel 737 MAX. Firma uvádí, že „hlavní je zajistit, že produkty a služby jsou bezpečné, v nejvyšší kvalitě a v souladu se všemi regulatorními požadavky“. Zatímní výsledky šetření komisí amerického Kongresu však dávají zcela jiný obraz.
V rozporu s oficiálním vyjádřením vývojáři společnosti potvrdili, že během vývoje 737 MAX byli pod tlakem managementu, aby omezili úpravy, které by vedly ke zvýšení nákladů. Minimální počet změn v konstrukci 737 MAX byl hlavním požadavkem při vývoji letadla.
Minulý týden úřad FAA oznámil, že v upraveném systému, které dodal Boeing pro účely certifikace, byly odhaleny závady. FAA proto předal závady Boeingu k odstranění a požádal, aby potřebné úpravy byly zahrnuty do finální verze pro recertifikaci. Zjištění FAA, že systém předložený k recertifikaci je defektní, ukazuje, že Boeing má přes veškerou snahu potíže dát dohromady vlastní systém. Tím je také přerušen proces recertifikace a oddálen termín návratu letadel 737 MAX do služby. Ten se nyní sune do 3. kvartálu pro USA a na konec roku pro Evropu.
Jak správně uvedl šéf Boeingu před zahájením Paris Air Show, největší výzvou pro společnost je nyní obnovit důvěru zákazníků a cestujících. Má určitě pravdu. Ve světle faktů, které vyplouvají na povrch v rámci šetření komise Kongresu USA je otázkou, zda by tento úkol neměl být svěřen někomu jinému. (Foto: Dimas Ardian/Bloomberg)
Dobrý den,
Na jednu stranu se shoduji že to je totální bulvár, který nemá nic moc společného s odborným periodikem. Za kolik kdo co dělal a kdo byl subdodavatel čeho není podstatné.
Co ale je podstatné hlavně z pohledu dohledacího úřadu - zajištění managementu kvality. Kdokoli kdo dělá něco pro (dospělé) letectví se musí certifikovat, že je schopný danou činnost provádět. Že má odpovídajícím způsobem kvalifikované pracovníky a systém řízení a sledování kvality. Mimo jiné že i odebírá jen od certifikovaných dodavatelů kteří tohle splňují též v přiměřené míře. Včetně vývoje a výzkumu v letectví. Takže jestli Boeing zadal něco do Indie nějaké společnosti, tak jde o papíry. Jestli tato společnost byla v nahlášených subdodavatelích, jestli byla správně nahlášena její role a zda tento subdodavatel byl řádně auditován a splňuje veškeré náležitosti. Zanedbání takovýchto byrokratických detailů může Boeingu dlouhodobě ublížit víc, než ty dvě nehody samotné.
Je to drahé z dlouhavé. Právě toto na jednu stranu zabíjí letectví - šroubuje ceny a znepružňuje vše. Na druhou stranu je to snaha zavést unifikovaný dokonalý systém který vyloučí lidský element z ... čehokoli ... ve jménu bezpečnosti. Osobně to nesnáším a považuji to za pouze formální zbavení se osobní zodpovědnosti a přenesení do formální roviny právnická firma/systém. Zadupání činností které dělají vysoce vzdělaní, zodpovědní a svéprávní kreativní jedinci vs. mechaničtí otroci svázaní byrokracií s minimální zodpovědností a dělající jen přesně naplánovanou činnost s minimem invence. Podle mě je tento fylozofický přístup chyba, ale naše civilizace toto prosazuje čím dál více ve více a více oborech už asi 40 let. Ale to jsem odbočil.
nechapu, kam to planes smeruje.
posledni mesic, dva je uroven opravdu tristni. stava se z toho letecky bulvar.
proc?
To Tom:
Zkus to napsat a poslat redakci. Takový článek ocení určitě víc uživatelů. Dík.
Článek by se vyjímal na bleskcz. Honba za senzací za každou cenu.
Není hoden tohoto serveru. Chodil jsem na tento server rád, že se dozvím zjajímavosti z letectví. Outsourcing je běžná věc i v letectví a koho zajímá, že vývojář bere 9 usd na hodinu. S nehodama MAX a se současnou situaci to nesouvisí.
Škoda že zde není info, že i přes momentální složitou situaci si TVS přivezl před týdnem zbrusu nový bizjet OK-JRS
Tohle už začíná být absurdní. Já jsem tedy asi poslední, kdo by si pochvaloval outsourcing do Indie a spolupráci s indickými vývojáři, ale tohle je odvádění pozornosti od podstaty problému. Nešlo o selhání MCASu v pravém slova smyslu; MCAS přeci dělal přesně to, co měl specifikováno. Došlo k selhání systémové architektury, kdy každá část funguje správně podle svých specifikací, ale jejich kombinace v některých případech nefunguje.
Řekněte mi, co měl ten indický vývojář za 9USD na hodinu udělat jinak nebo udělat navíc? Jak měl zařídit, aby za žádných podmínek MCAS svojí činností (nebo nečinností) nepřispěl k nehodě?
https://en.wikipedia.org/wiki/Red_herring
6 records
Copyright © 1999-2024 planes.cz | CMS
Pokud ten bizjet byl zaplacen už pře MAXím průšvihem, neviděl bych na tom nic podezřelého. Naopak, může jim pomoci vylepšovat bilanci, zejména, pokud pro něj mají jisté využití.