Nádherný čtení,dlouho jsem si tak nepočetl.Honem šup sem s pokračováním.Díky.
... a kdyz nebudete pokracovat, mate dalsi pruser :-)
Jo létání v aeroklubu to byla paráda ještě v 90tých letech. Teď je polovina členů takových, že mohou mít papíry třeba na vrtulník, ale nepoznaj Šohaje od Orlíka. Dokonce jsem zažil na schůzi jako argument( od mladých movitých členů) pro prodej Z 126, tedy stopětky, že by se na tom stejně báli létat.....
Nazdárek Honzíku tak jak čtu tak tě křídla Boeingu odnesla až do Jakarty ? Tak hodně štěstí . Studna
Musim rict, ze to je zazitek, i kdyz se na to clovek diva jen z Lichnice. Obcas ma pocit, ze by se na ty letadla dalo i sahnout.
....až na několik drobných detailu, jako bys vyprávěl můj příběh.Tohle nejsou jenom vzpomínky "starýho zbrojnoše", ale něco, co spousta dnešních "takyletcu" vůbec nepochopí, protože my jsme součástí toho vymírajícího druhu, pro který bylo létání cílem, nikoliv prostředkem..... A je úplně jedno, jestli sedíš v Blaníku nebo v B737.
Děkuji za bezva počtení, těším se na pokračování! PS: skvělá změna, moci se vyjádřit, nebo poděkovat autorovi v diskuzi pod článkem. ;-)
Jen tak dál, pane práškaři. Až budeš tištěnej, objednávám si výtisk s věnováním.
Myslím,že takové vzpomínky má v srdci každý,kdo zažil atmosféru na letišti Svazarmu.Peníze ničí všechno,ale tehdejší kamarádství zůstává,i když se vidíme jednou za uherský rok.Dnešní generace má jiné priority,"přátelé" přes sociální sítě jsou něco úplně jiného.My,díky bohu,jsme zažili to,o čem se těm dnešním může jenom zdát.
Průseráři,prosím tě,pokračuj!Těším se nejen já,ale další stovky kluků a holek nejrůznějšího věku,které spojují krásné zážitky a někdy i průsery,kdy šlo i o kejhák.Díky.
Možná si vzpomeneš i na výcvik práškařů,který probíhal i na letišti v Holešově.Tam jsem prožíval své zážitky já.Dnes,zásluhou několika -píp-píp(nejde reprodukovat) se tam rozkládá průmyslová zóna kam se firmám nechce.
Celkem 41 záznamů
Pěkně Honzo, jen tak dál.Těším se na další díl. Z písku zdravím do Jakarty.Mára