Já používal místo barvy Industrol
opravit na
Já používal barvy Industrol
Sry...
Industrol byl syntetický email (ne, nebyl to e-mail), byly k dispozici různé barvy, a byly relativně levné. Problém byl, že byly lesklé. Ale jednou, když jsem po dlooooooooooouhé době otevřel jakousi starou barvu, jsem zjistil, že barevný pigmet klesl na dno plechovky a lak zůstal nahoře! To byl obrovskej vynález!!! Takže jsem mohl mít i matné barvy za Kčs, nikoliv za tuzexové bony (barvy Humbrol).
Barevné pigmenty se velmi dobře míchaly, takže získat jakoukoliv barvu ze základních barev byla brnkačka. Jó, to byly doby... Tehdy jsem byl dokonce dvakrát vítězem v okresní soutěži o nejlepší model letadla.
Honzíku, tvůj starý email u ČSA pochopitelně nefunguje, tak zkouším touto cestou tě informovat do Jakarty, že:
"Sraz 9A. Přátelé, srdečně Vás zveme do bývalého Karlova krámu v Polabinach IV nyni U Krupicků v úterý 27.5.2014 v 17h. Prosim o zpětnou vazbu obratem. Diky Yva a Luboš".
Prosím i Petra Lehkého o pomoc s kontaktem na Honzu.
Díky Luboš
PS. Pilote, je to superčtení!!!
Ležím na hotelu čekajíc na další let, který bude až za několik hodin odpoledne a s chutí se začetl do prvního dílu Pamětí starého práškaře. A po pár odstavcích aniž bych se dobral k první kapitole sjíždím dole ke komentářům a vidím jak má ruka kliká na okénko přidat komentář.. Vede mě k tomu zmínka o úžasné aeroklubové době hluboké totality. Jsem ročník 78, takže toto období nemůžu objektivně srovnávat s dnešním. Ale věc, která mě vždy rozladí je v dnešní době časté shazování aktuálního uspořádání ve prospěch tomu minulému. V mých třiceti šesti letech už mám pomalu taky tendence zapomínat na to špatné a romantizovat věci dávné, ale pořad se snažím si zachovat zdravý rozum. Učit létání jsem se začal až v období "hluboké" demokracie a také byl nějakou dobu členem malého AK, ale bohužel za celou dobu se nesetkal se žádnou špínou (až na tu trochu v hangárech), podrazáctvím, popřípadě nějakou křivárnou. Vlezdoprdelizmus ,pravda ,ten v letectví existuje ale tuto vlastnost jsem pozoroval až v tom velkém komerčním.. Dnešní letecké prostředí je dle mého přeci jenom svobodnější než to minulé (viz. komentář Kolben) , které je popisované s někdy až nezdravou dávkou nostalgie. A už vůbec mně v něm nechybí dobré vztahy a kamarádi. Jdu si dát dolů do baru jedno dobré espreso a pak věřím, že se u všech dílů starého práškaře dobře pobavím…
Všem, kdo četli tyto stránky a bavili se nad vyprávěním o náčelníkovi letiště panu Vršovském aneb ,,Mistrem" chci touto cestou vzkázat, že bývalí náčelník nás navždy opustil tento týden v 84 letech . Buď mu nebe otevřené a vzpomínejme na něj jen v tom nejlepším.
Zanechal za sebou odkaz v podobě knihy ,,Jak jsme létali nad Železnými horami".
vobec to nebolo myslene, ze ta historka tam nejakym sposobom nepatri. Len som chcel podotknut ze o nej viem. Kludne ju mohol dat do toho letectva niekto kto ju prezil s vami. Velmi pekne pisete, krasne sa to cita. Len tak dalej piste a piste a piste. Vela zdaru prajem.
Je možné, že jsem příhodu s kohoutem slyšel, neprožil. Už v prvním dílu jsem varoval, že s mou pamětí to není nejrůžovější :-). Ale dal bych ruku do ohně za to, že to bylo v Podhořanech.
Ahoj Jardo, jsem rád, že o Tobě slyším. Kolikrát, jedouc přes Čáslav, si na Tebe vzpomenu. A kam mne osud zavál - bude obsahem dalších dílů a obávám se, že už to nebude hezké čtení, jak se ČSA změnilo, obzvlášť charaktery některých lidí.....
nedavno som prihodu s kohutom cital v Letectvi z roku pane,moc ma pobavila :)
Celkem 41 záznamů
Když jsem začala v zimě 2014 číst články Paměti starého práškaře, hrozně mě bavili, ale otrava byla je číst doma na mobilu. Po zjištění, že se vydala kniha jsem nezaváhala ani minutu a letěla do Luxoru pro výtisk. Bezvadná kniha, nádherné odpočinkové čtení, předčila má očekávání. Na články z netu se už ani nedívám. Čekám další knižní díl
Jen mě trošku štve v knize ten křídový papír, nemám ho v knihách na delší čtení moc v lásce. Nicméně to chápu, pokud je na každé stránce fotka či obrázek, tak na ofsetu by to bylo zcela nemožné.
Fakt smekám a děkuju! Donutil jste mě, jakožto mladší generaci ke koupi první knížky! A co víc, nikdy jsem knihy moc nečetla, ale tuhle si dám ráda i s dalším pokračováním