Lufthansa čelí v roce svého stého výročí jedné z nejvážnějších provozních a reputačních krizí posledních let.
V pondělí 13. dubna (první den stávky pilotů) odborový svaz Vereinigung Cockpit oznámil, že bylo zrušeno nejméně 700 letů společností Lufthansa, Lufthansa Cargo, Lufthansa CityLine a Eurowings.
Krátce poté, co stávka pilotů skončila, oznámil odborový svaz palubního personálu UFO další stávku. Ta má začít ve středu 15. dubna a potrvá do čtvrtka 16. dubna. Výsledkem bude minimálně čtyřdenní provozní kolaps – s přesahy, které ohrožují již i tak podkopanou důvěru v celou skupinu Lufthansa Group.
Je nutno poznamenat, že Lufthansa se i bez stávek potýká s řadou vážných provozních problémů a nezdravými finančními výsledky způsobenými neschopností managementu dostat náklady pod kontrolu.
Dobře koordinovaný chaos
Nejnovější stávka byla oznámena s více než 48hodinovým předstihem, což je v oboru sice považováno za krátkou dobu, je však v zákonném limitu. Přichází jen několik dní poté, co palubní personál stávkoval minulý pátek. Tento vzorec – rychlé střídání stávek pilotů a palubního personálu – ukazuje na dobře koordinovaný, byť formálně nezávislý tlak odborových organizací UFO a Vereinigung Cockpit. Pro cestující to znamená jedno: chaos, nejistotu a poznání, že Lufthansa není schopna poskytovat ani základní služby bez výpadků.
Odbory mají iniciativu. Management v defenzivě.
Hlavní vyjednavač UFO Harry Jaeger nezastírá tvrdost postoje vedení: „Máme co do činění se zaměstnavatelem, který se zakopal na neústupné pozici a neustále prohlašuje, že je ‚připraven kdykoli jednat‘. Namísto hledání udržitelných řešení se hledají – a v případě potřeby i fabrikují – výmluvy, jak zhoršit podmínky a zamítnout zlepšení. Příčiny současné situace však neleží na straně zaměstnanců – právě naopak.“
Jaeger dále dodává: „Jsou to právě kolegyně a kolegové, kteří vedli Lufthansu těžkými časy a významně přispěli k jejímu ekonomickému úspěchu – navzdory náročným podmínkám a navzdory některým manažerským rozhodnutím.“
Výrok je to samozřejmě zavádějící. Přehlíží, že „těžkými časy“ Lufthansa prošla díky štědré státní pomoci ve výši 9 miliard eur, která, jak se později ukázalo, byla Evropskou komisí schválena nelegálně. Vzhledem k mizerným finančním výsledkům dopravce je rovněž úsměvné tvrzení o „ekonomickém úspěchu“. Lufthansa pracuje se ziskovou marží pouhých 0,9 %, což je výrazně pod výsledkem členských aerolinek skupiny Lufthansa. Pravdou je, že vedení Lufthansy se snaží část pracovníků převést na méně výhodné kontrakty, na což odbory musí reagovat.
Provozní realita: kdo, kdy a proč stávkuje
Stávka se týká palubního personálu hlavní značky Lufthansa („mainline“) a dceřiné společnosti Lufthansa CityLine, která obsluhuje krátké a střední tratě z Německa do evropských destinací. Právě CityLine je zvlášť zranitelná – vedení plánuje tuto dceřinou společnost uzavřít a její operace přesunout na nový subjekt s levnější pracovní silou. To je klasický případ „socializace ztrát a privatizace zisků“, který odbory právem odmítají.
Lufthansa tvrdí, že se pokouší zapojit jiné aerolinky ve skupině (Eurowings, SWISS, Austrian, atd.), aby převzala provoz části letů a dopady stávky se minimalizovaly. Realita je však jiná: kapacity jsou omezené a solidární přeprava v rámci skupiny nefunguje. Cestující se musí připravit na další hromadné rušení letů a zpoždění.
Stávka palubního personálu není o jednom bodu – jde o tzv. Manteltarifvertrag (MTV), tedy rámcovou kolektivní smlouvu, která upravuje pracovní dobu, doby odpočinku, nemocenské dávky a další základní podmínky. Vedení Lufthansy prosazuje potřebu tato pravidla „radikálně přepracovat“. Odbory to považují za zhoršení podmínek, management tvrdí, že jde o modernizaci.
Je zjevné, že zmíněná modernizace je především pokusem snížit náklady. Problém je, že chronické stávky vedou ke ztrátě důvěry finančních trhů a cestujících, a to zejména prémiových cestujících, kteří jsou ochotni platit více za komfort a spolehlivost.
Je těžké mluvit o spolehlivosti, pokud jde tento rok již o pátou stávku, a to jsme teprve v polovině čtvrtého měsíce. Celkem Lufthansa letos prostávkuje již osm dní (plus přesahy).
Tento impresivní kalendář dokládá, že Lufthansa má vážný a systémový problém řízení lidských zdrojů. Nejedná se o nahodilé protesty, ale o eskalaci, která má jasnou logiku: odbory testují, jak dlouho vedení vydrží bez provozu. S blížící se hlavní sezonou je čas na straně odborů.
Silný mandát odborů vs. pasivita vedení
V minulém měsíci svaz UFO z jednání o MTV odešel a uspořádal stávkové hlasování. Přibližně 98 % členů palubního personálu hlasovalo pro stávku, pokud Lufthansa nestáhne své požadavky na rozsáhlé změny kontraktů. To je takřka jednomyslná důvěra v odbory. Vedení by tuto skutečnost nemělo přehlížet.
Pozice managementu zůstává výrazně defenzivní. Ve svém prohlášení společnost uvádí: „Upřímně litujeme narušení provozu způsobeného stávkami odborových svazů Vereinigung Cockpit a UFO, oznámenými na poslední chvíli, a děkujeme za pochopení.“
Toto prohlášení je ukázkovým příkladem neefektivní krizové komunikace. Projevení lítosti bez nabídky řešení a „děkujeme za pochopení“ bez konkrétních kroků prohlubuje frustraci cestujících. A je vodou na mlýn tvrzení odborů, které vedení obviňují z neochoty problémy řešit. Management nemá vizi, nemá mediátora a zejména ochotu prosadit dobré řešení.
Absence mediátora je těžko nepochopitelná. To naznačuje, že managementu možná chybí vize a jasné zadání, čeho má mediátor vlastně dosáhnout a za jakou cenu. Bez jasného vyjednávacího mandátu se takového dobrodružství profesionál nezhostí. Jako v řadě jiných případů (viz nové prémiové sedačky do letadel) management zjevně přešlapuje na místě a cestujícím nabízí jen „lítost“. To však není řešení pro nikoho. Zcela jistě by pomohlo pokusit se vyjednat například dohodu o dočasném zmrazení mezd a zachování pracovních pozic. A času využít k nalezení trvalejšího řešení, které by vedlo ke smíru. Bez toho bude duben 2026 znamenat pro Lufthansu nejen provozní kolaps, ale i další ztrátu důvěry a podílu na trhu.
Závěr
Lufthansa stojí před těžkou volbou: buď ustoupí odborům UFO a VC, nebo akceptuje roli aerolinky, která není schopna garantovat alespoň elementární spolehlivost. Jedno i druhé je prohra. Management musí přijít s dobrým a akceptovatelným řešením. To se však zatím neděje.
Evropský trh je velmi konkurenční – cestující mohou od Lufthansa Group přejít ke konkurentům, jako jsou Air France-KLM, Turkish Airlines nebo mimoevropským provozovatelům. Nebo nízkonákladovkám, které sice nenabízejí komfort, zato spolehlivost a rozumné ceny.
Pokud management nepřijde s dobrým plánem, cestující Lufthansy čekají letos nejspíš další nepříjemná překvapení a zbytky reputace dopravce dále utrpí.
Přitom k evropským aerolinkám se blíží další krize, kterou jsou vysoké náklady paliva a možná i nedostupnost paliva. (Foto: Business Recorder, WSJ, Reuters, planes.cz)
Prostávkujeme se až do bezvědomí!
Ale zase ušetřej za drahé a nedostatkové palivo, to se hodí
mam pocit ze kdo piše tyhle články je silne zaujat proti LH group. ano mají své problémy, taky mi zrušili let ale zase jejich rebooking me dostal do destinace s aerolinkou z jiné skupiny a ještě dřív než původní cestou. lufthansu osobne volím kvůli dobrým návaznostem, ceně a příruční kufr na palubu
3 records
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS
vojte berak,,,,ekonomii nerozumím, ale fakt je, že Burzovní noviny píši v jiním duchu, nežli tento článek, no to víš , není to Aeroflot.
Německá letecká skupina Lufthansa oznámila za finanční rok 2025 lepší výsledky, než trh očekával. K efektivnímu řízení nákladů a maximalizaci zisku společnosti významně přispělo přísnější finanční řízení spolu s obměnou letadlového parku.
Společnost vykázala upravený provozní zisk ve výši 2 miliard eur (2,32 miliardy dolarů), což překonalo konsenzus analytiků nastavený na 1,9 miliardy eur. Oproti roku 2024, kdy zisk činil 1,6 miliardy eur, jde o znatelné zlepšení. Provozní marže skupiny vzrostla na 4,9 % z předchozích 4,4 %.
Lufthansa plánuje v letech 2028 až 2030 zvýšit provozní marže zpět na úroveň 8–10 %. Snahu o zmírnění ztrát však komplikují stávky, jako byla ta z 12. února. Výhled na rok 2026 označila firma za nejasný kvůli geopolitické nejistotě, přesto však projektuje růst kapacity o 4 % a očekává i růst tržeb a ziskové marže.