Lufthansa čelí vlně stávek. Vedení ztrácí kontrolu nad vlastním provozem. Nejbližší stávka zítra a pozítří.

• 2026-04-14 12:05

Lufthansa čelí v roce svého stého výročí jedné z nejvážnějších provozních a reputačních krizí posledních let.

V pondělí 13. dubna (první den stávky pilotů) odborový svaz Vereinigung Cockpit oznámil, že bylo zrušeno nejméně 700 letů společností Lufthansa, Lufthansa Cargo, Lufthansa CityLine a Eurowings.

Krátce poté, co stávka pilotů skončila, oznámil odborový svaz palubního personálu UFO další stávku. Ta má začít ve středu 15. dubna a potrvá do čtvrtka 16. dubna. Výsledkem bude minimálně čtyřdenní provozní kolaps – s přesahy, které ohrožují již i tak podkopanou důvěru v celou skupinu Lufthansa Group.

Je nutno poznamenat, že Lufthansa se i bez stávek potýká s řadou vážných provozních problémů a nezdravými finančními výsledky způsobenými neschopností managementu dostat náklady pod kontrolu.

Dobře koordinovaný chaos

Nejnovější stávka byla oznámena s více než 48hodinovým předstihem, což je v oboru sice považováno za krátkou dobu, je však v zákonném limitu. Přichází jen několik dní poté, co palubní personál stávkoval minulý pátek. Tento vzorec – rychlé střídání stávek pilotů a palubního personálu – ukazuje na dobře koordinovaný, byť formálně nezávislý tlak odborových organizací UFO a Vereinigung Cockpit. Pro cestující to znamená jedno: chaos, nejistotu a poznání, že Lufthansa není schopna poskytovat ani základní služby bez výpadků.

Odbory mají iniciativu. Management v defenzivě.

Hlavní vyjednavač UFO Harry Jaeger nezastírá tvrdost postoje vedení: „Máme co do činění se zaměstnavatelem, který se zakopal na neústupné pozici a neustále prohlašuje, že je ‚připraven kdykoli jednat‘. Namísto hledání udržitelných řešení se hledají – a v případě potřeby i fabrikují – výmluvy, jak zhoršit podmínky a zamítnout zlepšení. Příčiny současné situace však neleží na straně zaměstnanců – právě naopak.“

Jaeger dále dodává: „Jsou to právě kolegyně a kolegové, kteří vedli Lufthansu těžkými časy a významně přispěli k jejímu ekonomickému úspěchu – navzdory náročným podmínkám a navzdory některým manažerským rozhodnutím.“

Výrok je to samozřejmě zavádějící. Přehlíží, že „těžkými časy“ Lufthansa prošla díky štědré státní pomoci ve výši 9 miliard eur, která, jak se později ukázalo, byla Evropskou komisí schválena nelegálně. Vzhledem k mizerným finančním výsledkům dopravce je rovněž úsměvné tvrzení o „ekonomickém úspěchu“. Lufthansa pracuje se ziskovou marží pouhých 0,9 %, což je výrazně pod výsledkem členských aerolinek skupiny Lufthansa. Pravdou je, že vedení Lufthansy se snaží část pracovníků převést na méně výhodné kontrakty, na což odbory musí reagovat.

Provozní realita: kdo, kdy a proč stávkuje

Stávka se týká palubního personálu hlavní značky Lufthansa („mainline“) a dceřiné společnosti Lufthansa CityLine, která obsluhuje krátké a střední tratě z Německa do evropských destinací. Právě CityLine je zvlášť zranitelná – vedení plánuje tuto dceřinou společnost uzavřít a její operace přesunout na nový subjekt s levnější pracovní silou. To je klasický případ „socializace ztrát a privatizace zisků“, který odbory právem odmítají.

Lufthansa tvrdí, že se pokouší zapojit jiné aerolinky ve skupině (Eurowings, SWISS, Austrian, atd.), aby převzala provoz části letů a dopady stávky se minimalizovaly. Realita je však jiná: kapacity jsou omezené a solidární přeprava v rámci skupiny nefunguje. Cestující se musí připravit na další hromadné rušení letů a zpoždění.

Stávka palubního personálu není o jednom bodu – jde o tzv. Manteltarifvertrag (MTV), tedy rámcovou kolektivní smlouvu, která upravuje pracovní dobu, doby odpočinku, nemocenské dávky a další základní podmínky. Vedení Lufthansy prosazuje potřebu tato pravidla „radikálně přepracovat“. Odbory to považují za zhoršení podmínek, management tvrdí, že jde o modernizaci.

Je zjevné, že zmíněná modernizace je především pokusem snížit náklady. Problém je, že chronické stávky vedou ke ztrátě důvěry finančních trhů a cestujících, a to zejména prémiových cestujících, kteří jsou ochotni platit více za komfort a spolehlivost.

Je těžké mluvit o spolehlivosti, pokud jde tento rok již o pátou stávku, a to jsme teprve v polovině čtvrtého měsíce. Celkem Lufthansa letos prostávkuje již osm dní (plus přesahy).

• 12. února – jednodenní varovná stávka (piloti + palubní personál + CityLine).
• 12.–13. března – 48hodinová stávka pilotů kvůli příspěvkům na penze.
• 10. dubna – jednodenní stávka palubního personálu (Lufthansa + CityLine).
• 13.–14. dubna – 48hodinová stávka pilotů (Lufthansa, Cargo, CityLine, Eurowings).
• 15.–16. dubna – chystaná stávka palubního personálu.

Tento impresivní kalendář dokládá, že Lufthansa má vážný a systémový problém řízení lidských zdrojů. Nejedná se o nahodilé protesty, ale o eskalaci, která má jasnou logiku: odbory testují, jak dlouho vedení vydrží bez provozu. S blížící se hlavní sezonou je čas na straně odborů.

Silný mandát odborů vs. pasivita vedení

V minulém měsíci svaz UFO z jednání o MTV odešel a uspořádal stávkové hlasování. Přibližně 98 % členů palubního personálu hlasovalo pro stávku, pokud Lufthansa nestáhne své požadavky na rozsáhlé změny kontraktů. To je takřka jednomyslná důvěra v odbory. Vedení by tuto skutečnost nemělo přehlížet.

Pozice managementu zůstává výrazně defenzivní. Ve svém prohlášení společnost uvádí: „Upřímně litujeme narušení provozu způsobeného stávkami odborových svazů Vereinigung Cockpit a UFO, oznámenými na poslední chvíli, a děkujeme za pochopení.“

Toto prohlášení je ukázkovým příkladem neefektivní krizové komunikace. Projevení lítosti bez nabídky řešení a „děkujeme za pochopení“ bez konkrétních kroků prohlubuje frustraci cestujících. A je vodou na mlýn tvrzení odborů, které vedení obviňují z neochoty problémy řešit. Management nemá vizi, nemá mediátora a zejména ochotu prosadit dobré řešení.

Absence mediátora je těžko nepochopitelná. To naznačuje, že managementu možná chybí vize a jasné zadání, čeho má mediátor vlastně dosáhnout a za jakou cenu. Bez jasného vyjednávacího mandátu se takového dobrodružství profesionál nezhostí. Jako v řadě jiných případů (viz nové prémiové sedačky do letadel) management zjevně přešlapuje na místě a cestujícím nabízí jen „lítost“. To však není řešení pro nikoho. Zcela jistě by pomohlo pokusit se vyjednat například dohodu o dočasném zmrazení mezd a zachování pracovních pozic. A času využít k nalezení trvalejšího řešení, které by vedlo ke smíru. Bez toho bude duben 2026 znamenat pro Lufthansu nejen provozní kolaps, ale i další ztrátu důvěry a podílu na trhu.

Závěr

Lufthansa stojí před těžkou volbou: buď ustoupí odborům UFO a VC, nebo akceptuje roli aerolinky, která není schopna garantovat alespoň elementární spolehlivost. Jedno i druhé je prohra. Management musí přijít s dobrým a akceptovatelným řešením. To se však zatím neděje.

Evropský trh je velmi konkurenční – cestující mohou od Lufthansa Group přejít ke konkurentům, jako jsou Air France-KLM, Turkish Airlines nebo mimoevropským provozovatelům. Nebo nízkonákladovkám, které sice nenabízejí komfort, zato spolehlivost a rozumné ceny.

Pokud management nepřijde s dobrým plánem, cestující Lufthansy čekají letos nejspíš další nepříjemná překvapení a zbytky reputace dopravce dále utrpí.

Přitom k evropským aerolinkám se blíží další krize, kterou jsou vysoké náklady paliva a možná i nedostupnost paliva. (Foto: Business Recorder, WSJ, Reuters, planes.cz)

Article photographs

Related photos

9
Lufthansa
Denver