Švýcarští politici napříč politickým spektrem usilují o zrušení objednávky 36 letadel Lockheed Martin F-35A. “Fixní” cena dodávky kvůli růstu výrobní ceny výrazně vyrostla. Spojené státy navíc uvalily na Švýcarsko mimořádně vysoká cla ve výši 39%. Švýcarsko je situací rozhořčeno.
Pevná cena zase tak pevná není
Diskusi o F-35 spustilo červnové oznámení, že Lockheed Martin zvýší cenu zakázky na 36 letadel F-35 pro Švýcarsko o asi 1,5 miliardy švýcarských franků (SFr), a to při původní „pevné“ ceně 6 miliard SFr.
Bývalá ministryně obrany Viola Amherd ujišťovala, že cena 6 miliard SFr je fixní, nepřekročitelná a garantovaná americkou vládou. Nečekaný a výrazný nárůst ceny proto veřejnost i politiky nepříjemně zaskočil. Nyní se však zdá, že informace o kontraktu byly přinejmenším zavádějící a o “nečekaném” růstu cen se už dlouho vědělo, ale nemluvilo.
V září 2020 Spolková rada ve svém dokumentu uváděla, že na nákup „je vyčleněno maximálně šest miliard švýcarských franků“. Letadla byla objednána v červnu 2021. Tato položka rozpočtu prošla referendem v roce 2021, a to těsnou většinou 50,1%. Podpora F-35 tedy ani tehdy nebyla nijak závratná.
„Viola Amherd o těchto dodatečných nákladech věděla od léta 2024, ale Spolkovou radu o nich informovala teprve v prosinci loňského roku,“ shrnuje ve svém šetření investigativní novinář Beni Gafner.
Dva důvěryhodné zdroje z federální správy potvrdily televizi SRF, že USA budou požadovat více, neboť žádná pevná cena sjednána nebyla. Otázka je natolik citlivá, že ministerstvo obrany od začátku roku uspořádalo v této věci přinejmenším dvě tajná jednání s ostatními členy Spolkové rady.
Pochybnosti, jak je to s “pevnou” cenou přitom vznikly již na samém počátku v roce 2021, kdy Švýcarský federální kontrolní úřad (SFAO) ve svém šetření tzv. pevné ceny zpochybnil. Uvedl: „Podle názoru SFAO neexistuje právní jistota ohledně pevné ceny ve smyslu paušální částky podle švýcarského práva pro pořízení letounů F-35A.“
Švýcarsko nekoupilo stíhací letouny F-35 přímo od výrobce Lockheed Martin, ale pořídilo je prostřednictvím americké vlády. Tedy stejným způsobem, jak si F-35 zajistilo Česko.
Trumpova cla odpor proti F-35 dále posílila
Podpora pro nákup F-35 nebyla ani nikterak vysoká. V dubnovém průzkumu Tamedia se proti nákupu F-35 vyjádřily 2/3 z 35.132 respondentů. Přitom ve stejném průzkumu (více zde) se většina respondentů přiklonila ke zvýšení zbrojního rozpočtu nad hodnotu schválenou parlamentem.
Hlasů požadujících, aby se Švýcarsko od plánovaného nákupu ustoupilo, nebo jej alespoň přehodnotilo výrazně přibylo poté, co Trump minulý týden uvalil na dovoz zboží ze Švýcarska 39 %. Je to největší tarif uvalený na rozvinutou zemi a je takřka čtyřnásobný proti tarifu, který USA uvalily na dovoz ze Spojeného království.
„Země je v šoku,“ uvedl profesor politologie na Lausannské univerzitě Oscar Mazzoleni. „Švýcaři se z mnoha důvodů považovali za privilegovaného spojence USA. Stejně jako Londýn například Švýcarsko zastupuje USA v Íránu na diplomatické úrovni,“ dodal.
Doplnil, že Trumpovo clo „vyvolá dopady, které jsou v současnosti nepředvídatelné, vzhledem k tomu, že ve švýcarské politice probíhá posun pryč od USA a sbližování s EU“.
Prezidentka Karin Keller-Sutterová (viz foto) je však doma obviňována, že vyjednávání s USA nezvládla. „Stíhací letouny F-35 se nyní opět staly politickým tématem,“ řekl švýcarským médiím Hans-Peter Portmann, liberální poslanec ze stejné strany jako prezidentka Karin Keller-Sutterová.
Něco na kritice prezidentky určitě bude, protože po tříměsíčním vyjednávání se již zdálo, že Švýcarsko dosáhne 10% cla. Třicetiminutovém hovor Trumpa s Keller-Sutterovou byl různě popsán jako „vznětlivý“, „katastrofální“ a „špatně odhadnutý“. Trump nakonec uvalil na Švýcarsko ještě vyšší clo, než 31 %, které oznámil při takzvaném „dnu osvobození“ 2. dubna. Jednání nelze nazvat jinak než fiasko.
Trump v úterý pro televizi CNBC řekl, že švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutterová „nechtěla naslouchat“ jeho obavám ohledně obchodního deficitu USA se Švýcarskem. Po oznámení 39% celní sazby se švýcarská vláda hájila, že si během „intenzivních“ jednání od samého počátku udržovala „velmi konstruktivní postoj“.
Podle Úřadu obchodního zástupce USA vykázaly Spojené státy loni se Švýcarskem obchodní deficit ve zboží ve výši 38,3 miliardy USD a přebytek v oblasti služeb ve výši 29,7 miliardy USD.
„V současné situaci nemůžeme jednoduše pokračovat, jako by se nic nestalo. Otázkou je, zda bychom neměli zatáhnout za záchrannou brzdu,“ uvedl. „Buď přijmeme ztrátu a smlouvu ukončíme – nebo si převezmeme jen to, co už máme zaplaceno, zastavíme další dodávky z USA a mezery v obraně zaplníme nákupy z Evropy. To je nyní třeba pečlivě prověřit.“
Má Švýcarsko na výběr?
Vláda zatím kurz nemění. „Spolková rada opakovaně potvrdila, že se F-35 drží. Kdybychom to neudělali, neměli bychom žádnou protivzdušnou obranu,“ uvedla Keller-Sutterová.
Lockheed Martin si myje ruce s tím, že „zahraniční vojenské prodeje jsou transakcemi mezi vládami a tuto záležitost je nejvhodnější řešit s vládou USA nebo Švýcarska.“ Je však zřejmé, že vyjednávat s vládou USA o této záležitosti nebude snadné. Americká vláda nepůjde proti zájmům Lockheed Martin a nemá proč ustupovat.
Dodávky letadel jsou totiž plánovány na období 2027 až 2030, takže realisticky vzato Švýcarsko nemá jinou možnost než zvýšení ceny spolknout.
Bude zajímavé, nakolik je „fixní“ kontrakt České republiky skutečně fixní či zda nás čekají podobná překvapení.
(Foto: Swissinfo, Militar Aktuell, FT, planes.cz)
1 record
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS
LM bude tlačit ve prospěch Švýcarů - USA seškrtali objednávky, takže potřebuje udržet výrobu pro export. Švýcaři mají ohrožený hlavně Pilatus (PC-12, PC-24). Švýcaři by měli začít jednat s Korejci ohledně dodávek KF-21, třeba by to pak Trump přehodnotil. Švýcarské kusy už se pomalu začínají vyrábět, takže moc času nemají. Problém bude s poplatkem za vypovězení smlouvy, bývá dost vysoký. A Černochová by si měla smlouvu znovu pročíst, zda tam nejsou stejné háčky. Trump naštěstí znovu kandidovat nemůže. Snad se brzo vzpamatuje.