ATR pozastavila vývoj letadla s hybridní pohonnou jednotkou. Airbus odkládá projekt ZEROe.

• 2025-03-06 16:10

V roce 2022 oznámil výrobce ATR vývoj hybridně-elektrického konceptu Evo. Výrobce očekával, že model s hybridní pohonnou jednotkou nastoupí do komerčního provozu v roce 2030. Cílem ATR bylo snížit spotřebu paliva o 20–30 % proti stávajícím pohonným jednotkám.

Viceprezident společnosti Daniel Cuchet v únoru oznámil, že termín se posouvá na rok 2035. „V roce 2024 jsme vyhodnotili proveditelnost našeho záměru s našimi kolegy a partnery z oblasti výroby motorů a zjistili jsme, že mít upravený motor pravděpodobně není realistické z hlediska časového rámce ani výkonu,“ vysvětluje Cuchet. Aby firma ATR splnila cíl v roce 2030, musela by o uvedení na trh rozhodnout již letos. 

Několik dodavatelů motorů – nejen stávající dodavatel Pratt & Whitney Canada – oslovených ATR v rámci žádostí o informace uvedlo, že „není realistické uvažovat o [hybridním motoru] dříve než za nejméně 10 let“. Provozovatelé by kromě toho trpěli nízkou „zralostí“ motoru. Koncept Evo neměl využívat zcela nový motor, ale „významně vylepšenou“ verzi stávajících motorů.

ATR se soustředí na zavádění provozních vylepšení stávající flotily, zejména prodloužení intervalů údržby a zajištění lepší protikorozní ochrany některých komponent.

Podle generální ředitelky Nathalie Tarnaud Laude tím výrobce reaguje na konkrétní požadavky provozovatelů. Vylepšení posílí konkurenceschopnost nabídky.

Nathalie Tarnaud Laude rovněž uvedla, že ATR nevidí poptávku po prodloužené verzi současného ATR 72-600 na 90 míst.

V listopadu společnost ATR potvrdila, že zastavuje vývoj ATR 42-600S, tj. verze STOL (krátký vzlet a přistání). Hlavním důvodem je fakt, že na významných trzích jihovýchodní Asie se výrazně snížil počet letišť s krátkou vzletovou a přistávací dráhou. Potenciální trh pro verzi 600S se tak zúžil.

ATR vidí pro stávající portfolio významné příležitosti nejenom na trzích rozvíjejících se zemí, ale také v Severní Americe, kde bude docházet k obměně rozsáhlého a stárnoucího parku regionálních letadel.

Společnost ATR je z poloviny vlastněná Airbusem. Shodou okolností Airbus v únoru oznámil, že se vývoj letadel ZEROe poháněných vodíkem posune o pět až deset let. I v tomto případě je důvodem nedostatečný technologický pokrok, který nedovoluje vyvinout letadla způsobilá efektivního komerčního provozu. Další překážkou je nepřipravenost infrastruktury pro výrobu, skladování a distribuci paliva. Airbus si postěžoval, že tyto otázky vlády neřeší a výrobce letadel se jimi zabývat nemůže a nebude.   

Nové pohony (včetně elektrických) budou v lepším případě nanejvýš okrajovou záležitostí a výroba udržitelného paliva SAF zůstává velmi nízká. V loňském roce podle IATA činil podíl SAF pouhých 0,5 %. Řada výrobců přitom své plány na výrobu SAF omezuje nebo zcela ruší.

S postupem času se tak ukazuje, že absolutní cíl „net zero“ emisí v letectví v roce 2050 si vyžaduje zásadní revize.

To si nyní letecký sektor uvědomuje. Proto dne 4. února vyzval předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, aby Komise předložila komplexní dekarbonizační strategii pro letectví, která ustaví realistickou rovnováhu mezi udržitelností a globální konkurenceschopností Evropy. (Foto: ATR)

Article photographs