... jediným státem, který těsně před vypuknutím první světové války neměl ve výstroji hydroplány, ba ani o nich neuvažoval, bylo slavné Rakousko-Uhersko? Zatímco německé křižníky a větší ponorky měly ve výzbroji i malé letouny , které hledaly svému plovoucímu mateřskému přístavu vhodné cíle a na mnohých strategických bodech pobřeží vyrostly základny hydroplánů, byli zkostnatělí představitelé rakousko-uherské armády přesvědčeni o nevyužitelnosti těchto, jak o nich pohrdavě hovořili, "létajících lodí". Z opozice proti této taktické armádní složce letectva je nevyvedl ani takový nesporný fakt, že italský protivník vlastnil na obranu jaderského pobřeží na tu dobu značný kontingent dvaceti hydroavionů a dvě vzducholodi.
V hodině téměř dvanácté se ale podařilo námořnímu velitelství v Pule, odpovědnému za obranu chorvatského pobřeží, shromáždit poměrně značné námořní letecké uskupení kolem třiceti hydroplánů pod velením nadporučíka Václava Vosečka. Komická na celé věci byla skutečnost, že o letecké vyzbrojení námořnictva se zasloužily vlastně složky pozemního vojska, a to ještě tím nejkurióznějším způsobem. Válečný rozpočet těsně před vypuknutím války na námořní letectvo totiž vůbec nepamatoval a tak v nouzi nejvyšší zasáhla žena náčelníka generálního štábu Konráda von Hotzendorfa. Použila k tomu hypermoderní, v Evropě neznámý latinsko-americký tanec - argentinské tango. Maršálkova žena pořádala ve Vídni večírky s výukou tohoto tance s nesmírně vysokým vstupným, vytvořila z celé záležitosti společenskou nezbytnost a za takto získané prostředky se vybudovaly v Budapešti letecké továrny. Odtud vyrobené hydroplány značky "LOEHNER" typu L a R putovaly převážně na Jadran.
Jakkoliv se rakousko-uherským zbraním v prvním skutečně světovém konfliktu nevedlo, nedá se to tvrdit právě o této skupině hydroavionů pod velením Václava Vosečka. S nesporným úspěchem pak plnila tato letadla a jejich piloti nejen průzkumné úkoly, díky kterým mohlo rakousko-uherské loďstvo prorážet italsko-francouzskou námořní blokádu, ale i jejich bombardovací nálety citelně zasahovaly francouzské lodní uskupení, operující ve Středomoří. Hydroplány s rakousko-uherskými výsostnými znaky srdnatě podporovaly také akce pozemní armády na černohorské linii fronty. Létající člun, pilotovaný právě nadporučíkem Vosečkem, dokonce potopil při hlídkové činnosti francouzskou ponorku "Surcouf" a trosečníky, kterým se podařilo potápějící se loď opustit, postupně dopravil až na pobřeží do zajetí.
Užitečnost těchto hydroplánů a jejich pilotů potvrdila i bojová bilance, neboť z dvaceti hydroplánů a dvou vzducholodí zůstaly po soubojích s Vosečkovými letouny Itálii na Jadranu pouhé tři exempláře letadel. Kvalitu letounů samých pak potvrdil fakt, že po válce si dva z těchto hydroplánů odvezli Američané jako válečnou kořist a převzali mnohé konstrukční prvky, které se mimo jiné objevily i na tak známém hydroplánu, jakým bezesporu byla slavná "Catalina".
No comments added.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS