Letecké neštěstí v roce 1977, kdy se na této dráze střetly dvě 747, se událo v místě zhruba uprostřed snímku, u sjezdu 4. Je vidět, že letiště je ve svahu nad městem (ve výšce přes 600 m n.m.), a bývá často zahaleno mraky nebo mlhou, což bylo jednou z příčin oné katastrofy (583 mrtvých). Foceno z hor za městem ze vzdálenosti 8 km.
Jenom větrníky ve tvaru letadel připomínají, že tato budova je bývalým hangárem. Z architektonického hlediska je zajímavý tím, že se jedná o jednu z prvních budov postavenou technologií bezsloupové tenkostěnné klenby. V současnosti je v ní umístěno estonské námořní muzeum, jehož největším a nejzajímavějším exponátem je ponorka Lembit. Jediným letadlem v expozici je replika plovákového dvojplošníku Short 184, typu který hangár ve dvacátých letech minulého století obýval. Dále se připravuje instalace vrtulníku Mi-8, ten je zatím odstaven na parkovišti.
Tovární prototyp XL410 výrobní číslo 003, zalétaný pod značkou OK-63, poději létal jako OK-YKF. Poté se na něj prototypově namontovaly motory M-601, létalo to v Kunovicích jako OK-176. Letoun pak byl předán do VZLÚ ke zkouškám, létal ve Kbelích jako OK-20.
Registrační čísla letounů jsou nezřetelná, ale možná nejzajímavější by mohl být unikátní nízkopodlažní letištní speciál Ikarus 290 v popředí, v Planes jsem jej našel jen jednou a tento snímek je asi detailnější. Těchto vozů se vyrobilo pouze 10 kusů a hned ten první byl dodán k ČSA, v roce 1978. Později byl 1 další exportován do NDR, 4 do Mosambiku (!) a zbylé 4 zůstaly v Maďarsku. Možná někdo bude vědět, jaký osud měl ten jediný u nás. Odprodán měl být někdy v 1. polovině 90. let.
