Chtel bych jen podotknout, ze mezi nami mladymi to neni zas az tak strasne, jak tu pise napr. JiriB. Je nas dost, kteri maji vysoke cile a cti si sveho vzdelani a rozhodne se nepovazujeme za budouci "ridice letajicich autobusu". S hlavou vzhuru k nebi chodim od mych 8 let, od 15 kazdy vikend na letisti okouneni a obcasna vypomoc v klubu, v 18 PPLko, ted v 24 hotove ATPL(A) frozen.. plachtarina me nepotkala, trochu lituji..
I kdyz situace neni nikterak prizniva, je rozhodne lepsi, nez pred 2-3 lety. Od zacatku meho aviatickeho zivota bylo mym snem jednou letat u CSA a reprezentovat tuto znacku, je to prece jen trochu neco jineho letat pro "narodniho" (vsem asi dojde, proc uvozovky..) dopravce, nez tocit nizkonakladovky, cargo, atd..
A i kdyz je tu tedy stovky jinych prilezitosti, kde letat a pro nas mlade s nejvetsi pravdepodobnosti i mnohem zajimavejsich, stale me to nejvice tahne do Prahy k nasemu dopravci, ktery je nekde mezi agonii a exodusem. Verim, ze veci pujdou k lepsimu a CSA se vzchopi a budou slapat na paty napr. tomu Austrianu..
Bohuzel, jako pan autor, take si moc nenecham kecat do prace, kdyz vim, ze ji delam spravne, tak jsem zvedavy, jak dlouho vydrzim rozbijet ledy.
Naprosto souhlasím s druhým Honzou. Létám v zahraničí a možná bohudík mě nepostihla nálepka pilota ČSA a už od začátku jsem věděl, že jediná možnost je jít do zahraničí. Tahle myšlenka mě provázela celým výcvikem a když přistálo razítko do zápisníku, že již mohu létat za peníze, nebyl problém zmizet z ČR.
Vzhledem ke svému mladí jsem vymetal práce "Bush pilotů" a dostal jsem se i na plováky, což byla nejúžasnější a nejkrásnější zkušenost. Nechci se tím vytahovat, jen ukázat že pilot má mnoho podob a ke štěstí není potřeba peněz ani nějaké úcty a ješitnosti. Na plovácích létalo i spousta starých pardálů ve výslužbě, protože to jednoduše není tak stresující práce a kdo zná větší pohodu, než která může být uprostřed oceánu při západu slunce. Také mě nakonec dohnala touha po penězích, a tím krok k velké dopravě. A je pravda, že člověk se cítí dobře v uniformě, ale je potřeba tu rovnováhu mezi penězi a zábavou (která celá stojí na vratkém polštáři štěstí) udržovat v "normálu". Ale to se mi mluví, když jsem bez rodiny.
Tím jsem chtěl říct hlavně PPL Petrovi že ve finále "jaké si to uděláš, takové to máš" létání může být nuda, ale i velké dobrodružství, bohužel to nikdy není vyváženo i s finančním ohodnocením ale jde nám přeci hlavně o to létání. Jediná nevýhoda jsou přátelé, kterých pozná člověk opravdu hodně i spousty zábavy, ale je to kamarádství na pár let a pak na druhou polokouli.
Takže stačí přijmout tuhle globální roli kočovníka, mít perfektní angličtinu a ještě lépe i další jazyky a je to práce snů...
Ještě doporučuji si přečíst sérii článků na Aerowebu s názvem "Můj JOB". Píše to pan Jurek s trošku větší pokorou a taky procestoval celý svět.
Zdravim autora a dekuji za krasne cteni. Na tomhle clanku mne, samozrejme krome jedne zretelne lidske tragedie, zarazila jeste jedna fotografie z toho minibusu. Nekolik zdravych chlapu v plne sile, ze vsech koutu sveta, veseli, se zkusenostmi, kapitani, a vetsinou pro "nadbytecnost"... Nemyslite si, ze za par let prijde vlna, kdy se karta obrati? Podle mne podobne informace jako na techto strankach si ziskavaji i potencialni budouci adepti leteckych povolani, a radeji pujdou pracovat do ruznych nadnarodnich koncernu a pochopi, ze je lepsi si vydelane penize proletat v soukromi (mimochodem muj pripad, tez jsem touzil byt Pilotem, alespon trochu jako pan autor )? Treba ale moje deti se jednou doziji... Zdravim a preji pevne zdravi a radost z letani i ze zivota. Mimochodem, take bojuji s krevnim tlakem, oskubavam hlohove kere siroko daleko
@ silrad
Krásná analogie . Jakou pozici by v ní plnili ti Týblové a Hruškové? Asi kolaboranti s lobistickými kruhy, které ovlivňovali manažerská rozhodnutí v ČSA . Honza má možná trochu pravdy o funkci trhu, ale v tomto případě se jedná o omluvení bezohledného chování pilotů manažerů vůči svým kolegům. Zejména k těm , kteří by je mohli v budoucnu ohrozit, protože byli schopnější než oni sami. Seniorita - neseniorita. K propouštění by muselo dojít tak jako tak, ale seniorita by znamenala propustit některé jejich kamarády, kteří mnohdy nemuseli být až tak profesně dobří, ale hlavně že byli a budou loajální. Tak to prostě v českých zemích chodí. Právě toto vědomí nespravedlnosti ničí postižené až k tragickým koncům. Pane CPT Juračko velký obdiv!
Pro Honzu:
To, co jste tady pořád dokola opakoval jako mantru, jsou jen laciné žvásty a vypovídá to o vás pouze to, že jste ještě nic nezažil a životem proplouváte jako balónek na mírné vodičce a o životě víte @.
Přeji vám, aby vám to co nejdéle vydrželo. Já mám dost empatie a zkušeností, proto plně chápu pohnutky těchto podle vás fňukajících chlapů, kteří přišli o hračku.
V příběhu pana Juračky a dalších lidí vidím analogii našich předků, kteří chtěli bránit naše státní hranice a byli odveleni bez jediného výstřelu. Absolutní bezmoc a frustrace. Spousta se jich nevzdala a šla po té bojovat do zahraničí, nebo zústali v domácím odboji a někteří se i dožili vítězného konce, ale ta KŘIVDA v srdci zůstala.
Tak prosím nesuďte, když nic nevíte. Ty načtené plky o vývoji a fungování trhu jsou v kontextu věci uplně mimo mísu.
Přeji nám všem méně oportunistů a více srdcařů typu pana Kapitána Juračky, jinak jsme všichni tak jako tak v ( ! ) , jak už zde velmi přesně vystihl pan JiriB.
Honza, ospravedlnujem sa Vam, moje slova boli smerovane inemu Honzovi, aj ked podstata je asi jasna. Prepacte
Co sa tyka poslednej vety, zacal by som troskou osobnej odvahy a prestal sa hanbit za svoje meno Navyse ste nikdy nepracoval v letectve, takze? Skusili ste niekedy prevziat zodpovednost, skutocnu zodpovednost za zivoty a zdravie par desiatok, ci stovak ludi, za majetok nie malej hodnoty ? Viete sa vcitit do pocitov cloveka, pre ktoreho sa toto stava rutinou, ale vzdy musi ostat v strehu a v istych fazach letu v stave sustredenia o ktorom nemate ani predstavu? Piloti, specialne piloti,ktori maju za sebou tisicky hodin ako kapitani, maju narok na istu uroven zaobchadzania a spolocenskeho respektu. Preto mi Vase mudrovanie pride ako uplne bezpredmetne a smiesne. Nechapte to, prosim,ako utok.
Obvyklá kvalita zdejších diskuzí, plných zášti a absence empatie je důvodem, proč se jim zpravidla vyhýbám. Tentokrát jsem ale udělal chybu, diskuzi přečetl a nedá mi to nenapsat vlastní reakci.
Sérii článků p. Juračky čtu od začátku (stejně jako Čechoviny a jiné). Pana Juračku obdivuju - co dokázal, kam se vypracoval. Jen pro úplnost také dodávám, že v ČSA jsem nikdy nepracoval, ani jinde v letectví.
Teď samotný komentář - postupem času, jak díly a stesky na ČSA přibývaly, rostl i můj pocit, že p. Juračka (a asi i spousta jiných) si zvykli na poměry, které neodpovídaly ekonomické situaci společnosti a dnešní době. A když se jich nechtěli vzdát, tak co zbývalo jiného než se s nimi rozloučit bez ohledu na pravidla seniority stanovená v pracovní smlouvě? A jak správně napsal jiný Honza (a za co na něj mnozí dštíte oheň) - život jde (musí jít) dál, tady nebo jinde. Tak proč tolik křiku okolo toho? Možná ze stále přetrvávajícího pocitu výjimečnosti?
Že došlo k tragické události, která je v článku také zmiňována je smutné, ale jak víte, že by k ní nakonec nedošlo bez ohledu na vývoj v ČSA? Pokud nejste psycholog se znalostí daného člověka, tak to s jistotou nemůže tvrdit nikdo.
Mnozí tu správně uvádíte, že na vině za současný stav ČSA je bývalý management. Ano, z velké části určitě je, ale možná i ti rozpapaní piloti mají trochu máslo na hlavě. Kdyby si dřív uvědomili, že situace je vážná a uskromnili se, tak by ČSA asi nezachránili, ale dost možná by u té společnosti stále lítali a mohlo být o 1-2 éra víc.
Takové jsou mé pocity "člověka z venku" a fandy letectví po 40 dílech Práškaře.
P.S. Návrh pro vlastníky serveru - co třeba povinná registrace diskutujících s ověřením poštovní adresy?
Pan Honza dokazatelne potrebuje co najskor navstivit odbornikov. Vsetci vieme akych. Pan Juracka ma moj respekt,napriek tomu,ze ho nepoznam osobne a zrejme sa nikdy nestretneme. Jeho clanky nie su len o lietani,ktore ma ,samozrejme, zaujima najviac. Jeho clanky su aj o tom, ze ostal obycajnym a empatickym clovekom, napriek tomu,ze riesi troska narocnejsiu pracu ako vacsina populacie. Prajem vsetko dobre.
Celkem 66 záznamů
Pracuji také ve státní organizaci a asi půl roku po mém nástupu jedna kolegyně spáchala sebevraždu. Bohužel byla z jiné doby a trend který nastolilo nové vedení, které přišlo o 3 měsíce přede mnou, nerozdýchala. Bohužel na nějaký odpor se nikdo moc nezmohl, protože pár lidí co to zkusilo, bylo při nejbližší příležitosti odejito. Nikdo z nás to nenese lehce, starší gardy vzpomínají jaké to bylo před tím, ale bohužel, čas jde dál, peníze nerostou na stromě a hypotéky se nezaplatí samy. Člověk tak nějak drží hubu a krok, dělá si svoji práci a myslí si svoje.