Naprostý souhlas s autorem článku. Jeno pro doplnění a na podporu: i v ČR vyrábíme 19-místný turboprop, jmenuje se L 410, kdyby někdo něvěděl . Čtyřistadesítka má s "baky" kapacitu nádrží 1300 kg. To reprezentuje 15 600 kWh. Letadlo s nimi vydrží ve vzduchu " do suchých nádrží" zhruba 4 hodiny. Pokud vezmeme účinnost pohonu v článku uvedených 27%, pak si L 410 s sebou veze čistě na svůj pohon 4 242 kWh. Při současné energetické hustotě by to v podobě baterií tedy znamenalo cca 26 tun baterií. L 410 má EW cca 4200 kg a MTOW 6600 kg. Ještě nějaké jiné argumenty na podporu elektroletadla???

Výhoda bude, že se s tím jejich vymodleným elektroautem vůbec někam dostanete - pokud vám zbydou finance na jeho nabití poté, co zaplatíte elektřinu na běžný chod domácnosti a pokud bude v rozvodné síti vůbec nějaký proud. Fosilní auta podle představ EU už nebudou vůbec. Nástrojů na to mají dost - od explicitního zákazu, přes přísné technické kontroly, odstřižení dodávek náhradních dílů do EU, zdanění prostředictvím mýta, parkovného, pojištění, CO2-povolenek, spotřební daně a cokoliv dalšího. EU jde o zničení mobility občanů. Letectví vyjma busienss a carga už úspěšně pohřbili, destrukce železnice prostřednictvím vysokých cen elektřiny a zejména zabezpečovače ETCS Level 2 právě probíhá a stejně jako redukce provozu na silnicích (elektromobilita, čipy, AdBlue, hořčík a zcela vážně míněné Rikši místo aut na autosalonech).

Chápu všechny ty zelené šílence a jen doplním, že když se šlo od koní na automobily a traktory tak to trvalo několik dlouhých desetiletí. Pokud by se měl elektrický pohon u automobilů více prosadit, tak samozřejmě chci nějakou výhodu navíc. Aby elektrické auto zaujalo, musí mít dojezd 700 - 900 km a můžu si topit či klimovat jak chci, nabité baterie za 5 minut, a automobil který udělá nájezd cca 300 tis km a životnost cca 15 - 20 let, bez nutnosti zásadních investic. To vše za cenu srovnatelnou s běžným autem, ale nižší cenou za elektřinu.

vozit sebou několik tun! zátěže navíc ve formě bateriíí je nesmysl a slepá cesta, stejně to samé u automobilů. Smysl by to mělo kdyby se hmotnost bateriíí přiblížila váze paliva ( musely by vážit asi desetinu toho co nyní )

O.M.:
S něčím souhlas, s něčím méně.
Především - já jsem reagoval na výrok, že vozit baterku je taková blbost, že by se za to měl,o vyhazovat od zkoušky.
Já se kupodivu tam moc nebojím nedostatečnosti v distribuční a přenosové soustavě. Rozvoj elektromobility nebude explozivní. A na pomalý rozvoj bude možné reagovat.
S dostupností zdrojů je to asi horší. Ale tady má elektriku výhodu, že je možné ji dělat z ledasčeho. Na rozdíl od benzínu a nafty.
Že uživatelé přijdou časem o výhody je asi samozřejmé. Včetně současného osvobození od spotřební daně. Pro změnu nesouhlas tím, že by se tato daň musela uvalit na veškerou elektriku. Nemusí, prostě se bude danit, co nabonzuje řídicí jednotka jako spotřebovanou v autě. Časem dokonce možná on-line. A tak, jako dneska asi většina lidí nešidí domovní elektroměry a plynoměry, tak se nebudou šidit ani ty v autě. Navíc to bude moderní, takže jistě lépe zabezpečené než ty současné domovní.

Rollfree: samotná auta jsou jakžtakž vyřešená a nemusí být až takový problém. Mnohem větší problém - technický, a hlavně ekonomický a sociální, jsou ty věci okolo (jak se dnes s oblibou říká, "ekosystém" elektromobilů). Pokud by se měla elektrifikovat jen polovina stávajícího množství osobních automobilů, znamenalo by to výrazně posílit výrobu, přenos a distribuci elektrické energie. Je to zásah do elektrické soustavy srovnatelný s obnovou poválečného hospodářství - na čas to pohltí kapacity materiálové, výrobní a stavební, což automaticky znamená nedostatek, a tudíž zvýšení cen těchto kapacit i pro ostatní oblasti - bytovou výstavbu, silnice... (to, co zažíváme v současnosti, je jen slabý odvar). K tomu výroba a výstavba nabíječek. Někdo to všechno bude muset zaplatit. Vyšší spotřeba elektřiny (a náklady na zmíněnou výstavbu) se projeví v ještě vyšší vyšší ceně elektřiny, která se projeví ve vyšší ceně všeho, protože neexistuje žádná ekonomická činnost, při níž bychom se bez elektřiny obešli. V návaznosti na to zdraží i plyn (obojí zažíváme v "celkem mírné" formě už dnes). K tomu si připočítejme výpadek spotřební daně z PHM, kterou stát bude chtít nějak nahradit - vzroste tedy daň za elektřinu (nebo jiná daň) - opět pro všechny, protože nejde technicky zajistit, aby se zvedla jen pro účely nabíjení elektromobilů. Dále odpadnou výhody pro elektromobilisty typu dálnice a parkování na modrých zónách zdrama - "přijde se" na to, že i elektromobily jsou jenom auta a zabírají místo stejně, jako ta benzínová. Takže majitelé elektromobilů přijdou o všechny pofidérní výhody, a naopak dostanou - spolu s nemajiteli - všechny nevýhody. Přidáme-li k tomu chystanou unijní Zelenou bídu, ty nevýhody se jen znásobí. A že by se elektřina pro elektromobily dala vyrábět jen ve slunečnících a větrnících, na to rovnou zapomeňte - tolik místa nemáme, i kdybychom panelama osázeli všechna pole a louky, a větrníky postavili na každém kopci.

Petr Barchánek:
S tou filipikou proti baterkovým autům jste se možná rozvášnil trochu moc.
Technicky to už dneska zas takový nesmysl není (aby se kvůli tomu vyhazovali studenti od zkoušek). Když už, tak je to trochu nesmysl ekonomicky.
Dojezd moderního e-auta už je pro velkou většinu lidí a jejich stylu užívání naprosto dostatečný. Pokud je někdo cesťák a najezdí denně 800km, tak tam ne. Ale kolik je takových lidí?
A s tím vytápěním to taky není tak dramatické. Auto si i za hodně drsných klimatických podmínek vezme na topení tak do 1kW. Díky tepelnému čerpadlu z toho udělá 3kw tepla, a to je až až. Takže podle stylu jízdy bude spotřeba řekněme někde kolem 10% navíc. Není to příjemné, ale není to nic likvidačního.

Školství bych do toho netahal, to je jen důsledek politického zadání, bez něj by se elektrifikací letadel konstruktéři nezabývali, že mají na práci důležitější věci.
MMCH, jedině u skůtrů, jakožto městských vozítek, považuji elektrický pohon za zhruba rovnocenný tomu benzínovému - pohotovostní hmotnost obou bude přibližně stejná, nečiní dvoj- trojnásobek nosnosti jako u auta, při uvažovaném dojezdu 60 - 100 km (víc na popojíždění po městě není nutno) není potřeba vozit velké těžké baterie, snadno se to dá dobít z obyčejné zásuvky.

Elektrická trakce má v dopravě svoje místo pouze tam, kde jsou trakční motory připojeny napevno ke stabilní rozvodné síti, odkud si můžou vycucat (nebo při brždění i vrátit) poměrně velké množství energie - lokomotivy, trolejbusy, tramvaje, metro, lanovky, jeřáby, pásové dopravníky a výtahy. Baterii má smysl s sebou tahat tam, kde se jedná o relativně malé výkony nespojitého charakteru (=prostoje vozidla jsou delší, než jízda plným výkonem), dále nesmí být nutnost z baterie vytápět prostor posádky a také tam, kde se vozidlo může v části trasy "píchnout" do sítě a dobít za jízdy typicky různé ještěrky a podobná manipulační technika, vozítka do města, hybridní lokomotiva při obsluze nezatrolejovaných kolejí, hybridní trolejbusy a příměstské vlaky jedoucí po delší části tratě pod drátem a kratší část mimo, no a možná ještě elektrokola a koloběžky. Převážet težkou trakční baterii v celé cestě je z energetického hlediska kravina za kterou by ještě peřd pár lety vyletěl od zkoušky každý prvák, ne-li středoškolský student. Tohle všecko je snaha o popření fyziky a důsledek liberalizovaného a feminizovaného školství, kde pocity převažují nad fakty a fyzikálními zákony.

milhaus: Díky za odpověď.