Je to opravdu pro silné žaludky létání v bývalém SSSR, ještě mezinárodní lety tam se Aerošrot snaží, ale vnitrostání lety to je ouvej a situace popsaná je jen střípek v mozaice. Rusáci maji sice super západní letadla, které ale potřebují určitou udržbu, na kterou však kašle s heslem "Éto charašó..." Taky jenom v Rusku vymysleli letadlo které má otázku v návzu: Jak...(?) Ale je fakt, že na to jaký je tam bordel, tak 3-4,5 x víc nehod není až tak hrozné číslo.

Takže snaha o co nejvyšší bezpečnost cestujících je zbytečnost? Tj. vy byste rád letěl v letadle, kde se kdykoliv a cokoliv může posrat? JÁ ANI NÁHODOU!!!

@petrs: To nemyslíte vážně, že ne?

Statistika říká, že v přepočtu na ASK i na počet letů je v Rusku a bývalém SSSR 3 - 4,5 krát vyšší počet nehod, incidentů a smrtených zranění než v Evropě a USA. Čísla byly za posledních 20 let, čili vzorek dat už poměrně slušný.
Zdroj byl poměrně důveryhodný, okometricky to vypadalo, že tam žádná z velkých katastrof nechybí. Počty letů a přepravených cestujících jsem nepřepočítával. Bylo tam srovnání dle různých kritérií (nehody na území, nehody dle společností, ... ).

Nehodnotím, zda to znamená "v Rusku letadla enormně nepadají", byly tam i výrazně horší oblasti.

a díky za něj.

Na druhé straně je faktem, že přeze všechen ten jejich bo*del tam zas nějak enormně letadla nepadají ..

To vede až téměř ku svatokrádežné myšlence jestli ty "naše" normy, předpisy, postupy a vše okolo létání není nakonec dnes již za onou hranou, kdy se systém sice neustále dál cizeluje (spíše však jen zesložiťuje) ale žádný efekt, vyjma zvyšujících se nákladů, již nepřináší ...

No konecne zase nejake dobrodruzstvi, skoro jako pri praskovani.

Predchozi dily to byly same vypovedi, manazeri, penize... vopruz.

Tak tomu říkám aspoň nízko nákladová letecká společnost, kam se hrabou ty, které to mají v názvu!

To je teda něco! Oni si to šéfové v Armavii zřejmě spletli s kovbojkou. Do letadel aerolinek bývalo-sovětských zemí mě nikdo nikdy nedostane!

Vzpomněl jsme si při čtení na F. R. Čecha a jeho Ruský týden: "A co když to jejich blbý letadlo spadne na ten náš zatracenej vlak?" Nikomu ze zúčastněných to nepřipadalo nereálné.

Letěl jsem v roce nebo 2006 s TU154M Tajik Airlines z MUC do Dushanbe, tehdy s tím ještě směli do Evropy. V Istanbulu odešla německá posádka a nastoupili Asiaté. A začalo nakládání. Z okna jsem viděl nekonečný proud zavazadel, proudících do nákladového prostoru. Když zjevně došlo místo, začali je nosit dozadu do kabiny mezi lidi. Vznikly z toho dvě hromady, každá místo několika řad sedadel. Na dva nešťastníky nezbyly sedačky, tak leželi na těch báglech, jeden podélně, druhý napříč přes uličku. Rozjezd letounu byl dlouhý, už to skoro vypadalo, že tam spíš dojedeme, ale nakonec se to na konci ranveje odlepilo a letělo. Na přistání šli samozřejmě střemhlav, DYU je obklopené horami a sestup kroužením tam prý dělají pouze Turkish a jiní změkčilí zápaďáci. Tehdy jsem se poprvé opil v letadle - vyšlo to zrovna na den mých narozenin a celou dobu letu jsem si představoval, jak blbě to na tom náhrobku bude vypadat. A to jsem ještě nevěděl, jak bude vypadat cesta zpět: v letadle příšerně smrdělo palivo a na konci levého křídla, u kterého jsem seděl, se třepotal nějaký plech nebo kryt. Pít jsem nemohl, měl jsem v MUC auto. Nicméně situace se zlepšila, někde snad nad Georgií koukám, plech nikde, takže bylo jasné, že to zjevně umí letět i bez něj. Tak jsme s tím smradem z paliva uvnitř utrpěli mezipřistání v Istanbulu a následně sedli v MUC, a to byl můj poslední let s post-sovietic aerolinkami. Následně jsem se dozvěděl, že to snad mělo být jedno z ex-husákových letadel, tedy z jeho letky, ale nevím, jestli to byla pravda. Od té doby jsem tam byl ještě párkrát s Turkish Airlines a vždy to bylo v pohodě.

Vidím to jak na kamionech. Působím jak "kontrolor kamionů" co do technického stavu, hmotnosti, dodržování přestávek a vaše vyprávění je jak moje práce přes kopírák. Také ve stylu "nas mnógo" do kdejakého přetíženího vraku nastoupí kdejaký dobrodruh, jen aby měl chvíli na složenky a šéf na mercedes. :-\
Díky vašemu vyprávění (a také vyprávění býv.kolegy,co působil na karlovarském ketišti) už vím, že se nemám bát jen toho, co se mnou jede po silnici, ale i toho, co nade mnou lítá.