Samotná návštěva vysokého amerického představitele má pochopitelně politický význam. Z leteckého pohledu je ale neméně zajímavá volba letadla. C-17 není klasickým VIP speciálem, ale jedním z největších a nejvýkonnějších strategických transportních letounů západních vzdušných sil. Jeho cesta do Ruska je v současné situaci mimořádnou událostí. Podle ruských médií se C-17 objevil v Moskvě naposledy v roce 2017.
Trasu konkrétního Globemasteru bylo možné poměrně podrobně rekonstruovat z veřejně dostupných sledovacích dat.
C-17 nejprve 22. srpna přeletěl ze základny McGuire-Dix-Lakehurst v New Jersey do Charlestonu v Jižní Karolíně. Následující den pokračoval na základnu Andrews u Washingtonu a odtud do Rigy. V lotyšské metropoli zůstal do úterního rána.
Dne 25. srpna kolem 8:50 moskevského času odstartoval z letiště Riga (RIX) pod volacím znakem RCH4555. Přibližně v 10:04 přistál na letišti Moskva-Vnukovo (VKO). Let z Rigy tak trval přibližně hodinu a čtvrt. Identifikaci stroje 07-7181 potvrzují jak údaje Flightradar24, tak další sledovací zdroje; jeho Mode-S kód je AE20C2.
V Moskvě zůstal Globemaster většinu dne. Přibližně v 18:30 místního času z Vnukova opět odstartoval směrem na Rigu. Na zemi tak strávil asi osm a půl hodiny. Na letišti v Rize přistál C-17 v 19:52. O 26 minut později, ve 20:18, z města odstartoval Boeing C-40 Clipper s volacím znakem RCH790. Podle údajů služby Flightradar24 předtím přiletěl do Rigy z amerického státu Maryland a je provozován americkým letectvem.
Pozornost vzbudil už samotný přílet velkého transportního letounu USAF do ruské metropole. Na sociálních sítích se krátce po přistání objevila videa C-17 na přiblížení na Vnukovo a let RCH4555 se stal jedním z nejsledovanějších letů dne.
Do Moskvy přiletěl C-17A se sériovým číslem 07-7181, výrobním číslem 50199/F-198, který byl vyroben v Long Beach a americkému letectvu dodán 9. prosince 2008. Jeho mateřskou základnou je Charleston a letoun je spojován s jednotkami 437th Airlift Wing a rezervním 315th Airlift Wing.
US Air Force původně plánovaly koupit pouze 120 letadel C-17. Nakonec jich převzaly 223. Air Force Life Cycle Management Center dnes uvádí podporu 222 amerických C-17 na 17 operačních základnách. Dalších 53 Globemasterů provozuje osm zahraničních uživatelů.
Celkově mají Spojené státy s velkým odstupem největší vojenskou leteckou flotilu světa. Podle World Air Forces Directory 2026 společnosti FlightGlobal provozují americké ozbrojené síly přibližně 13 000 aktivních letadel, tedy asi čtvrtinu světové vojenské flotily.
C-17 Globemaster III vznikl původně ještě u McDonnell Douglas jako kombinace strategického transportního letounu s vlastnostmi umožňujícími operace z relativně krátkých a málo vybavených letišť. První prototyp vzlétl v září 1991 a první sériový stroj převzalo americké letectvo v roce 1993.
C-17 může přepravit až 77,5 tuny nákladu nebo 102 vojáků či výsadkářů. Nákladový prostor nabízí 18 paletových pozic a rozměry umožňují přepravovat těžkou vojenskou techniku včetně tanku M1 Abrams. Základní posádku přitom tvoří pouze dva piloti a loadmaster.
S nákladem přibližně 74,8 tuny činí dolet bez tankování asi 4 450 kilometrů. Díky tankování za letu je praktický dolet globální. Charakteristickou vlastností C-17 je schopnost operovat z drah dlouhých jen přibližně 1 064 metrů a širokých 27 metrů. Reverzní tah lze využít také při pojíždění, takže letoun je schopen po přistání couvat bez tahače.
Pro cestu Riga–Moskva samozřejmě žádná z výše uvedených schopností nebyla potřebná. Význam C-17 pro podobnou misi je jinde.
Globemastery se vedle přepravy vojáků a techniky používají pro podporu cest nejvyšších amerických představitelů. V tomto případě je důležitá předchozí zastávka na základní Andrews u Washingtonu, která je centrem americké vládní letecké dopravy a domovem jednotky 89th Airlift Wing.
C-17 může být pro cesty vysokých představitelů vybaven speciálním modulárním interiérem. Americké letectvo letos v březnu zavedlo novou generaci systému Roll-On Conference Capsule (ROCC), která nahradila starší moduly přezdívané „Silver Bullet“. ROCC je navržen speciálně pro instalaci do nákladového prostoru C-17.
Systém tvoří dvě propojené kapsle. Jedna obsahuje prostor pro vysokého představitele s pracovním místem, sedadly, lůžkem a vlastní toaletou. Druhá slouží doprovodu a jako konferenční místnost. Po připojení k systémům letounu poskytuje zabezpečenou hlasovou, datovou a videokonferenční komunikaci. Z běžného transportního C-17 tak lze vytvořit prostředek pro dálkovou přepravu vládní delegace s možností pracovat a komunikovat během letu.
Není však veřejně potvrzeno, zda měl právě stroj 07-7181 při moskevské cestě nový ROCC skutečně instalován. Z veřejných údajů lze potvrdit typ letadla, jeho identitu a trasu, nikoliv konfiguraci nákladového prostoru.
Flotila C-17 navíc prochází modernizací obranného vybavení. Program zahrnuje mimo jiné systém LAIRCM určený k ochraně velkých letadel proti infračerveně naváděným střelám, stejně jako další komunikační a navigační modernizace. To je jedna z vlastností, která z vojenského transportního letounu dělá vhodný prostředek i pro přepravu významných osob do citlivějších destinací.
Smysl neobvyklého letu se začal objasňovat několik hodin po přistání. CBS News, Axios a následně další americká média informovala, že do Moskvy přicestoval ředitel CIA John Ratcliffe. Některé zdroje jeho cestu přímo spojily s C-17 RCH4555. Americké ministerstvo obrany, letectvo ani CIA původně podrobnosti letu oficiálně nepotvrdily.
Kreml následující den potvrdil Ratcliffovu návštěvu a uvedl, že vedl jednání se svými protějšky z ruských zpravodajských služeb. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se podle mluvčího Dmitrije Peskova nesetkal. Obsah rozhovorů zveřejněn nebyl.
Pro Ratcliffa šlo o první známou cestu do Ruska ve funkci ředitele CIA. Posledním šéfem americké zpravodajské služby, který před ním Moskvu navštívil, byl William Burns v listopadu 2021.
Z pohledu letectví tak zůstává nejpozoruhodnější výběr letounu C-17. Spojené státy využívaly v poslední době k cestám do Moskvy zejména menší VIP letouny Gulfstream C-37 nebo Boeing C-40. (Foto: flightradar24, RIA, @GordoCDA, TASS, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
