Civilní letectví se dostává do prostředí, které je bezpečnostně složitější než kdykoliv v posledních desetiletích. Letecké společnosti se musí současně vyrovnávat s rozsáhlými uzavírkami vzdušného prostoru, rušením a pozměňováním signálu GNSS, rostoucí hrozbou dronů, tlakem obranného průmyslu na dodavatelské řetězce, ale také s chováním cestujících při nouzových evakuacích.
Na tiskovém briefingu během výročního zasedání IATA na to tento měsíc upozornil Nick Careen, senior viceprezident IATA pro provoz, bezpečnost a ochranu. Podle něj se jednotlivé problémy nezačínají projevovat izolovaně, ale začínají se navzájem násobit.
Jedním z nejviditelnějších dopadů současné geopolitické situace je rozsah vzdušného prostoru, který je pro civilní dopravu uzavřen, omezen či obcházen. Srovnání map letového provozu z května 2021 a května 2026 podle IATA ukazuje, že z běžného komerčního směrování letů fakticky vypadla oblast o rozloze přibližně 3,5 milionu kilometrů čtverečních. To je území o něco větší než Indie.
Důvodem jsou především války a konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Dopady jsou nejen provozní, ale i ekonomické. Průměrná doba letu na lince Řím – Dillí se prodloužila o 19 %, na trase Istanbul – Bombaj o 6 %. Dodatečné náklady se podle IATA pohybují mezi 10 a 45 dolary na cestujícího. U řady linek to může znamenat rozdíl mezi ziskem a ztrátou.
S konflikty úzce souvisí také zhoršování navigačního prostředí. IATA eviduje více než 71 tisíc případů rušení GNSS, 2,1 milionu ztrát signálu GNSS a 31,8 milionu případů spoofingu, tedy situací, kdy letadlo nepřijímá pouze zhoršený nebo ztracený signál, ale falešnou polohovou informaci.
Zasažené oblasti zahrnují východní Evropu, Blízký východ, Indii, Pákistán, jihovýchodní Asii a pevninskou Čínu.
„Je to problém, který nadále ohrožuje provozní prostředí,“ uvedl Careen. Pro letectví je to mimořádně citlivé téma, protože moderní provoz je postaven na přesné satelitní navigaci. Letadla sice mají záložní systémy a posádky jsou na výpadky navigace cvičeny, ale masový výskyt rušení a spoofingu znamená další tlak na piloty, dispečery i regulátory.
Dalším rizikem jsou drony. Vojenské konflikty urychlily jejich rozvoj, snížily cenu technologií a normalizovaly jejich používání v prostředí, kde se mohou snadno dostat do blízkosti letišť nebo civilního provozu.
Podle IATA státy na tento problém reagují pomalu, koordinace mezi vládami je nedostatečná, informace se k dopravcům dostávají pozdě a aerolinky často nemají jasné provozní pokyny, jak v konkrétních scénářích postupovat.
IATA proto volá po povinném „geofencingu“, tj. zapojení systémů detekce dronů přímo do sítí řízení letového provozu a po technických řešeních, která by umožnila konfliktům mezi drony a pilotovanými letadly předcházet už na úrovni samotných bezpilotních prostředků.
Méně viditelným, ale velmi vážným problémem je tlak obranného průmyslu na stejné zdroje, které potřebuje civilní letectví. Podle údajů citovaných IATA dosáhly globální výdaje na obranu v roce 2025 hodnoty 2,9 bilionu dolarů. Šlo již o jedenáctý rok růstu v řadě. Evropské obranné rozpočty se meziročně zvýšily o 14 %.
Civilní letectví a obranný průmysl tak stále častěji soutěží o stejnou výrobní kapacitu, stejné inženýry, stejné dodavatele, náhradní díly i kapacity údržby. „Kdo tento souboj vyhraje? Myslím, že to všichni chápou,“ uvedl Careen.
Dopady jsou zřejmé: delší čekací lhůty na náhradní díly, tlak na opravárenské kapacity, zpožďování dodávek nových letadel a další komplikace v době, kdy letectví už nyní čelí problémům s motory, úzkými hrdly ve výrobě a nedostatkem nových letadel.
Careen se vyjádřil také k březnové kolizi letadla Air Canada s pozemním vozidlem na aktivní dráze. Vyšetřování NTSB sice stále probíhá, ale podle dosud známých informací nebylo vozidlo vybaveno senzory varujícími před narušením dráhy. Takové vybavení přitom ve Spojených státech není regulatorně vyžadováno.
Podle Careena se zdá, že centrální roli sehrálo selhání komunikace. Pokyn při předání řízení se zřejmě nedostal k řidiči vozidla. IATA očekává, že mezi možnými doporučeními NTSB se může objevit požadavek na povinné vybavení vozidel pohybujících se na aktivních drahách senzory, které mají zajistit vyšší viditelnost a kontrolu.
IATA se současně zaměřila na problém, kterým je chování cestujících při evakuaci. Nová kampaň „Save a Life, Not a Bag“, podporovaná EASA a FAA, má cestujícím připomenout, že při nouzové evakuaci si s sebou nesmějí brát příruční zavazadla.
Podle Careena iniciativa nevznikla přímo v IATA. S žádostí o podporu se na asociaci obrátil šéf FAA Brian Bedford během zasedání ICAO v září minulého roku.
Kampaň pracuje s výraznou vizuální zkratkou. Video vytvořené ve spolupráci s behaviorálními experty zobrazuje cestující jako zvířata: gorilu ignorující pokyny posádky, želvu blokující uličku nebo leoparda, který se při evakuaci zastaví, aby si nouzovou situaci natočil na mobilní telefon. Cílem není elegance, ale zapamatovatelnost.
Průzkum v USA, Velké Británii, Spojených arabských emirátech a Singapuru ukázal, že 80 % cestujících si myslí, že ví, jak se při evakuaci chovat. Pouze 61 % však správně uvedlo, že při evakuaci musí nechat všechna zavazadla na palubě. Jeden z deseti respondentů přiznal, že by si zavazadlo vzal i navzdory pokynům. Jen 18 % cestujících vědělo, že certifikace dopravních letadel počítá s evakuací do 90 sekund.
Careen připustil, že sankce pro cestující, kteří by při evakuaci brali zavazadla, jsou jednou z možností. Zatím však podle něj dává smysl začít edukací a sledovat, zda se chování změní. Na návrh, zda by bylo možné centrálně zamknout schránky nad hlavou z pilotní kabiny, reagoval opatrně, ale myšlenku neodmítl.
Varování IATA je důležité právě tím, že nejde o jednu izolovanou hrozbu. Civilní letectví se ocitá v prostředí, kde se geopolitika, vojenské technologie, dodavatelské řetězce, infrastruktura letišť i chování cestujících začínají protínat.
Letectví zůstává mimořádně bezpečným druhem dopravy, ale jeho bezpečnost je výsledkem mnoha vrstev ochrany. Pokud se současně zhoršuje dostupnost vzdušného prostoru, spolehlivost navigačních signálů, odolnost letištní infrastruktury, dostupnost náhradních dílů a disciplína cestujících, nejde už o jednotlivé incidenty. Jde o novou provozní realitu, na kterou budou muset státy, regulátoři, letiště i aerolinky reagovat rychleji než dosud. (Foto: LinkedIn, @DailyMailAU, @airline921, IATA, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
