Podle informací listu Wall Street Journal dělí Boeing 737-7 jen několik týdnů od získání certifikace FAA. Pokud se tento předpoklad naplní, americký úřad FAA by mohl typ schválit ještě před koncem července 2026.
Letadlo mělo původně vstoupit do provozu již v roce 2019, k čemuž nedošlo kvůli katastrofám letadelk 737 MAX 8. Celáý program se tím výrazně opozdil a podmínky certifikace se staly daleko přísnějšími.
MAX 7 byl oficiálně uveden na trh 15. května 2013. Zahajovacím zákazníkem je společnost Southwest Airlines, tradičně jeden z největších a nejloajálnějších provozovatelů Boeingu 737. Původní plán počítal s tím, že Southwest převezmou první 737 MAX 7 v roce 2019. To se vzhledem k výše uvedeným katastrofám MAXů nestalo a letoun se tak dostává k certifikaci až o sedm let později.
Zpoždění programu má několik vrstev. První a nejviditelnější bylo celosvětové uzemnění letadel 737 MAX po zmíněných katastrofách letů Lion Air 610 v říjnu 2018 a Ethiopian Airlines 302 v březnu 2019. Po nich se zásadně změnil vztah mezi Boeingem a FAA. Regulátor převzal přímější kontrolu nad schvalováním letadel a Boeing přišel o část pravomocí, které mu dříve umožňovaly provádět některé finální bezpečnostní úkony jménem úřadu. Podle WSJ se tyto pravomoci v poslední době pozvolna vracejí, ale prostředí, ve kterém se dnes MAX 7 certifikuje, je podstatně přísnější než před krizí MAXu.
Druhým významným problémem byl systém odmrazování motorů. U řady MAX se ukázalo, že při nesprávném použití systému proti námraze může dojít k přehřívání části motorové gondoly. Boeing původně žádal pro MAX 7 o výjimku, která by umožnila certifikaci před zavedením finální technické úpravy. Po incidentu letounu Alaska Airlines 737 MAX 9 z ledna 2024, kdy za letu vyletěla z letounu záslepka nouzových dveří, však tlak na Boeing i FAA výrazně vzrostl a výrobce žádost o výjimku moudře stáhl.
737 MAX 7 je nejmenší člen současné řady MAX a fakticky nástupce typu 737-700. Boeing jej v oficiálních technických údajích uvádí s kapacitou 135 až 160 cestujících ve dvoutřídní konfiguraci, maximální kapacitou 172 míst a doletem až 3 800 námořních mil, tedy přibližně 7 040 km. Letoun má délku 35,6 m a maximální vzletovou hmotnost 80,3 t. Stejně jako ostatní verze je poháněn výhradně motory CFM International LEAP-1B.
Právě kombinace menší kapacity a dlouhého doletu měla být hlavní předností MAX 7. Letoun měl umožnit aerolinkám provozovat méně vytížené linky s nižším rizikem neobsazených sedaček, ale zároveň bez výrazného omezení doletu. Pro Southwest měl být důležitý především jako moderní náhrada starších 737-700. Společnost musela kvůli zpoždění ponechat část starších letadel v provozu déle, než původně plánovala. Podle WSJ má Southwest objednáno 258 letadel MAX 7. Boeing již vyrobil přibližně dvě desítky exemplářů, které parkuje v Moses Lake ve státě Washington.
Certifikace FAA zdaleka neznamená okamžité nasazení do pravidelného provozu. Southwest v červnu uvedly, že po schválení typu budou potřebovat přibližně šest měsíců na vlastní interní přípravu, včetně doplnění letounu do provozních specifikací, manuálů a výcvikových procesů. Provozní nasazení MAX 7 aerolinka očekává v roce 2027. Provozní ředitel Andrew Watterson uvedl, že „hodiny se spustí“ až ve chvíli, kdy bude letoun certifikován.
Řada 737 MAX je pro výrobce klíčová, protože tvoří páteř jeho nabídky v největším segmentu trhu, tedy v kategorii jednouličkových letadel. Boeing již dodává verze MAX 8 a MAX 9, zatímco MAX 7 a MAX 10 zůstávaly posledními necertifikovanými členy řady. FAA a EASA v červnu uvedly, že se schvalovací procesy u MAXu 7 a MAXu 10 blíží závěru. Zástupce šéfa FAA Chris Rocheleau sdělil, že certifikace MAXu 7 se očekává v létě 2026 a MAXu 10 do konce roku.
Komerční význam MAXu 7 je však dnes už jiný než v době jeho uvedení. Segment menších jednouličkových letadel se za poslední dekádu zásadně změnil. Airbus získal kontrolu nad programem Bombardier CSeries, dnes A220, a verze A220-300 se stala silným konkurentem v kategorii přibližně 120 až 160 cestujících.
MAX 7 tak přichází na trh pozdě a na trh, který se v minulosti změnil. Na dolním okraji trhu stojí proti A220-300, nad ním pak A320neo s maximální kapacitou 194 cestujících. Pokud Airbus skutečně uvede A220-500, může se prostor pro MAX 7 dále zúžit, protože prodloužený A220 by se kapacitně posunul blíže k menším verzím 737 MAX.
Pro Boeing je však schválení MAXu 7 důležité i symbolicky. Po letech zpoždění, regulačního dohledu, výrobních problémů a po incidentu Alaska Airlines se firma snaží ukázat, že dokáže program 737 MAX stabilizovat. V tomto kontextu zapadá certifikace MAX 7 do širší snahy Boeingu zvýšit výrobu a obnovit důvěru zákazníků. Výrobce současně spustil novou montážní linku 737 MAX v Everettu, která má do budoucna pomoci s růstem produkce směrem k 52 letadlům měsíčně na začátku roku 2027 a perspektivně až na 70 letadel/měsíc.
Letoun, který měl být relativně jednoduchým derivátem úspěšné rodiny 737, se k zákazníkům dostává s mimořádným zpožděním. Pro Southwest i Boeing je přesto lepší pozdě než vůbec: Southwest získá dlouho očekávanou náhradu za část starší flotily 737-700 a Boeing si uzavře jednu z posledních certifikací programu MAX.
(Foto: Aero Corner, AeroTime, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém