Válka s Íránem prudce zvýšila ceny leteckého paliva a evropské aerolinky dnes zdůrazňují, že je před nejhorším šokem chrání dříve uzavřené zajištění cen. Díky tomu mohou přes léto nabízet v zásadě normální provoz, aniž by musely okamžitě promítnout celý nárůst nákladů do cen letenek.
Skutečný problém však neleží v letošním létě, ale v příštím roce. Zajištění paliva na rok 2027 je možné uzavírat už nyní, jenže za velmi vysoké ceny. Nezajistit se naopak znamená zůstat vystaven vývoji, který je prakticky nemožné spolehlivě předvídat. V této situaci se ukazuje zásadní rozdíl mezi Ryanairem a zbytkem evropského trhu.
Na rozdíl od amerických dopravců, kteří se častěji snaží vyšší náklady jednoduše přenést do cen letenek, je v Evropě zajišťování paliva běžnou součástí finančního řízení. Šest největších evropských skupin – Ryanair, easyJet, Wizz Air, Air France-KLM, Lufthansa a IAG, vlastník British Airways – vstoupilo do palivové krize s významným objemem zajištěných nákupů.
Například easyJet minulý měsíc uvedl, že má na šest měsíců do konce září zajištěno 72 % paliva za 726 dolarů za tunu. Spotová cena se přitom v posledních dnech pohybovala okolo 1100 dolarů za tunu. Právě tyto kontrakty vysvětlují, proč se dopravcům zatím daří tlumit dopad prudkého zdražení paliva na provoz i ceny letenek.
Rozdíly se ale objevují ve strategiích pro další období. IAG podle svého finančního ředitele pokračuje v dosavadní politice zajišťování. Air France-KLM, Lufthansa, easyJet i Wizz Air již uvedly, že mají určité zajištění i za horizontem aktuálního finančního roku. Část těchto kontraktů však byla uzavřena ještě před válkou.
Ryanair jde opačnou cestou. Michael O’Leary naznačil, že s dalším zajištěním pro příští léto je připraven počkat až do září nebo října. Bez ohledu na to, že připravovaná dohoda mezi USA a Íránem má otevřít Hormuzský průliv, jde o riskantní strategii. Nikdo netuší, zda bude dohoda dodržena. Pokud však ceny paliva opravdu klesnou, Ryanair výrazně ušetří. Pokud naopak porostou, bude muset nakupovat drahé palivo bez ochrany, kterou si konkurenti zajistili předem.
Ryanair si tento risk může dovolit. Společnost je po splacení posledního dluhopisu prakticky bez dluhu a dlouhodobě vykazuje provozní marže, které jsou v evropském letectví výjimečné. Podle odhadů analytiků má Ryanair v aktuálním a příštím finančním roce vytvořit kumulovaný provozní zisk přes 4 miliardy eur. To je zcela jiná pozice než u easyJetu a zejména Wizz Airu, jejichž očekávané zisky jsou výrazně nižší.
Síla Ryanairu tak nespočívá pouze v tom, že může spekulovat na pokles cen paliva. Jeho výhoda je i v tom, že unese opačný scénář. Pokud palivo zůstane drahé, menší a slabší konkurenti budou mít menší prostor držet nízké ceny a zároveň chránit marže. Ryanair naopak může využít své finanční síly k tomu, aby tlak na konkurenci ještě zvýšil a získal další podíl na trhu.
Pro síťové dopravce, jako je IAG, má agresivní sázka na vývoj cen paliva menší logiku. Tito dopravci mají větší podíl prémiových a korporátních cestujících, na které mohou vyšší náklady přenést snáze než nízkonákladové aerolinky závislé na cenově citlivé poptávce.
Zajištění paliva se tak v Evropě stává nejen nástrojem řízení rizika, ale i konkurenční zbraní. Většina aerolinek se chrání před nejistotou. Ryanair může nejistoty využít. (Foto: CNBC, SkyNews, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
