Spojené státy a Izrael zahájily v sobotu 28. února okolo 9 hodiny ranní místního času koordinovaný a masivní útok na Írán. Cílem útoku byly vybrané cíle v Teheránu a dalších místech po celé zemi. Letadla během prvního dne konfliktu útočila na 500 cílů v zatím největší vojenské operaci izraelského letectva.
Prezident Trump ve svém vystoupení po zahájení úderu na Írán vysvětlil, že operace je reakcí na bezpečnostní hrozby vyplývající z íránského raketového a jaderného programu a jejím cílem je svržení režimu.
(The Atlantic)
Generálporučík Ejal Zamir, náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil (IDF) v sobotu uvedl, že Izrael a Spojené státy vedly v měsících před úderem na Írán „bezprecedentní“ společný plánovací proces, do něhož bylo zapojeno i Velitelství centrální oblasti USA (US Central Command). Potvrdil, že Izrael a USA mají v úmyslu „zničit schopnosti“ íránského režimu.
(Chaim Goldberg/Flash90)
Uvedl rovněž, že Velitelství domácí fronty, záchranné složky i policie jsou připraveny reagovat na zásahy v civilních oblastech. Zároveň však varoval, že „neexistuje hermetická obrana“.
V sobotu v prvních hodinách útoku bylo v Íránu zasaženo asi 30 cílů. Útoky se zaměřily na velitelská centra a předpokládaná místa pobytu íránského duchovního vůdce a íránského prezidenta, jakož i prioritní vojenské cíle, zejména raketové základny a systémy protivzdušné obrany.
V sobotu večer izraelská armáda uvedla, že 200 stíhacích letadel zaútočilo během dne na přibližně 500 cílů. Jedná se o největší operaci v historii izraelského vojenského letectva.
Do jaké míry byl koordinovaný sobotní útok úspěšný zatím není jasné. Zatímco íránský prezident se již objevil na veřejnosti, 86letý íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v televizi s očekávaným projevem k národu nevystoupil. Prezident a ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí svorně ujišťují, že Chameneí je na bezpečném místě mimo Teherán, avšak jeho mlčení je podezřelé. Je možné, že se stal spolu s některými dalšími vysokými funkcionáři íránského režimu obětí první vlny útoků.
UPDATE: V ranních hodinách bylo potvrzeno, že Chamenei je po smrti, který zahynulu již na začátků útoků izraelského a amerického letectva společně s dalšími zástupci z vyššího vedení.
(The Jerusalem News)
Na rozdíl od předchozích konfliktů Írán tentokrát na útoky bleskově reagoval odvetnými raketovými útoky, a to mimořádného rozsahu. Iránské vedení vyhlásilo, že legitimním cílem útoků je Izrael, ale také arabské země Perského zálivu, které se podílejí na útoku na Írán. Írán v sobotu útočil na Izrael a cíle v šesti arabských zemí: Emirátech (Dubaj a Abú Zabí), Iráku (Irbíl), Kataru, Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Tyto země aktivovaly svou protivzdušnou obranu, která zneškodnila většina íránských raket.
Svým rozsahem se jedná o zatím nejrozsáhlejší vojenskou operaci vedenou Íránem v regionu Perského zálivu. Zdá se, že íránské rakety a drony Shahed-136 zasáhly velitelství americké 5. flotily a vojenskou infrastrukturu základny Manama v Bahrajnu, a to včetně přehledového radiolokátoru (zde). Izraelský deník The Jerusalem Post to zpochybňuje a uvádí, že při útoku nebyl nikdo zraněn a zničena byla pouze prázdná budova. Přinejmenším to však znamená, že íránské bojové prostředky neměly problém překonat protivzdušnou obranu Bahrajnu.
Mluví se také o zničení amerického radarového systému včasné výstrahy A/N FPS-132 Block 5 v Kataru. Tento systém je určen k detekci odpalu balistických raket, může sledovat kosmické objekty a další vzdušné hrozby dlouhého dosahu. Systém má dosah až 5000 km. Jedná se kritický bod protiraketové a protiletadlové obrany, neboť poskytuje data pro navádění raket THAAD a podporuje izraelskou integrovanou, vícevrstvou protiraketovou obranu sestávající ze systémů Arrow 3, David´s Sling a Iron Dome. Případná ztráta systému by sice protiraketovou obranu Izraele neparalyzovala, ale omezila by možnosti včasné výstrahy. Informace o škodách zatím nelze ověřit.
(Defence Security Asia)
Útoky na Írán, Izrael a další země regionu si vynutily rozsáhlá uzavření vzdušného prostoru. Byl uzavřeny vzdušné prostor Iránu, Iráku, Izraele, Libanonu, Bahrajnu, Ománu, Jordánska, Kuvajtu, Emirátů a Kataru. O dopadech na letecký provoz poskytuje server planes.cz průběžně informace zde: Útok na Írán - průběžné informace o letovém provozu s dopadem na lety do/z ČR (zde).
Přípravy k úderu
Že roste pravděpodobnost masivního útoku na Írán bylo zřejmé už od ledna, kdy Spojené státy začaly rychle posilovat svou vojenskou přítomnost v oblasti. Zároveň varovaly Írán, že pokud se nepodaří nalézt uspokojivé řešení týkající se íránského jaderného programu, může dojít k útoku.
Současně s budováním vojenských sil probíhala jednání mezi USA a Íránem o jaderném programu, přičemž Spojené státy požadovaly, aby se Írán jaderného programu vzdal. Tato jednání skončila 26. února 2026 bez dosažení dohody, přestože íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí hovořil o „dobrém pokroku“. Pokud se kýženého výsledku nedosáhlo jednáním, bylo jasné, že Spojené státy budou chtít tuto otázku řešit vojensky.
Signálem, že zahájení vojenských operací je na spadnutí bylo přibytí druhé úderné skupiny, jejíž součástí je nejmodernější letadlová loď USS Gerald R. Ford spolu se svými doprovodnými torpédoborci. Tato letadlová loď (a její letadla) byla nasazena během lednové americké vojenské operace ve Venezuele.
V předvečer úderu vyzval americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio americké občany v Íránu, aby zemi neprodleně opustili, a uvedl, že „žádný Američan by neměl do Íránu cestovat z jakéhokoli důvodu“.
Ministerstvo zahraničních věcí ještě předtím naléhavě vyzvalo veškeré vládní zaměstnance velvyslanectví USA v Jeruzalémě, kteří nejsou kriticky důležití pro fungování úřadu a jejich rodinné příslušníky, aby neprodleně opustili Izrael, dokud jsou ještě dostupné komerční lety.
Podle deníku The New York Times zaslal americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v pátek v dopoledních hodinách zaměstnancům ambasády e-mail, v němž uvedl, že pokud chtějí odjet, „mají tak učinit DNES“. Upozornil, že poptávka po letech z Izraele bude vysoká, a proto radí upřednostnit let „kamkoli“ mimo Izrael.
„Není důvod k panice, ale pro ty, kteří chtějí odjet, je důležité naplánovat odjezd spíše dříve než později,“ napsal Huckabee.
Soustředění americké armády
V posledních týdnech před útokem americká armáda soustředila v blízkosti Íránu mohutné síly. Součástí této “armady”, jak to označil prezident Trump, je letadlová loď Abraham Lincoln, kterou doprovázejí tři válečné lodě vybavené střelami Tomahawk, jež byly loni v červnu použity k úderům na dvě íránská jaderná zařízení. Tyto lodě jsou rovněž vybaveny systémy protivzdušné obrany. Stíhací letouny F-35 a útočné F/A-18 z paluby letadlové lodi se nacházejí v dosahu desítek cílů v Íránu, pokud by byl nařízen útok.
Navíc byl do severní části Arabského moře vyslán další torpédoborec a jeden je podle představitele námořnictva na cestě, čímž se celkový počet torpédoborců v širším regionu zvýšil na 13.
Jak již bylo uvedeno, k první úderné skupině se následně připojila také druhá úderná skupina s letadlovou lodí USS Gerald R. Ford.
(USSC)
Klíčovou základnou amerických vzdušných sil v oblasti je základna Muwaffaq Salti ve východním Jordánsku. Od poloviny ledna do poloviny února tam dorazily nejméně dvě vlny útočných letounů, čímž se jejich počet zvýšil na více než 60.
Kromě útočných letounů přibyly na konci ledna do Jordánska také čtyři letouny pro elektronický boj. Satelitní snímek z 30. ledna navíc ukázal nejméně pět bezpilotních letounů MQ-9 Reaper.
Dne 24. února přeletělo na leteckou základnu Ovda na jihu Izraele asi 11 stíhacích letounů F-22
(Foto: Army Recognition)
Pentagon v oblasti posílil systémy protivzdušné obrany Patriot a THAAD, aby pomohly chránit tamní síly před případnými odvetnými údery íránských raket krátkého a středního doletu.
Data ze sledování letů a satelitní snímky ukázala, že Spojené státy do regionu přesunuly tankovací a průzkumná letadla. Desítky tankovacích a nákladních letadel byly navíc krátce před útokem přesunuty ze Spojených států na základny po celé Evropě, aby podporovaly síly na Blízkém východě.
(ME Monitor)
Dálkové bombardéry dislokované na území Spojených států, které by mohly zasáhnout cíle v Íránu, jsou uvedeny do vyššího než obvyklého stupně pohotovosti. Pentagon tento stupeň zvýšil již v lednu, kdy Trump požádal připravit varianty reakce na zásah proti Íránu.
Na vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu bylo přesunuto několik speciálních operačních, průzkumných a tankovacích letounů. Tato lokalita je známá jako předsunuté operační letiště pro dálkové bombardéry B-2.
V regionu je rozmístěno až 40 000 amerických vojáků.
Úder se opírá také o sílu izraelského letectva, protivzdušné obrany a údaje rozvědky. V sobotu bylo kromě toho do služby povoláno dalších 20 000 rezervistů.
A co bude dále?
Naděje, že by se jednalo a krátký konflikt je zjevně velmi nízká. Fáze intenzivních americko-izraelských úderů na Írán má podle izraelských představitelů pokračovat nejméně týden, přičemž celá operace může trvat několik týdnů.
Podle zprávy stanice Fox News američtí představitelé rovněž očekávají, že operace potrvá několik dní, nikoli několik hodiny.
Již v lednu prezident Trump vyzval armádu, aby našla způsob, který zabrání riziku, že americká armáda “uvízne” v případném konfliktu na dlouhou dobu. Spojené státy čekají letos volby a dlouhý konflikt by pozice Trumpa resp. republikánů oslabil. Tím spíše, že před zahájením kampaně bylo podle průzkumů bylo 80% amerických respondentů proti válce.
Dalším problémem Trumpa je, že úder na Írán nebyl schválen Kongresem. Pokud kampaň skončí pro Spojené státy vítězstvím (bez významných ztrát na životech), nepochybně se uplatní pravidlo, že “vítěze nikdo nesoudí a běda poraženým”. Jenomže Írán není Venezuela, takže sázka je vysoká.
Očekávat vítězství Íránu by zřejmě bylo velmi pošetilé. Přesto Írán drží některé silné karty. Islámská republika těží kolem 3,3 milionu barelů denně a je tak čtvrtým největším producentem organizace OPEC, přičemž vliv Íránu je umocněn strategickou polohou země u Hormůzského průlivu mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, který je částí Arabského moře. Na Hormůzský průliv připadá asi 20% globální mořské přepravy ropy a 30% mořské přepravy zkapalněného plynu. Jde o dodávky ze Saudské Arábie, Íránu, Iráku a Emirátů. Denně se průlivem se přepraví takřka 20 milionů barelů ropy. Pokud by z trhu vypadlo okolo 20 milionů barelů denně a 3.3 milionů barelů íránské ropy, zákonitě by to vyvolalo výrazný růst cen, nejistotu na trhu a pro řadu zemí akutní problém se zajištěním dodávek. V případě úplné blokády by podle názoru analytiků mohla cena ropy Brent stoupnout krátkodobě až na 150 dolarů za barel, tj. zhruba dvojnásobek dnešních cen. Naštěstí se zdá, že o úplné blokádě zatím nikdo neuvažuje.
Z vojenského hlediska by kontrola nad průlivem, který je v nejužším místě široký jen okolo 30 km, nebyla ničím složitým. Pokus uzavřít průliv by znamenal zásadní eskalaci konfliktu.
Zpravodajství Reuters sice již oznámilo, že Írán plavbu průlivem zakázal, ale Teherán tuto informaci odmítl. Írán si nemůže dovolit narušit vztahu s Čínou, která je dnes klíčovým odběratelem íránské ropy. Během války ˇIrán-Irák v 80.letech doprovázely konvoje lodí s ropou vojenské lodě. Vzhledem k pokroku zbraní, zejména raket a dronů by to dnes už tak snadné nebylo.
Tradičně nestabilní Střední východ byl před konfliktem ve stavu křehké stability. Situace v Íránu a případné zatažení arabských zemí do konfliktu hrozí celou oblast destabilizovat. Arabské země perského zálivu nejsou ve svém pohledu na situaci jednotné. Omán nebo Libanon se dívají na vojenskou účast v konfliktu mimořádně kriticky.
Případné dopady konfliktu na cenu ropy by znamenaly, že tento zatím regionální konflikt může přerůst v globální problém. Doufejme, že se tak nestane.
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
