Vídeňské letiště (Flughafen Wien AG) v úterý oznámilo, že zastavuje projekt výstavby třetí vzletové/přistávací dráhy. Předsednictvo společnosti tak rozhodlo po důkladné analýze. Analýza ukazuje, že stávající systém dvou drah umožňuje další růst počtu odbavených cestujících ze stávajících asi 32 milionů na až 52 milionů ročně.
Záměr vybudovat třetí dráhu byl poprvé oznámen v roce 1996, takže vídeňské letiště se s přípravou výstavby potýkalo třicet let.
Letiště rozhodlo snížit od 1. ledna letištní poplatky o 4,6 %, což posílí konkurenceschopnost letiště vůči jiným lokalitám.
„Kromě výrazně zvýšených odhadovaných stavebních nákladů na zhruba dvě miliardy eur se v důsledku příliš dlouhého schvalovacího procesu zásadně změnily i rámcové podmínky. V roce 2005 bylo na jeden letový pohyb přepraveno 71 cestujících, v roce 2024 to bylo díky nasazení větších letadel již 139 cestujících, což snižuje tlak na kapacitu drah. Rozhodující také je, že největší letečtí zákazníci na letišti projekt odmítají a bez refinancování prostřednictvím vyšších poplatků nelze ekonomicky investici zdůvodnit, “uvedli členové představenstva Flughafen Wien AG, Julian Jäger a Günther Ofner. Podstatné však je, zdůraznil Ofner, že letiště může růst i se systémem dvou drah. „V současnosti odbavujeme 32 milionů cestujících, a pokud realizujeme všechny investice do terminálů, které máme naplánované, dokážeme se dvěma drahami odbavit přibližně 52 milionů cestujících. To znamená, že můžeme pokračovat v růstu i v následujících letech.“, pokračoval.
Dalším důvodem rozhodnutí je, že ani po 17 měsících není rozhodnuto o stížnosti u správního soudu (VwGH) proti pozměněnému rozhodnutí spolkového správního soudu týkajícího se prodloužení doby výstavby, uvádí letiště.
Letiště vynaložilo 90 milionů eur, ušetří však dvě miliardy
Toto rozhodnutí nevylučuje, že bude-li to v budoucnu potřeba, může být po novém schvalovacím řízení projekt třetí dráhy restartován. To umožňuje, aby platby z let 2018 až 2020, vyplývající z mediační dohody pro environmentální fond a obce v okolí letiště spojené s výstavbou třetí dráhy, nebyly v roce 2025 odepsány jako ztráta.
Nejde přitom ani zdaleka o maličkost. Na projekt třetí dráhy letiště za více než 25 let vynaložilo přibližně 90 milionů eur. „Ale nyní si ušetříme investici dvou miliard,“ řekl člen představenstva Julian Jäger v Ö1-Morgenjournal – a potvrdil, že růst je možný i se dvěma drahami.
Zástupci hospodářství a cestovního ruchu ve východním regionu byli většinou pro třetí dráhu. Odpůrci byli ekologičtí aktivisté a obyvatelé a letecké společnosti. Spor byl dlouhý a intenzivní.
Projekt byl zahájen mediačním procesem s obyvateli v okolí. V roce 2007 letiště předložilo dokumentaci k posouzení vlivu na životní prostředí (UVE) a projektové podklady pro další dráhu. V roce 2019 dal VwGH nakonec třetí dráze zelenou.
Pandemie koronaviru a krize v letecké dopravě v letech 2020 až 2021 projekt zpozdily. Před krizí bylo plánováno zahájení stavebních prací v roce 2024 nebo 2025.
Letiště Schwechat vlastní ze 20 % procent město Vídeň, ze 20 % spolková země Dolní Rakousko, nadace zaměstnanců letiště vlastní deset procent a Airports Group Europe a drobní akcionáři drží zhruba 44 %, resp. 6 %.
Hejtmanka Johanna Mikl-Leitner (ÖVP) označila rozhodnutí za „ekonomické“. Vídeňská radní pro hospodářství Barbara Novak (SPÖ) za „zodpovědné a prozíravé”.
Generální sekretář a dopravní mluvčí strany FPÖ Christian Hafenecker rozhodnutí kritizoval jako „zničující signál pro hospodářství a turistický sektor Rakouska“. Kritizoval také další strany a označil výsledek za „přímý důsledek protibusinessové politiky koalice poražených“ z ÖVP, SPÖ a NEOS. Ty podle něj „ustoupily zeleným ideologům a samozvaným zachráncům klimatu“.
Dolnorakouští Zelení připomněli, že proti třetí dráze na letišti Vídeň byli vždy. „Máme z oznámení o konci rozšíření letiště radost i smutek,“ uvedla zemská mluvčí Helga Krismer. S třetí dráhou byly podle ní spojovány obrovské nárůsty letového provozu. „V centru pozornosti je zakřivený přistávací manévr. Dá se proto očekávat, že napětí a odpor v regionu budou pokračovat.“
V této souvislosti by jistě bylo zajímavé, zda podobnou rozvahu provedlo také letiště Praha, které výstavbu své paralelní (tj. třetí) dráhy prosazuje. A jakou pozici zaujme „nové“ ministerstvo financí vzešlé z letošních voleb. (Foto: noe.ORF, Aj Atlas, planes.cz)
Zaujal mě ten poměrně nízký počet cestujících na pohyb. To létá tolik malých letadel nebo jsou ta letadla tak bídně obsazená? Nebo se do počtu pohybů zahrnuje i cargo?
IMHO Vídeň je v poněkud jiné situaci než Praha. Zatímco vídeňské ranveje (resp. koridory) město víceméně míjejí, takže obě ranveje je možné používat takřka bez omezení a 3. ranvej by byla jako DALŠÍ, ruzyňská 12/300 míří přímo nad město, a i v souvislosti s "geniální" výstavbou na Dědině poroste tlak proti jejímu používání, takže z tohohle hlediska dává výstavba paralelní dráhy jakožto NÁHRADY smysl. Samozřejmě, kvůli její výstavbě řvou v Suchdole a v Hostivici, a teď jde jen o to, kdo bude mít větší váhu, jestli ± 250 000 lidí v Praze nebo ± 20 000 lidí v těch vsích vedle letiště.
K Vidni se slusi dodat, ze maji dve NEZAVISLE drahy.
Pokud se v Praze stane cokoliv na krizeni, tak "game over".
Snáď Praha podobnú chybu nespraví! (Viac dráh znamená aj vyššiu prevádzkovú spoľahlivosť.)
Zajímavá je tahle věta: "V roce 2005 bylo na jeden letový pohyb přepraveno 71 cestujících, v roce 2024 to bylo díky nasazení větších letadel již 139 cestujících, což snižuje tlak na kapacitu drah." V Praze má totiž plán na výstavbu paralelní dráhy podobný časový rámec jako ve Vídni. Pro srovnání v Ruzyni připadalo v roce 2005 na jeden letový pohyb 67 cestujících, kdežto v roce 2024 to bylo 122 cestujících (po odečtení policejních vrtulníků, které se teď nově asi rok do počtu pohybů nezapočítávají dokonce 125 cestujících).
K poslední větě článku bych jen dodal, že plánovací dokumentace jako EIA, DÚR apod. posledních 20 let stále opakuje již neaktuální hodnoty, případně je zvýšila zanedbatelně. Naposledy jsem zaznamenal hodnotu 82 cestujících na pohyb letadle někdy po roce 2030. To pak naprosto zkresluje požadavky na dráhovou kapacitu při výhledovém počtu cestujících. Při 180 tis. pohybů, které Ruzyně dosahovala v roce 2008 by tomu dnes odpovídalo 22,5 mil. cestujících! A průměrná velikost nově objednaných jednouličkových letadel stále roste.
Celkem 6 záznamů
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Pro pristich 24 hodin jsem napocital vic nez 20 priletu "malych" letadel.