Konference Airbusu věnovala velkou pozornost programu bezuhlíkových letadel ZEROe. Airbus naznačil, že program, který měl porodit první komerční bezuhlíkové letadlo okolo roku 2035, může mít zpoždění. Problémem je palivo, resp. jeho nedostatek.
Vodík není
Nečekaně se totiž objevil problém zajistit dostatečné množství „zeleného“ vodíku, tj. vodíku, který je vyroben za pomoci energie ze „zelených“ zdrojů. Tento fakt sám o sobě není udivující, udivující je, že byl zveřejněn teprve nyní. Experti na omezené kapacity výroby vodíku upozorňují již dlouho, ale jejich hlas nebyl v rámci svatého boje s CO2 vyslyšen. Stejně jako nebylo vyslyšeno varování týkající se produkce kondenzačních čar.
Dalším rušivým faktorem je, že i s přihlédnutím k technologickému vývoji bude zelený vodík asi čtyřikrát dražší než konvenční palivo. Náklady na palivo přitom dnes představují až třetinu provozních nákladů aerolinek. Mohou si aerolinky skutečně dovolit tak výrazně zvýšit své náklady (a tedy i ceny letenek)?
Jak trefně podotkl šéf Airbusu Guillaume Faury, samotný vývoj letadla na vodík není tou nejsložitější částí mozaiky. Letecké společnosti budou stěží kupovat letadla, pro která není palivo. Airbus proto bere otázku dostupnosti paliva velmi vážně.
Airbus bude rozhodovat o programu ZEROe okolo roku 2028-2029. Pokud v té době nebudou podmínky týkající se paliva správné, může to být podle Fauryho důvod odložit program na období po roce 2035, a to i v případě, že technologie letadla sama bude vyzrálá.
K tomu, aby vodíkové letadlo mělo smysl, je podle Fauryho potřeba vybudovat celý ekosystém výroby, transportu a skladování vodíku, aby byl zelný vodík ve správné kvalitě a množství na správném místě ve správný čas za správnou cenu.
Mezinárodní agentura pro energii odhaduje potřebu vodíku v roce 2020 na 87 milionů tun, z čehož pouhá 4 % jsou dnes vyráběna s použitím zelené elektřiny. V roce 2050 má být podle stejného zdroje potřeba 580 až 600 milionů tun.
Vyrábět vodík pro letadla elektřinou vyrobenou s použitím fosilních paliv by byl pochopitelně nesmysl, neboť pak by se už nejednalo o bezuhlíkové letectví. Podobně, jako lze dnes jen stěží mluvit o bezuhlíkových automobilech.
Zajistit infrastrukturu pro zelený vodík není úkol ani pro Airbus ani letecké společnosti. To je úkolem vlád, které se však k vybudování vodíkové infrastruktury okázale nehlásí.
Mimochodem podobnou neschopnost prokazují evropští politici v otázce dohody Single European Sky (SES). Zavedení efektivnějšího systému řízení provozu by okamžitě snížilo emise CO2 o 6 až 10 %, a to v podstatě bez jakýchkoliv dodatečných investic. Jednání v této věci se táhnou již dvacet let, neboť pokrok naráží na národní zájmy jednotlivých členských zemí.
Pro politiky je možná jednodušší a populárnější zavést další emisní limity, nařídit vyšší odletové taxy a uplatňovat emisní povolenky než reálně přispět snížení emisí.
Pokud se vrátíme k vodíku, Evropská komise sice plánuje okolo roku 2030 vybudovat obnovitelný elektrolytický zdroj 40 GW, který by každý rok vyrobil 10 milionů tun vodíkového paliva. To je však s ohledem na perspektivní potřeby zanedbatelné množství.
Znovu se tak potvrzuje, že nejspolehlivější cestou ke snížení emisí v letecké dopravě je modernizace leteckého parku. To zahrnuje rovněž nasazení letadel, která budou připravena spalovat udržitelné palivo SAF.
Kromě nových letadel investují letecké společnosti do dalšího zlepšení efektivnosti stávajícího parku, např. investicemi do wingletů nebo sharkletů. Pouze touto iniciativou se od roku 2020 podařilo eliminovat 80 milionů tun CO2.
Některá fakta o emisích letecké dopravy
Letecká doprava dnes produkuje asi 2,1 % z celkových emisí CO2 produkovaných lidskou činností. Ze všech druhů dopravy je letecká doprava odpovědná za 12 % emisí.
V letecké osobní dopravě dosahuje průměrné využití sedačkové kapacity 83 %, což je neporovnatelně více než u jakéhokoliv jiného druhu dopravy.
Nákladní letecká doprava se na celkové přepravě nákladů podílí pouhým 1 %, v hodnotovém vyjádření je však její podíl 35%.
Asi 80 % všech emisí letecké dopravy emitují lety na vzdálenost přes 1500 km, kde v podstatě neexistuje reálná alternativa. (Obr.: Airbus)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém