Z nedostatku místa jsem nucen likvidovat, vlastně částečně redukovat, svůj archiv. Kdybych to neudělal, skončil bych jako někteří důchodci zavalen věcmi. Věci s leteckou tématikou nevyhazuji, ale recykluji, tj. dávám je znalcům, tam dojdou nového posmrtného života. Našel jsem tak prospekt na Super Staru Connstellation (nebo také Starliner) L 1649 Air France. Vzácnost nad vzácnost! Tuším, že tento super brus není letuschopný žádný. Už za jeho života to byl velmi poruchový stroj. Jeho turbokompoudní dvojhvězdicové osmnáctiválcové motory Wright R-3350-TC18EA2 měly sice 2499kW, ale byly to motory nesmírně technicky komplikované a tudíž silně poruchové. Nic nepotěší cestujícího tak jako pohled na stojící vrtuli při letu nad oceánem. Přitom motory neměly ani nijak tragickou spotřebu. Starší modely s klasickými motory létají na různých show, ale Starliner ani jeden. Myslím si, že není nikde ani v muzeu. Jestliže ano, opravte mne! Ze 43 vyrobených kusů nezbyl ani jeden. Škoda, byl to podle mne nejhezčí vrtulový dopravák. A tak mi zbyl jenom ten prospekt.
L-1649 společnosti Lufthansa, foto z archivu Petra Popeláře (planes.cz)
Druhým nádherným vrtulovým letadlem je Boeing 377 Stratocruiser. Tam na to šli od lesa. Nejenom, že to letadlo vlastně vzniklo na základě bombardérů B 29 - B 50 tím, že k daným křídlům postavili nový zavalitý trup, ale použili i osvědčené čtyřhvězdicové osmadvacetiválce, které jsou ukázkou americké filosofie, používané zejména v automobilovém průmyslu: objem ničím nenahradíš! Pratt and Whitney R-4360-86 sice nebyl motor zrovna úsporný, ale zato spolehlivý (ostatně vzhledem k čtyřem hvězdám za sebou, chladícím deflektorům, sacímu a výfukovému potrubí se tam stejně k ničemu nemohlo). Když jsem ten motor viděl „na živo“ odkapotovaný na montážním standu, začaly mě bolet klouby na rukách, protože jsem si vzpomněl na krásný motor z Avie 14, dvojhvězdicový Aš 82T; tam když člověk cokoliv dělal, vždycky měl do krve odřené klouby na prstech. Na takovém motoru ať vám vylétne klíč kamkoliv, vždycky teče krev. A tady jsou ty hvězdy čtyři za sebou! Je fakt, že ten motor má menší průměr než ruský čtrnáctiválec. Ale je to „kamenný“ motor, pouze s mechanickým kompresorem, takže se tam nemá co poškodit. Turbokompoudní Wright má složité mechanické náhony od výfukového turba u každého válce ke klikové hřídeli a ještě kompresor na klikové hřídeli, který celý motor přeplňuje. Strašně komplikované! Náhony praskaly, úhlové ozubení odcházelo. Proto také letadla poháněná tímto motorem jsou již jenom v muzeích a myslím, že ani poslední DC 7 z Kolumbie již nelétají. Daleko starší DC 4 a DC 6 přitom ještě stále brázdí vzdušné moře.
Boeing C-97G Stratocruiser, vojenská verze Boeingu 377, používaná izraelským vojenským letectvem v letech 1965-1978, foto Daniel Vašut (planes.cz)
Jednou jsem v Praze v noci zažil zvláštní letadlo. Je to už strašně dávno, na konci sedmdesátých let, a bylo to v noci. To letadlo se jmenuje Vickers Viking. Původně bylo určeno pro dopravu 21 cestujících. Začalo létat na linkách v roce 1946. Já ho zažil už jako silně omlácené nákladní letadlo. To letadlo mělo několik zvláštností: jednak to byl nosník křídla, který procházel kabinou cestujících, takže ho musela letuška přelézat, a potom to byly motory Bristol Hercules, dvouhvězdicové osmnáctiválce se šoupátkovým rozvodem. Motor neměl výfukové a sací ventily, ale měl šoupátko, které se otáčelo v hlavě válce. Mám za to, že jiná firma motor s takovým systémem nevyráběla. Ten motor měl strašně divný zvuk. Zatímco motor na Avii burácel a k tomu se ještě přidával lehce svištivý zvuk ejektorů, tento motor měl zvuk ne nepodobný elektromotoru! S panem Plačkem, se kterým jsem tehdy dělal, jsme na to nevěřícně koukali. „Co to má proboha za motory? To snad lítá na baterky?“ No, v každém případě je již neuslyšíme, protože nevím o žádném letadle, které je letuschopné a má tyto motory. Možná, že některý Hawker Fury, který létá závody kolem pylonů v USA, má ještě originální motor Bristol Centaurus. Na fotkách jsem viděl, že letadla mají většinou motory americké provenience. Vickers Viking měl, jak jsem říkal, průchozí nosník trupem. V muzeu v Brooklands, kde je letadlo v cestovní verzi v barvách British European Airways, jsem na to koukal dost překvapeně. Dokonce je tam vystavená karikatura, jak stevardka s vyhrnutou sukní přelézá nosník, který je sice polstrovaný, ale poměrně vysoký. Pánská část cestujících chudáka pobaveně pozoruje. Zkusil jsem si to přelézt, no, nic moc, a to jsem měl sportovní boty! V padesátých létech to stevardky neměly lehké!
Vickers Viking v muzeu Brooklands, foto Jan Čech
V osmdesátých létech se v Praze několikrát objevil nákladní letoun ATL-98 Carvair. To bylo skutečně velmi zvláštní letadlo! Společnost Aviation Traders si dala za úkol postavit letadlo, které by dopravovalo auta a cestující přes kanál La Manche. V šedesátých létech to byl ideál přepravy. Společnost Hovercraft postavila velká vznášedla a letecké společnosti zkoušely smíšenou přepravu aut a cestujících. Samozřejmě, náklady na cestu byly enormní. Teprve vybudování Eurotunelu a síť lodí, schopných přepravit velký počet aut a lidí, snížily náklady na přijatelnou míru. Ale v polovině padesátých a první polovině šedesátých let bylo ideálem nákladní letadlo. Aviation Traders koupila vyřazené vojenské C-54 (DC-4). Ty byly za babku. Uřízl příď trupu na úrovni náběžné hrany křídel a nahradili ji bambulovitou nástavbou. Pilotní kabina s původním zasklením byla vysoko nad původním trupem. Za pilotní kabinou byly sedačky pro cestující, podobně jako je to v Boeingu 747. Další kabina pro cestující byla v zádi trupu. Dost dobře si nedovedu představit; který dohlédací úřad by dnes dal certifikát letadlu, které má kabinu pro cestující až za nákladem a jehož trup není průchozí! Křídla, podvozky (kola a brzdy byly z DC-6) a zbytek trupu zůstaly z původního letadla. Příď byla elektricky odklápěcí na stranu, aby tam mohla vjíždět auta. Společnost zakoupila od Douglas Company směrový stabilizátor a kormidla z DC-7, aby zachovala.podélnou stabilitu, která by se snížila díky vysoké přídi. Takže vzniknul neuvěřitelný bastard, úžasná spatlanina ze všech typů společnosti Douglas. Snad jenom z Dakoty tam nebylo nic. První let byl 21.6. 1961. Bylo vyrobeno 21 těchto podivných letadel. Do Prahy v sedmdesátých létech několikrát přilétla v barvách společnosti British Air Ferries. Letadlo se jménem „Plane Jane“, které bylo v Praze, dolétalo tuším na Havaji a po generální opravě se snad zase dostane do vzduchu. V současné době je celé bílé s modrými doplňky.
ATL-98 Carvair v Praze, foto Jan Čech
Poslední Iljušin IL-62, který byl v letuschopném stavu na našem území, byl bývalý letoun letky ministerstva vnitra OK-BYV. Tedy myslím druhou dvaašedesátku stejné registrace, ta první OK-BYV byla stará mašina, která dolétala u ČSA jako OK-FBF. Toto letadlo začátkem devadesátých let několikrát změnilo majitele. Respektive osoba majitele se neměnila, pouze se měnilo jméno společnosti v rejstříku. To bylo na začátku devadesátých let normální. Vyřazené IL 62 si kupovaly různé obskurní skupiny, pár let letadlo provozovaly, pak nasekaly dluhy, přejmenovaly se a hurá, jedeme znovu! A tak se objevily v Praze společnosti jako Air Prague, Air Praha, Bemoair, Egretta, Georgia Air, Georgia Air Prague, Ensor Air, GEA, Espeair Prague a IDG Airlines. Zaměstnanci a posádky se přelévali ze společnosti do společnosti.
Il 62M OK-BYV skončil stejně jako další dvaašedesátky uzemněním na konci devadesátých let (97), když začala Česká národní banka dělat audit v účetnictví aerolinií a marně hledala doklady na platby za revize a kontroly letadel, toho se chopila i Česká letecká inspekce a tak zůstaly mašiny uzemněné na Ruzyni. Některé se podařilo prodat do Ruska, či do zemí bývalého Sovětského svazu. Skončil Klondike na Ruzyni. OK-FBF a OK-GBH dokázali ještě majitelé přelétnout do Ostravy, kde letadla několik let hnila, až se je podařilo prodat rakouským majitelům a dnes letadla slouží jako restaurace.
Chátrající OK-BYV v Praze, foto Jan Čech
BYV stál dlouho před hangárem F na tzv. dělostřelecké stojánce, tam, kde dnes úspěšně hnijí Boeingy společnosti Fischer Air. Její osud v podobě šrotiště se ale nenaplnil. Koncem roku 1999 se objevil zájemce o toto letadlo z Ruska. Ten si najal mechaniky ČSA, aby letadlo připravili na zálet. Když letadlo po dvou letech stání otevřeli, zjistili, že tam zůstal nevyložený catering, čili jídlo! Plíseň prorostla vozíky s jídlem tak, že vyřezali celou kuchyň a vyhodili jí z letadla. Smrad tam byl neuvěřitelný. Nicméně letadlo bylo skutečně zalétnuto 26. ledna 2000. Pak novému majiteli došly peníze a vše zase usnulo. Rok a půl letadlo stálo odstavené! 6.8. 2001 bylo přelétnuto novým majitelem KAPO Gorbunova z Kazaně, což byl původně opravárenský závod Aeroflotu. Tam na letadle dělali generální opravu, která trvala až do 9.3. 2003. Takže poslední letuschopnou dvaašedesátkou na našem území byla vnitrácká IL 62M OK-BYV. Také dost kuriózní osud, co říkáte?
Knihovnička: Knihy si můžete objednat zde
este jedna vec,mily pan Cech:-)ale pred tym Vas este raz pochvalim za skvele citanie,ostatne to tu uz spravilo desiatky ludi a zasluzene.
asi pred tromi rokmi,tesne pred mojou svadbou,sa na martinskom letisku/par krat za rok sa tam skocim pozriet/ nejaky cas zdrzoval nadherne zrenovovany L-40 meta sokol ceskej registracie.tento kus som prvy krat videl,ked som moju buducu manzelku zobral na romanticku prechadzku kusok za mesto k letisku.Hned ako som to lietadlo zbadal, tak som skoro padol na zadok.Vytrhol som sa zene z ruky a isiel som okolo neho slintat,kde sa tu ten skvost vzal.Orgazmus som z toho nedostal,ale vela nechybalo...
Po chvili pristupil ku mne sympaticky sestdesiatnik/nebudem ho menovat-ale okrem inych veci zalietaval aj prve cs vrtulniky/,ktory suvisel s tym lietadlom,prehodili sme par slov a zistil,ze nie som uplny idiot,co sa tyka lietadiel.Polozil mi zvedavu otazku ci by som sa na tom nechcel zviest a mne sa podlomili kolena od rozkose.Vysvetlil som mu,ze tu mam aj buducu zenu,ze mame tesne pred svadbou,ci by to nemohol ponat ako zasnubny let v trojici:-)Bol to stary playboy,zazubil sa od ucha k uchu a zavelil nasadat.
Moja zena "miluje" lietanie,diva sa na vsetko,co ma kridla s velkou nedoverou,okrem vtakov:-)Cestovat s nou klasickym lietadlom pre mna znamena mat pocas celeho letu ruku ako vo zveraku.No a ked videla do coho lezieme a stary sympatak jej dava do ruk fotak,aby to vsetko zozadu fotila,tak zacala pekne zeleniet...
Takze start,vzlet a krasny polhodinovy let ponad Malu a Velku Fatru,dokonca mi na par minut prenechal aj riadenie-jednoducho nadhera.Blizili sa posledne minuty dohodnuteho letu,a poprosil som sefa lietadla,aby to pretiahol este ponad moj rodny dom v martine.
Ziadny problem,boli sme asi 6 00 metrov nad terenom.Lenze v tej chvili zacal cukat motor jednomotoroveho lietadla a po chvili zastal:-)
Sef stroja tam zacal prepinat vsetky mozne veci-par sekund-a po chvili pouzil vyraz,ktorym sa oznacuje zensky pohlavny organ a zase zurivo startoval a prepinal cerpadla/cerpadlo?/kridlovych nadrzi,po chvili zatlacil do riadenia,aby zvysil rychlost stroja a zvacsil odpor na vrtulu.Po cely cas tam za nami sedela v mdlobach moja zena a ja dosraty som sledoval ako to cele dopadne:-)Dopadlo to dobre,motor asi po tridsiatich sekundach naskocil a po chvili sme pristali.Mojej milej stuhli nohy v pravom uhle a bol problem ju 15 minut vylozit z lietadla-jednoducho utrpela tazky sok a cakala istu smrt...Pilot mi potom vysvetlil,co bola pricina vypadku motora a velmi sa nam ospravedlnoval,ale ja som hovoril,ze o nic nejde aspon dal tomu nejaku pridanu hodnotu:-)volal mi este na druhy den/vymenili sme si cisla/ a velmi ho to mrzelo.
Tymto prispevkom som nechcel narusit diskusiu k tymto cechovinam/nech mi vsetci odpustia/,len som sa chcel pana Cecha spytat ci v pripade maleho mnozstva paliva na L-40,ked prepinate privod paliva z jednej nadrze na druhu,moze dojst k nejakym problemom takehoto typu/vzduch v privode,pripadne nejake "vakum"/.Mozno sa pytam uplnu hovadinu,kludne sa vsetci znali problematiky zasmejte:-)
Dakujem za trpezlivost a prajem Vam ,mily pan Cech, len to najlepsie.
Okolo letadel se motají lidé. Někteří chytří nebo blbý, správňáci nebo dobytek, kámoši nebo bomzáci, príma chlapíci nebo vlezdoprdelkové, prostě lidé jsou různé. Právě k vůli těm lidem ve spojitosti s éry, se nových "čechovin" nemohu dočkat.
To že pan Čech pojmenová psa psem, a pitomu pitomou, jest problém právě toho pitomy.
Suchá technická data si mohu najít na webu. Právě ti lidé "stories" pana Čecha náramě oživují
Pane Čechu, chválím a gratuluji Vám historicky snad k prvním Čechovinám, ve kterých není ani zbla politiky, pokud se mýlím, prosím, opravte mne. Přeštože jsme všichni byli jako rodina bolševíkem zle poškozeni a mohl bych se hojit vyléváním kýblů špíny na starý režim, zásadně to nedělám, neboť můj mozek je naštelován na pozitivní věci a proč bych si ho měl svinit, že. Vždycky si oddechnu úlevou a pookřeju, když si přečtu odborný článek pouze o odbornosti a nemusím odpornosti o čem, kdo s kým, pro koho, kam a kde, etc., etc. Takže, shrnu-li, Váš článek tohoto posledního ražení je o sto procent čtivější a v neposlední řadě, nedává záminku k různým invektivám vůči Vaší osobě, totiž....však víte o čem je řeč. Lehkou mysl s okem vzhůru dopředu upřenou, bystré péro v tomto duchu přeje pravidelný čtenář Vašeho vzpomínání. Zdař Bůh. Fanda
zdravim vsetkych veselych blaznov,ktori zdielaju podobny pohlad na svoje povolanie a hobby ako dobre znamy autor cechovin.zacal som to citat-vsetky clanky z tejto rubriky-pred par dnami.neskutocna haluz,v dobrom samozrejme,dlho som sa uz tak nerehlil.lietadla ma bavia od mala-co to o nich viem,ale iba ako zvedavy amater.pan autor mi necakane pootvoril ocicka.jednoducho som sa podozvedal par zaujimavosti o typoch,ktore som mal dokonale nastudovane po vsetkych strankach.skoro som potreboval doktora,ked som cital o an-225 a jeho zaloznom systeme vysuvania podvozku po zlyhani hydrauliky...
mimochodom,pan Cech neviete nejake zaujimavosti o L-410,ktore je ako stary srot odparkovane kusok od sportoveho letiska v Martine?ide presne o ten kus v ktorom zastrelili neboheho pilota pri nudnom lete do kupelov.urcite tusite o ktory kus ide.este raz dakujem-vase clanky su skvele a predlzuju zivot.prajem pekny den
Letadlo je Super Constellation L-1049G (D-ALIN) s kterým kanclér Adenauer letel v roce 1955 na státní návstevu do Moskvy.Jedno z výsledku návstevy bylo propustení posledních nemeckých válecných zajatcu z Ruska.
Letadlo se dostalo do muzea v roce 1981 a to z Hamburg Airport.
Pro zajemce o navstevu: Flugzeug Museum Hermeskeil - 49°41'7.03"N, 6°57'33.93"E
;-)
Oprava, cas leti jak voda, bylo to predloni :-). Ze stranek toho muzea jsem zjistil, ze by se melo jednat o Lockheed L1049 G Super Constellation :-), takze az na to cislo je stejny :-).
Predem rikam, ze v letadlech se nevyznam, ale loni pri ceste na Deutschland Rallye (auta :-)) jsme navstivili letecke muzeum v Hermeskeilu a v nem je jeden exponat, ktery se Vasemu Starlineru hodne podoba? Je to on nebo ne? Fotka zde: www.rallyekrumlov.cz/amk/galerie/2007/museumhermeskeil2007/foto007.htm
Ať si na ten pravej seat za berany brzy sednete, hodně štestí a mnoho zdaru
Celkem 22 záznamů
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
Letecké museum Schleisheim ( severní okraj Mnichova ) mívá v prodejně suvenirů DVD a kazety z mnoha minulých leteckých dnů po Evropě, kde lze vidět některé ze zmíněných exemplářů za letu. Například Constelation létal na leteckém dnu IBAS 98 v Altenrhein na Bodamském jezeře.