chce to asi pevné nervy ale články super , po přečtení se těším na další
držte se
Klobouk dolů, jsem chtěl napsati ....
Tak to byl opět východní adrenalin, to se čte s otevřenou pusou a zatajeným dechem zároveň. Klobouk před Vámi, páni letci v zahraničních službách.
Já jsem si to "dal" hned ráno v pět a na konci jsem si říkal, škoda, že to zase nebylo delší. Zkoušel jsem ho najít už hodinu po půlnoci, ale to tam článek ještě nebyl. Jinak v Paříži tu mašinu máte celkem naleštěnou.
Jako vždy pěkné čtení.
Jsou ta letadla dobře udělaná, když to s jejich "údržbou" stále létá a moc nepadá.
Sledujúc Vašu cestu od Blanikov až po tieto haluze v postsovietskom absurdnom prostredí, tak môžem iba napísať, že fakt hustá story
Děkuji za ranní počtení, je luxusní jako vždy. Přeji mnoho zdaru.
Celkem 57 záznamů
Na Jerevan mam vzpominku z konce 70 let, kdy jsem tam byl na zajezdu s CKM. Leteli jsme sem prez Moskvu, ta tehdy pusobila velice sede a depresivne. Jeravan jako takovy byl po ni osvezenim - bylo tam zivo, lidi byli jizne bezprostrednejsi a vypada stastnejsi . Leteli jsme odsud do Baku - pri nastupovani do letadla jsem si vyfotil vzdalenou horu Ararat; netrvalo to ani par minut a u letadla byla cerna volha, vytahli me z letadla a nekolik hodin me vyslychali. Nakonec me zabavili film a vratili zpet do letadla. Tam me teprve nastaly perne chvilky - zaplnene letalo stalo ve vedru na draze bez klimatizace, kdyz jsem tam vlezl tak vsechno naprosto stichlo, probodavali me zpocenymi pohledy ve ktery se dalo cist " vot amerikanskij spion" Prvi dva pary sedadel byly proti sobe, byl to jediny let, kdy jsem sedel proti smeru jizdy; oproti me sedela starsi zena s nusi na kline ve ktere byla husa, a jako politicky uvedomely operenec se obcas toho nepritelo sovetskeho lidu schovaneho v me osobe snazila klovnout