Komentáře



ňouma - nepřihlášený host
14.11.2014 08:04
pr K. B.

naprosto parádní příspěvek, nechtěl bys napsat více? Dík.

K.B. - nepřihlášený host
13.11.2014 16:46
IL-62 a radiové vybavení

Několik diskutujících se také zmínilo o radiovém vybavení. Zkusím něco vylovit z paměti. První IL-62 byly dodány s radiostanicemi Lotos. Plně elektronkové, vojenské pásmo 100-150 MHz. Navigace VOR/ILS pak zařízení Kurs MP-1. Umělo samozřejmě ruský systém Matěrik.
Pozdější dodávky měli pak radiostanice Landyš, ty byly byly i na TU-134. Ta už byla částečně tranzistorová, jen výkonové stupně vysilače elektronkové. Dost moderní keramické elektronky. Navigace pak modifikovaný Kurs MP-2. Navigační přijímač VOR/LOC byla ovšem tragédie. Dlouho se nevědělo, co se vlastně děje. Tady i na mnoha letištích ve světě to chodilo bezchybě, někde to bylo nepoužitelné. Třeba ILS v Montrealu, VOR v Římě, atd. Příčina byla neodolnost přijímače vůči silným signálům z FM rozhlasových vysilačů, které pracují v pásmu 88-108 MHZ. U nás byly dřívě tyto vysilače v pásmu 70 MHz. Dále pak záleželo na použitých kmitočtěch majáku VOR nebo LOC a FM vysilače. Když se povedla vhodná kombinace, přijímač si sám produkoval křížovou modulaci a užitečný signál byl zdegradován. Po dlouhé době se došlo k poznání o co vlastně jde. A tak šikovný člověk ing. Z.N. z techniky letadel upravil celý vstupní díl zmíněných přijímačů a problém zmizel. Později pak byla provedena další modifikace a zastavěny radiostanice Baklan už plně polovodičové. Dokumentaci, kterou tady mám nese rok 1988. Někdo zmínil magnetické zesilovače. Tyto radiostanice myslím na IL-62 nebyly. Přišly s IL-18 a pak na TU-124. To byla R-802 ve vojenském provedení pak RSIU-5. Žasnul jsem, když jsem toto radio viděl v r. 1993 na MIG-21. Pro zajímavost bylo tam 41 elektronek. To byla výtopna. S nimi bylo hodně problémů. IL-18 se pak asi od roku 1963 přestavěly na zařízení britské firmy Standard Telephone STR-23. Na konci života u ČSA dostaly i navigační počítač UNS-1.

O. M. - nepřihlášený host
12.11.2014 09:56
astrální navigace

Měl jsem na mysli piloty. U námořníků to chápu, to je občas jediná "srovnávací" navigace, kterou mají k dispozici.

JGR - nepřihlášený host
11.11.2014 14:07
Nerad bych kecal

ale astrální navigace se asi ještě vyučuje na námořních školách. Takovej osamělej jachtař jí třeba potřebuje když mu kiksne všechno. A pak je taky užitečný vědět, jak se věc vyvíjí od začátku, jak se to konstruuje

O. M. - nepřihlášený host
10.11.2014 15:15
2 střelec

Jistě, že navigovat přes půl zeměkoule jde i bez elektřiny. Ale pokud nesvítí Slunce nebo Hvězdy, je to takové, ehm, složitější. Zrovna tak, když jsou nízký mraky, tak nevíte, jestli už jste ty Alpy přelít, nebo to do nich za 28 sekund zaboříte. MMCH, zajímalo by mě, jestli se ještě vůbec dneska učí astrální navigace.

Střelec - nepřihlášený host
06.11.2014 12:39
poznámka k předelektronické navigaci

Plakalo se tu kolem počítačů, elektronek a elektroniky, ale k navigaci prakticky stovky let postačovaly mapy, kompas, chronometr, navigační tabulky, odpichovátko, navigační pravítko a nějaký rychloměr. Později přibylo ještě logaritmické pravítko (jako předchůdce kalkulačky), které mělo již v 18. století svého předchůdce. Prostě někam se trefit přes půl planety lze i bez elektřiny, jen ten výpočet poněkud déle trvá.

PV - nepřihlášený host
02.11.2014 09:00
Motory,hmotnost

Z toho co jsem našel na internetu,tak motory D-30KU byly kupodivu o něco lehčí než NK-8-4. Ne o moc,ale byly. Rozdíl v hmotnosti bych asi hledal u reverzů - ty u 62M byly určitě o dost těžší.A určitě byla díky nádrži a většímu tahu motorů i zesílená konstrukce zadní části trupu,což taky nějaké to kilo navíc dalo.

01.11.2014 20:58
to mikelima:

já jsem srovnával hmotnosti prázdných letadel a nepředpokládám, že by jenom konstrukce nádrže měla pět tun navíc. Spíše to vypadá, že motory D-30KU byly o dost těžší než NK-8

mikelima - nepřihlášený host
01.11.2014 00:36
M-ka

milhaus: M-ka bola o 5 ton ťažšia, pretože mala v SOP vstavanú nádrž na palivo.

31.10.2014 22:45
poznámka k poznámce k pár poznámkám.

O tom, že L610 byl průšvih od samého začátku tady snad nikdo krom několika zoufalců vyskytujících se v okruhu 50km od Kunovic nepochybuje.
AD L-410 tady je situace poněkud jiná, kolik kusů jiných typů letadel této kategorie se prodalo? Když vynechám přetlakové B1900, SWM a J31 tak zbývá akorát Casa 212 a Dornier 228 a těch se v devadesátých letech a prvním desetiletí tohoto století také moc neprodalo a spíše jen vojákům. ostatně ani výroba přetlaková
Takže zbývají dvě možnosti, buď o tuto kategorii letadel ztratil trh zájem, nebo se trh nasytil prodejem secondhandových letadel.
Vzhledem k faktu, že v daném období došlo k výprodeji několika set L410 z bývalého sovětského svazu, vypadá to že hlavní konkurencí pro nové L410 byly staré L410.

Celkem 132 záznamů