Pokud se podezření prokáže, jde o závažné porušení pracovních povinností. Soustředit pozornost pouze na dva zaměstnance by však znamenalo přehlédnout podstatně hlubší problémy americké řízení letového provozu. To už řadu let funguje s akutním nedostatkem kvalifikovaných lidí, vysokým objemem přesčasů a technologickou infrastrukturou, jejíž část FAA sama označuje za zastaralou a neudržitelnou.
Ke katastrofě došlo 22. března ve 23:37 místního času. Let Air Canada Express 8646 z Montrealu, provozovaný společností Jazz Aviation letounem CRJ-900 (C-GNJZ), po přistání na dráze 4 narazil do letištního hasičského vozidla Rescue 35. Na palubě letadla bylo 72 cestujících a čtyři členové posádky. Oba piloti zahynuli, 39 dalších lidí bylo převezeno do nemocnic, šest z nich s vážnými zraněními. Vyšetřování NTSB zatím není uzavřeno a příčina nehody tedy formálně stanovena nebyla.
FAA případ posuzuje také jako možné podvodné vykazování pracovní doby. Odborový svaz NATCA o případu jedná s vedením FAA.
V americkém řízení letového provozu (ATC) přitom nejde o úplně neznámou praxi. Řídící oslovení Reuters popsali takzvané „early shoves“ – předčasné odchody poté, co zaměstnanec dokončí přidělenou práci – jako dlouhodobě tolerovaný zvyk na některých pracovištích. FAA proti němu nyní zasahuje.
Letiště LaGuardia bylo toho večera mimořádně vytížené. Kvůli předchozím zpožděním způsobeným počasím zde mezi 22:00 a okamžikem nehody vzlétlo nebo přistálo 70 komerčních letů, zatímco dlouhodobý průměr pro stejné časové období činil 53. Řídící, s nimiž hovořil Reuters, uvedli, že při podobném provozu se obvykle povolávají další lidé nebo se prodlužují směny.
Na věži v okamžiku nehody pracovali dva řídící. Předběžné informace navíc ukazují, že řízení provozu bylo komplikováno další nouzovou situací na letišti. Vedoucí směny koordinoval zásah u jiného letadla a komunikaci s letištními složkami, zatímco jiný řídící komunikoval na frekvencích pro místní i pozemní provoz. Oba přitom podle předběžných podkladů měli přibližně dvacet let praxe.
Případ LaGuardia je příkladem dlouhodobého problému FAA. Na konci fiskálního roku 2025 zaměstnávala agentura 13 164 řídících včetně lidí ve výcviku, o šest procent méně než v roce 2015. Počet letů využívajících americký ATC přitom mezi roky 2015 a 2024 vzrostl zhruba o deset procent. Už dřívější audit amerického ministerstva dopravy zjistil, že 20 z 26 kriticky důležitých zařízení mělo v roce 2023 méně než 85 procent požadovaného personálního stavu.
FAA letos přiznávala přibližně 11 tisíc plně certifikovaných řídících na více než 300 pracovištích. Ani podle nového, výrazně sníženého cíle 12 563 řídících tedy systém stále postrádá zhruba 1 500 plně kvalifikovaných lidí. Pozoruhodné je právě snížení cíle: ještě předtím FAA pracovala s hodnotou 14 633 certifikovaných řídících. Nový model má podle agentury deficit částečně řešit efektivnějším rozvrhováním směn a vyšší produktivitou.
V roce 2024 američtí řídící odpracovali 2,2 milionu hodin přesčasů za více než 200 milionů dolarů. Na jednoho řídícího připadalo v průměru 167 přesčasových hodin ročně a na řadě pracovišť jsou běžné šestidenní pracovní týdny a povinné přesčasy. Mezi roky 2013 a 2023 FAA přijala jen přibližně dvě třetiny počtu řídících, který podle vlastních plánů potřebovala.
Vyřešit problém nedostatku řídicích nelze ze dne na den. FAA za několik let obdržela řádově stovky tisíc žádostí. Úzkým místem je výběr a především mimořádně dlouhá cesta k plné kvalifikaci.
U uchazeče bez předchozí praxe může trvat cesta od žádosti po úplnou certifikaci dva až šest let. U části kandidátů může samotné zdravotní posouzení trvat více než dva roky. Ze 106 533 přihlášek analyzovaných z let 2017 až 2022 dosáhla podle tehdejších údajů plné certifikace přibližně dvě procenta uchazečů. Z kandidátů, kteří dostali předběžnou nabídku zaměstnání, se k certifikaci dostala asi čtvrtina.
FAA samozřejmě nemůže snížit odborné, zdravotní nebo psychologické požadavky jen proto, že potřebuje více řídících.
Americký kontrolní úřad GAO v hodnocení systémů FAA zjistil, že 51 ze 138 klíčových systémů ATC bylo označeno za „unsustainable“, tedy technologicky či provozně neudržitelných. Důvodem jsou mimo jiné zastaralé funkce, nedostupnost náhradních dílů nebo nedostatečné financování dalšího provozu. Sedmnáct systémů považoval GAO za zvlášť problematické. U některých měla jejich náhrada trvat dalších deset a více let a pro několik kritických systémů nebyl odpovídající modernizační projekt připraven vůbec. Tři byly staré nejméně 30 let.
FAA slibuje do konce roku 2028 rozsáhlou obměnu infrastruktury – tisíce nových datových spojení, desítky tisíc radiostanic, stovky hlasových přepínačů a radarů a nové systémy sledování pohybu na letištních plochách. Ambiciózní harmonogram má původně až patnáctiletou modernizaci zkrátit zhruba na tři roky.
Je to současně nepřímé přiznání rozsahu zanedbání předchozích desetiletí.
Nehoda na letišti LaGuardia vykazuje ještě další znepokojivý fakt. Letiště disponovalo systémem ASDE-X, který slučuje informace z pozemního radaru, ADS-B, multilaterace a odpovídačů Mode S a má řídící varovat před nebezpečným konfliktem na dráze.
Žádné zvukové ani vizuální varování před střetem však systém neposkytl.
Podle předběžné zprávy NTSB nebylo žádné ze sedmi zasahujících letištních vozidel vybaveno transpondérem. Radar je proto zachycoval pouze přerušovaně a jejich cíle se při jízdě v těsné skupině slučovaly a rozdělovaly. ASDE-X místo sedmi samostatných vozidel zobrazoval jen dva radarové cíle a nedokázal spolehlivě spojit trajektorii hasičského vozu s dráhou přistávajícího CRJ.
Ministr dopravy Sean Duffy správně argumentuje, že zaměstnanci, kteří zneužívají pracovní dobu a přenášejí svou práci na kolegy, musejí nést odpovědnost. Pokud vyšetřování potvrdí, že dva řídící skutečně bez oprávnění odešli přibližně hodinu před koncem služby, nelze jejich jednání bagatelizovat.
Stejně nepřijatelné by ale bylo udělat z nich hlavní vysvětlení tragédie, jejíž vyšetřování ještě není ukončeno.
Řízení letového provozu nemůže dlouhodobě stát na šestidenních pracovních týdnech, povinných přesčasech a předpokladu, že chybějící kolegy někdo na konci směny zastoupí. Neměl by záviset na desítky let staré a nevyhovující infrastruktuře, jejíž náhrada se v minulosti opakovaně odkládala. A jedno z nejvytíženějších letišť Spojených států by mělo vědět o hasičském autě křižujícím aktivní dráhu. (Foto: NPR, NYT, Reddit, planes.cz)
Něco je na těch výběrech a kvalifikacích špatně, když to tak dlouho trvá a tak málo lidí projde. Zřejmě se (kromě jiného) hlásí lidé, kteří na to z nějakého důvodu nemají. A zdravotní posuzování až 2 roky? To je hodně špatně. K tomu, do 6-denního pracovního týdne s přesčasem půl hodiny denně se opravdu schopní lidé zrovna nepohrnou, a bez nových lidí se to nezmění. Začarovaný kruh. Takže té socíkovské cochcárně (jdu domů, dělám jen do výše svého platu, vyhodit mě stejně nemůžou, protože mě potřebujou) se až tak moc nedivím, byť teda v tomhle oboru je to pro mě překvapující - ale Amerika je holt země neomezených možností.
2 records
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS
K tomu z té zprávy čiší dlouholeté podfinancování.