Airbus zveřejnil novou dvacetiletou prognózu vývoje trhu Global Market Forecast 2026–2045. Evropský výrobce sice potvrzuje dlouhodobě silný růst letecké dopravy, zároveň však snížil odhad poptávky po nových letadlech.
Podle nové prognózy bude svět v období 2026 až 2045 potřebovat 42 060 nových dopravních letadel. To je o 390 méně než v loňském výhledu pro období 2025 až 2044, kdy Airbus očekával poptávku po 42 450 osobních letadlech. V relativním vyjádření jde o snížení přibližně o jedno procento.
Airbus zároveň zdůrazňuje, že světová letecká doprava má v příštích dvaceti letech růst průměrným tempem 3,9 % ročně a do roku 2045 se má více než zdvojnásobit. Počet cestujících by měl podle Airbusu dosáhnout zhruba 10 miliard ročně.
Téměř polovina dodávek nahradí starší letadla
Výraznou změnou letošního výhledu je vyšší podíl letadel určených k obnově flotil. Z celkových 42 060 nových strojů má 19 820 nahradit starší letadla. To odpovídá přibližně 47 % všech dodávek. Zbytek, tedy 22 240 letadel, bude sloužit k růstu trhu.
Airbus tím reaguje na stárnutí světové flotily. Viceprezident Airbusu pro analýzu trhu Antonio da Costa při prezentaci v Londýně uvedl, že zatímco v roce 2015 bylo 63 % světové flotily mladších deseti let, v roce 2025 už to bylo jen 53 %. Naopak podíl letadel ve věku 11 až 20 let během stejného období vzrostl z 29 % na 35 %.
Právě obnova flotil bude podle Airbusu jedním z hlavních motorů poptávky. Nová generace letadel má aerolinkám nabídnout nižší spotřebu paliva, nižší emise CO2 a větší flexibilitu při otevírání linek s nižší hustotou provozu nebo delších přímých spojení.
Jednouličková letadla budou dominovat
Největší část trhu budou nadále tvořit jednouličková letadla. Airbus očekává dodávky 33 920 jednouličkových letadel, což představuje 81 % celkové poptávky. Na širokotrupé stroje má připadnout 8 140 dodávek, tedy 19 % trhu.
Světová flotila osobních a nákladních letadel má podle Airbusu vzrůst ze 23 210 strojů na konci roku 2025 na 45 550 letadel na konci roku 2045. Výrobce zároveň předpokládá, že podíl letadel nejnovější generace se do roku 2045 přiblíží 100 %. V roce 2026 má činit přibližně 39 %.
Airbus ve svém výhledu zdůrazňuje, že prognóza není odhadem dodávek konkrétních typů letadel, ale velikostních kategorií. Přesto je z ní patrné, že vývoj trhu odpovídá současné strategii výrobce: silné poptávce po řadě A320neo, rostoucí roli A321neo a A321XLR a využití A220 na tenčích regionálních a středně dlouhých linkách.
Asie motorem růstu
Největší část budoucí poptávky bude podle Airbusu pocházet z Asie. Výrobce očekává, že asijské trhy budou představovat zhruba polovinu všech nových dodávek.
Nejsilnější růst provozu má pokračovat zejména v Indii, Číně a rozvíjejících se ekonomikách jihovýchodní Asie, například ve Vietnamu, Indonésii a Malajsii. Airbus uvádí, že mezi nejrychleji rostoucí dopravní proudy budou patřit vnitrostátní trhy v Indii a Číně a mezinárodní spojení z Indie, Číny, jihovýchodní Asie a střední Asie.
Reuters k nové prognóze doplnil, že Airbus zvýšil výhled růstu indického domácího trhu, zatímco odhad růstu domácího trhu v Číně snížil. Indie má podle Airbusu zůstat nejrychleji rostoucím velkým trhem letecké dopravy.
Od megahubů k menším letištím
Důležitým tématem letošního GMF je decentralizace leteckých sítí. Airbus tvrdí, že urbanizace se v příštích dvaceti letech bude více přesouvat do menších měst. Počet menších urbanizovaných center má růst výrazně rychleji než počet největších metropolí.
To má vést ke vzniku nových přímých spojení mezi menšími a středně velkými městy. Tradiční model „hub-and-spoke“ nezmizí, ale bude doplněn větším počtem přímých linek, které dříve nebyly ekonomicky životaschopné.
Airbus jako příklady uvádí linky Riga–Tenerife nebo Melbourne–Alice Springs, které mohou být obsluhovány letadly kategorie A220. Delší dolet moderních jednouličkových letadel má otevírat další páry, například Dublin–Nashville s A321XLR. Na delších trasách Airbus uvádí příklady Alžír–Kuala Lumpur s A330neo nebo Tchaj-pej–Phoenix s A350.
Tento posun je významný i z hlediska vývoje Airbusu. Zatímco před deseti lety výrobce zdůrazňoval význam megaměst a velmi velkých letadel, dnes staví argumentaci především na menších, efektivnějších dvoumotorových typech schopných otevírat nové přímé linky.
A220 jako „network builder“
Airbus vyzdvihuje A220, který označuje za letoun umožňující budování nových sítí. Podle výrobce tento typ v Severní Americe, Evropě a Africe pomohl otevřít více než 400 nových linek.
Airbus zároveň tvrdí, že na světě existuje více než 2 200 dosud neobsluhovaných tras vhodných právě pro letadla této velikostní kategorie. Jde o linky, kde by větší jednouličkové letouny mohly mít příliš vysokou kapacitu nebo horší ekonomiku provozu.
Střední třída a diaspora jako zdroj poptávky
Vedle ekonomického růstu Airbus zdůrazňuje také demografické faktory. Do roku 2045 má podle prognózy přibýt 1,4 miliardy lidí ve střední třídě, která je z hlediska letecké dopravy skupinou s nejvyšší pravděpodobností cestování. To představuje nárůst o 34 %.
Významným faktorem má být také růst mezinárodní migrace a cestování za rodinou a příbuznými (visiting friends and relatives). Airbus uvádí, že mezinárodní migrantská populace přesahuje 300 milionů lidí, což podporuje poptávku po spojení mezi regiony a kontinenty.
Krátkodobé krize dlouhodobý trend nemění
Airbus připouští, že krátkodobé faktory, jako jsou regionální konflikty, vyšší ceny paliv a obchodní napětí, mohou růst dočasně zpomalit. Podle Reuters se právě tyto faktory promítly do letošního mírného snížení dvacetiletého výhledu.
Výrobce však tvrdí, že historická data potvrzují odolnost letecké dopravy vůči krizím. Dlouhodobá poptávka má zůstat navázána především na růst světové ekonomiky, urbanizaci, zvyšování životní úrovně a dostupnost letecké dopravy.
Letošní prognóza Airbusu se soustředí na letadla pro přepravu cestujících. Výhled pro nákladní letadla má výrobce zveřejnit později.
1 record
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS
Určitým problémom ostáva ekologická prijateľnosť fosílneho JET A-1 do budúcnosti celosvetovej leteckej dopravy. Vyprodukovať aspoň tak relatívne lacnú "zelenú"zložku, a hlavne v dostatočnom množstve a cene, ako je dnes bioetanol do automobilového benzínu alebo estery mastných kyselín (MERO) do motorovej nafty, sa jednoducho nedarí.