Před deseti lety, 1. června 2009, došlo ke katastrofě letu Air France AF447. K výročí budou poprvé zveřejněny unikátní záběry z pátrání po vraku.

• 2019-06-01 08:30

Celkem 31 mil. EUR a dva roky času si vyžádaly práce spojené s vyhledáváním vraku a vyzvednutím černých skříněk z letu Air France AF447. Při jedné z největších soudobých katastrof zahynulo dne 1. června 2009 všech 228 osob na palubě letounu Airbus A330-203 (F-GZCP) letící z Rio de Janeira do Paříže, který se zřítil do jižního Atlantiku. Nalezení vraku komplikoval fakt, že letoun zmizel v oblasti, která je mimo radarové pokrytí. Letoun pouze vysílal pravidelné „pingy“ přes satelit a zmizel 4 min. a 23 s po vyslání posledního údaje.

Událost, ale zejména pátrání po vraku, ukáže dokument, který je poprvé zveřejněn k 10. výročí katastrofy, a který divákům přinese unikátní záběry z operace.

Právě díky nalezení a vyzvednutí černých skříněk v dubnu 2011se podařilo vyjasnit příčiny katastrofy. Prokázalo se, že během letu v bouřce zamrzly Pitotovy trubice a nespolehlivost údajů o rychlosti nastartovala řetěz událostí vedoucích ke katastrofě. V důsledku ztráty spolehlivého údaje o rychlosti se vypnul autopilot a letadlo přešlo do alternativního režimu. Oba piloti tím byli zmateni a vůbec netušili, co se děje (viz přepis komunikace). Druhý pilot Pierre-Cedric Bonin (nálet 2 900 hod.) převedl letadlo do prudkého stoupání 2000 m/min, ve kterém rychlost letadla poklesla na 170 km/h a letoun se začal propadat. Přitom v letadle správně fungovalo varování před vysokým úhlem náběhu. Teprve poté, co byl do kabiny povolán z odpočinku kapitán Marc Dubois (nálet 11 000 hod.), rychle pochopil, že oba piloti, kteří spolu nebyli schopni správně komunikovat, zasahují do řízení chaoticky. Dal pokyn ke klesání, aby vyvedl letadlo z pádu, ale to již bylo na odvrácení katastrofy příliš pozdě. Letadlo narazilo na hladinu nepoškozené a v dokonale letuschopném stavu. Vyšetřování bylo uzavřeno v roce 2012.

Přestože se první trosky a oběti katastrofy podařilo najít již za pět dní, vyhledání vraku a zapisovačů si vyžádalo prozkoumání 17 tis. km² mořského dna, a to v hloubce 4000 m. Vyhledávání komplikoval složitý reliéf dna. Vrak nakonec objevila loď společnosti Woods Hole Oceanographic Institution (WHOI). Poslední částí operace bylo vyzvednutí ostatků cestujících, ale tato část z pietních důvodů nebyla snímána kamerami.

Dokument uvedou jako první kanály Planète+ ve Francii a Amazon Prime ve Velké Británii a USA. (Foto: The Guardian, planes.cz)

Article photographs