Pro IGN - Institut Géographique National se základnou v Creilu bylo vyrobeno celkem osm HD-34, které byly vybaveny prosklenou přední částí trupu, kde bylo místo pro navigátora/fotografa. Byla plánována výroba proudového prototypu HD-45, která se nikdy neuskutečnila. Práva na konstrukci křídla byla následně prodána firmě Short Brothers a odvozenina tohoto křídla byla použita u letounu Short SC.7 Skyvan. Rozpětí křídel bylo necelých 45,30 metrů, letoun poháněly dva motory Wright Cyclone 982-C9-HE2 o výkonu 1,140 kW s maximální rychlostí 280 km/h a doletem 2200 km.
Tento B747-100 výrobního čísla 20247 byl postaven v roce 1971 pro Delta Air Lines jako N9900. O šest let později byl předělán na nákladní verzi a koupen společností Flying Tiger Line s registrací N805FT. U ní létal do roku 1989. Téhož roku jej koupila společnost Federal Express (N625FE), o čtyři roky později létal u Air Hong Kong (VR-HKC). V roce 1994 létal pro American International Airways (N625PL), od roku 2000 u společnosti Kalitta Air (N709CK). 20.10.2004 na letu z Chicaga do New Yorku ve výšce přibližně 11 000 metrů přístroj ukazoval že motor číslo 1 ztrácí výkon, piloti se rozhodli k vizuální kontole, ale viděli jen pylon bez motoru. Letadlo bez větších problémů přistálo na letišti Detroit. Nicméně tento stroj byl odstaven po devětatřiceti letech od svého prvního letu.
10.11. Přílet z Šiauliai pro další várku nákladu do Birminghamu. C/n 2340505, rok výroby 1962. Mezi lety 1962-2004 létala u sovětské armády. Od 03/2004 létala u společnosti AeroVis Airlines jako UR-CCP. Od 11/2004 do 05/2005 létala u společnosti Heli Air Services jako LZ-CBM a poté se opět vrátila k AeroVis Airlines. Před měsícem se stala čerstvou novinkou ve flotile Cavok Air. Podle dostupných informací se jedná o druhou nejstarší létající AN12 na světě.
