Kde jste vzal naší Elišku s Kennethem?...
... už aby byla neděle, už aby byla neděle,..
vždy se strašně bavím, když mi historky Filip vypráví...mám Vás moc pozdravovat pane Juračka
"nepochválíš-li se sám, nikdo jiný to za tebe neudělá!" Já se tímto Cimrmanovým pravidlem řídím celý život. 
Pane Juračko Díky a pište dál! Vaše články je radost číst!
Jaké vychvalování? Pokud "západní" piloti z ČSA jsou nejlepší na světě, tak se to musí napsat. Oni přeci létají nejlépe
@Kuba J.: Potěšující info!
ňouma: Díky za odkazy!!! Musím si procvičit, jak se čte ten ruskej čaj.
To ani náhodou! Tak luxusní čtení na planes.cz asi ještě nebylo. Vydržím to nejmíň dalších deset let! 
Čekáme za zážitky z Asie! ó-Ó-ó.
Jenyku, jestli se Vám to nelíbí tak se prostě nechoďte a čtěte si Káju Maříka. Je svoboda a každý si může číst co chce. My ostatní si budeme radši co 14 dní ujíždět na seriálu Pana Kapitána Juračky. Teď přijde ta zajímavá část - pokračování Areménie a za chvíli Asie... Prosím, pane Juračko, nenechte se odradit závistivcema, přízemníma krysama nebo obdobnou sortou lidí a pokračujte prosím ve vašem psaní. Prosím za všechny Vaše věrné fanoušky...
Přimlouval bych se za zrychlení děje, omezení částí kde se autor vychvaluje a rychlé ukončení seriálu. Komu to vyhovuje, jistě si koupí tu knihu.
Celkem 41 záznamů
Najprv poznámka pre Tomáša - tento citát:
"nepochválíš-li se sám, nikdo jiný to za tebe neudělá!" Já se tímto Cimrmanovým pravidlem řídím celý život.
by údajne mal pochádzať od Majakovského a ja som ho počul vo verzii:
"Ak sa sám nepochválim, kto ma už pochváli?"
A teraz moja skúsenosť s Air Ukraina z prelomu januára - februára 1996.
Letetel som s kolegom na služobku z Budapešti do Kyjeva. Po príchode k TU134A vidím dlhé hrdzavé šmuhy pod nitmy na trupe lietadla a pneumatiky ojazdené na plátno. Hoci je to neuveriteľné, interiér vyzeral otrasnejšie ako exteriér. Dovolím si tvrdiť, že rýchlikové kupé vozňa 2 triedy z čias socializmu pôsobilo luxusne a čisto v porovnaním s tým, čo ponúkalo toto lietadlo. Špinavé sedačky držiace často na 1 skrutke. Otrhaná oddeľovacia plachta v polovici trupu zavesená na akejsi tyči, ktorá bola uchytená tak, že prepichli (tou tyčou) koženku/tapacírung na stenách kabíny. Po nasadnutí som si ako jediný uložil vetrovku do priestoru nad sedadlom. Ostatní na vedľašie sedadlá, či na vlastné kolená. Po skončení letu som pochopil prečo - odkladacie priestory nikto nečistil a vetrovka bola čierna od prachu.
Stewart sa priviedol do slušne opitého stavu po necelej hodine. Pilot neviem, ale keď prešiel uličkou okolo nás cestujúcich všimol som si, že na postaršom svetri mal na lakťoch záplaty. Zato na pleciach a rukávoch sa skveli amatérsky našité prýmky. Na pristátie sme boli krátki, preto pilot pridal, podvihol lietadlo a pristál na dráhe trocha ďalej než bolo vhodné. Takže brzdil ako divý, čo pôsobilo dosť negatívne na stabilitu biedne upevnených sedačiek a cestujúcich na nich. Keď sme zastali, tak som naozaj vrúcne ďakoval Bohu za to, že som let prežil. Že nás od lietadla viezli v maringotke ťahanej tuším traktorom mi už po tom všetkom nevadilo. Rovnako ako to, že batožinu vydával děžurnyj ktorému bolo treba ukázať palubný lístok.
Cestou naspäť sme na moju veľkú radosť leteli s MALÉV-om (vtedy fúzovali s Alitalia). Tuším v B737 (možno v Airbuse), ale tak či onak, vedel som oceniť rozdiel medzi týmto lietadlom a TU134A, ktorým som priletel do Kyjeva.
Ale aby som iba nehanil - ľudia v Kyjeve, s ktorými sme rokovali boli veľmi milí a srdeční. Dali by človeku aj to posledné.