tak letovod seděl před planžetem, na který zezadu kreslil planžetista (hrozné slovo, nikdy jsem ho na vojně neslyšel), neboli sklomrd.
dobrý počtení - a zavzpomínání na vojnu u PVOS ( Dyšina P - 35 :-)) - znalí vědí ( pro ostatní - jednalo o označení radaru )..... Nejvíce mne tehdy dostal dotaz jednoho tankisty:. jak to můžeš v té otáčející se kabině celou směnu vydržet :-)) .... díky za skvělý článek
...neměl pocit,že bráním socialismus.Prostě mě na 2 roky postavili na čáru a řekli:budeš tady.
A nebude to tím že se jedná o jiného Čecha ? ;-)
Pěkný článek
Zavzpomínal jsem a zamáčkl slzu.
Sloužil jsem na Kříženci v polovině sedmdesátejch. Celá kasárna tenkrát spočívala ze tří dřevěných baráčků, kotelny a prasečího chlívku. A samozřejmě několika radarů na obou kopcích. Když jsme nesloužili na stanovišti tak nás posílali hlídkovat na silnici, kde jsme ukryti ve sněhových zábranách zapisovali čísla kolem jedoucích aut (3-4 za den) a číhali na zákeřného imperialistu.
Teplá voda z kotelny na rotu vlastně nikdy nedorazila, takže podmínkou přežití bylo nechat si poslat bytelný spacák, ve kterém pak hrdinný obránce ztrávil celou zimu. Asi už se mi nepoštěstí spát 16 hodin denně.
hofik
Nazdárek, to jsem netušili, že pan Čech sloužil socialistické vlasti... On takový odpůrce bolševika.....
Díky za článek. Já tyhle story taky znám z Líní (TOP 8863). Naši slavní socialističtí piloti kačen (L-29) nalítávali na německý hranice a fotili a fotili až to amiky přestalo bavit a poslalo na ně cobry, atd. Takže ten název helicopter - Redcatchers - je dost na místě... Jinak souhlasím s panem Čechem - ještě že je tato doba už za námi!
Velmi pěkný článek, zaplaťpánbůh, že je ta doba za námi!
Já byl v r.1977 na vojně jako absík u radarů na Jižní Moravě. Když jsme ty radary stíhali na povel zapínat a letadýlka na obrazovce rozeznat, tak nám lampasáci dali pokoj. Pakárna podobná, ale víc se chlastalo - jak na Jižní Moravě. Na vysílacím středisku jsme na anténu morzeovkový radiostanice přidělali blinkr, aby ožralý operátoři v bojový službě trefili v noci z hospody domů. A nejvíc chlastal stejně velitel. Říkalo se tomu poslední americká rota v Čechách a na Moravě. Než sklidili pšenici, tak jsme měli natažený vojenský telefon na kličku až do výčepu v nejblžší hospodě. Kombajn nám pak vzal kabel...
Celkem 17 záznamů
Koncem sedmdesátých let jsem chtěl koupit provlhlé stavení ve Vrbici. Naštěstí z koupě sešlo, ale i tak jsem si to užil. Domluvil jsem se s majitelem, že na chalupě strávím čtrnáct dní, abych se seznámil s prostředím západočeské vesnice. Což o to, byla doba vesnických bálů a v sále s dočervena rozpálenými kouřovody bývalo příjemně zahuleno. Kamna fungovala současně jako odsávání, takže kvalita vzduchu vyhovovala i mým nekuřáckým plícím.
Když jsem se konečně z Prahy vypravil dohodnout podrobnosti převodu reality, jel jsem nejprve zkontrolovat, zda opadla voda ze zdí. Ve stoupání od Lubence na Karlovy Samovary (dříve Karlovy Vary) motor Simcy 1301 Special, dárek od sestry z eneseru, bzučel jako vzteklý sršeň. Ve dvou třetinách stoupání jsem uslyšel strašný, dosud nepoznaný, řev. Vlevo, nízko nad pučícími stromy se hnaly Mi-24. Posádky se dívaly střídavě na terén a na mne. Když jsem překonal dojem, že umírám ve světové válce, dorazil jsem plyn až k podlaze. Simca poskočila a v silném protivětru se hnala ve stoupání ve formaci s vrtulníky. Využil jsem mimoděk výhody terénní ochrany před větrem a několik vteřin jsem se kluků v bílých přilbách držel jako klíště. Nad vrcholem stoupání stočili stroje vpravo, přelétli silnici a zmizeli k Doupovu. Ještě jsem se z toho zážitku nevzpamatoval natolik, abych mohl říci, zda bitevníky byly tři nebo čtyři. Můj tehdy čtyřletý syn dnes tvrdí, že jich bylo hafo, což mi nikterak nepomáhá.
Jsem rád, že jsem prostřednictvím vyprávění nahlédl do oblasti vojenského "pomalého" létání. Let málem mezi pupeny a v silném nárazovém větru, se nevidí často.
Jak se zdá, z létání po čáře měli srandu i Němci a Američani. Nu což, především jde o to, že jste si zalétali a přežili jste nejen lidskou tupost, ale i nástrahy letů v přízemních výškách.
Letu zdar! No nazdar!