Světové aerolinky jsou přesvědčeny, že nic nemá na výkon leteckých společností v roce 2021 větší dopady než právě vakcinace. Proočkovanost populace je kritickým faktorem pro návrat k „novému normálu“. Pomalý postup vakcinace v zemích EU, vysoký počet nemocných a nová mutace viru proto nejsou povzbuzující zprávou.
Vakcinace proti koronaviru se v EU výrazně opožďuje, a to v důsledku nedostatku vakcíny. Problém leží v selhání kolektivního nákupního mechanismu EU. Situace v zemích EU tak kontrastuje s mimořádně rychlým postupem vakcinace ve Velké Británii, kde počet naočkovaných již překročil milion osob. Británie si vakcínu zajišťovala odděleně od EU, přičemž první kontrakty na dodávky podepsala již v červenci, ve výrazném předstihu před Bruselem.
Ostré kritice je vystavena kancléřka Merkelová. Ta v létě zarazila úsilí Německa zajistit si vakcínu samostatně a nařídila pořídit vakcínu výhradně kolektivním nákupem EU. To je sice asi správné rozhodnutí, avšak jen pokud by byla správná jeho exekuce. Problém je, že EU podepsala kontrakty na vakcíny s výrazným zpožděním proti zemím jako jsou USA nebo Velká Británie, takže vakcíny jsou přednostně směrovány do těchto a dalších zemí, které podepsaly kontrakt dříve. Kromě samotného zpoždění panují pochybnosti o volbě vakcín pro členské země. Německo je od července předsednickou zemí EU.
Konkrétně jednání s Pfizer/BioNTech se zasekla na ceně. Velká množství vakcíny byla kontrahována s firmou AstraZeneca, která se však opozdila a má sporné výsledky. Teprve v září podepsala EU smlouvu s francouzskou Sanofi, která nebude na trhu dříve než koncem tohoto roku, takže pro letní sezónu je irelevantní. Smlouva s Johnson & Johnson byla podepsána až v listopadu.
Rozhořčení němečtí poslanci požadují od Evropské komise zveřejnit smlouvy s výrobci vakcín, což však Evropská komise odmítá. Poslanci rovněž kritizují Merkelovou, že byl tento významný úkol svěřen kyperské komisařce Stelle Kyriakides „zjevně mimo její schopnosti“.
EU kritizuje také šéf firmy BioNTech Uğur Şahin. Uvádí, že selhání Unie je v chybném předpokladu, že všichni výrobci budou mít vakcínu na trhu ve stejný moment. Proto je objednáno málo vakcíny Pfizer/BioNTech, která se dostala na trh jako první.
V důsledku tohoto debaklu je v zemích EU proočkován jen zanedbatelný zlomek obyvatelstva. Problém nedostatku vakcíny umocňuje nová mutace viru, která se šíří více agresivně než původní mutace, a také mimořádně vysoký aktuální počet nemocných.
Odborníci z Německa a Dánska zkoumají, zda by interval mezi první a druhou dávkou vakcíny mohl být prodloužen na 3 až 6 týdnů, což by umožnilo očkovat první dávkou více obyvatel. Takový postup však musí schválit mimo jiné i výrobci vakcíny, kteří upozorňují, že případné neautorizované prodloužení intervalu je „off label use“, tj. nepředepsané použití. Řada zemí již povolila z jedné lahvičky vakcíny Pfizer získat šest namísto pěti dávek.
V absolutním měřítku je šampionem v očkováni Čína, která proočkovala 4,5 milionu obyvatel, v relativních číslech (k počtu obyvatelstva) je to však až devátý nejlepší výsledek. Přes čtyři miliony proočkovaných hlásí USA. Naprostým premiantem je Izrael, který proočkoval již takřka 15 % obyvatelstva.
Aktuální data o vakcinaci lze najít zde.
Pro oživení letecké dopravy není příliš důležité, kolik lidí se nechá proočkovat v lednu, ale kolik lidí bude proočkováno na jaře a v létě. A samozřejmě kolik lidí bude ochotno nechat se proočkovat vakcínami, které jsou schváleny v nouzovém režimu. V každém případě se EU start do „nového normálu“ nevydařil. (Foto: The Times of Israel, obr.: https://ourworldindata.org/grapher/covid-vaccination-doses-per-capita?stackMode=absolute®ion=Europe)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém