Fikce IATA o vítězství nad koronavirem

• 18.10.2020 13:00

Jak již server planes.cz informoval, organizace IATA (The International Air Transport Association), sdružující na 290 leteckých společností, vystoupila s iniciativou zajistit celosvětově testování všech cestujících na COVID-19 před nástupem do letadla. Organizace ICAO (The International Civil Aviation Organization) byla pověřena předložit do listopadu konkrétní plán celosvětových jednotných pravidel testování leteckých cestujících.

Přijetí takových pravidel má obnovit důvěru cestujících v bezpečnost letecké dopravy (z hlediska epidemiologického), odstranit potřebu karantény a vést k otevření hranic a obnovení cestování. Návrh je míněn vážně, byť míra jeho nereálnosti je šokující.

Jediný test nestačí. A už vůbec ne „rychlý“ test

Ještě dříve, než teoreticky připustíme, že celosvětové testování takového rozsahu je vůbec proveditelné, a že budou odněkud vyčleněny prostředky na testování několika miliard cestujících, objeví se jako první zádrhel problém jediného testu.

Myšlenka předletových testů se již v praxi ukázala jako chybná. Island zprostil od 15. června povinnosti 14denní karantény cestující, kteří přilétají s negativním testem a po přistání absolvují ještě tzv. rychlý test. Ani to nezabránilo prudkému růstu šíření infekce. Potvrdilo se, že předletové testy, i pokud jsou dělány v kontrolovaném prostředí (jako součást bezpečnostní kontroly) nezajišťují a ani nemohou zajišťovat potřebnou jistotu. Island proto v srpnu pravidla změnil. Vyžaduje předložit negativní test na příletu, pětidenní karanténu, po které následuje další test na koronavirus. Teprve tento test (pokud je negativní) může karanténu ukončit. Mimochodem stejné řešení nyní uplatňuje i Německo a postupně jej zavádí i některé další země, a to pro cestující přijíždějící z rizikových zemí (do kterých nyní patří i Česká republika). Příklad Islandu je význačný tím, že ostrovní stát je schopen daleko přesněji mapovat mechanismus importu infekce.

Ostatně naposledy se o neúčinnosti testování mohl přesvědčit i Bílý dům, a to poté, kdy koronavirem onemocněl americký prezident. Prezident sice nepoužíval roušku, zato všechny návštěvy Bílého domu musely podstoupit koronavirový test.

Další omezení je v metodách testování. Testy PCR sice poskytují sice velmi přesné výsledky, na které je však nutno relativně dlouho čekat, neboť stěry jsou vyhodnocovány v laboratořích. Pokud se PCR test absolvuje příliš brzy před odletem, cestující se může v mezidobí nakazit, pokud příliš blízko odletu, cestující nemusí získat výsledky včas nebo odletět do destinace v době, kdy test ještě není schopen prokázat nemoc.   

Tento problém zdánlivě řeší tzv. „rychlé“ testy, jejichž výsledky však mají daleko ke spolehlivosti. Podle Dr. Petera Gulicka, experta na infekční choroby Michigan State University, poskytují z 20 % až 40 % falešné negativní výsledky. Klíčový je pojem „falešné negativní“. Past rychlých testů spočívá v tom, že test s relativně vysokou pravděpodobností nezachytí nakaženého cestujícího. To je tedy horší případ, než pokud by test v rámci své vysoké nepřesnosti falešně označil zdravého cestujícího za nemocného. Rychlé testy se tak hodí k tomu, aby nemoc potvrdily a nikoliv prokázaly, že cestující je zdráv. Případně mohou sloužit v domácnostech pro orientační kontrolu podobně, jako alkotestery pro řidiče. Víc očekávat nelze.

Mimochodem, pokud uděláme odbočku do ČR, „rychlé“ testování populace je jednou z nosných myšlenek ministra Prymuly pro zkrocení koronaviru u nás. Pokud připustíme nepřesnost v rozsahu 20 % až 40 % a předpokládanou míru „promořenosti“ populace, pak nám vychází, že tato celonárodní iniciativa pozbývá jakéhokoliv smyslu, tedy možná kromě marketingových aspektů.

Řešením situace pro cestující v letecké dopravě (a jinde) by mohly být rychlé testy PCR, ale ty nejsou k dispozici v potřebném množství a vyžadují speciální zacházení. Ve své stávající podobě jsou k danému účelu nepoužitelné.  

Inkubační doba

IATA ve své studii argumentuje, že 65 % cestujících věří, že pokud je výsledek testu negativní, není důvod ke karanténě. Odborníci tento optimismus nesdílejí.

Viroložka ze Stanford University Dr. Makeda Robinson uvádí, že „předletový test, i pokud je udělán až v rámci bezpečnostní kontroly na letišti bezprostředně před odletem není zárukou, že cestující nedorazí do své destinace jako infekční. Jde o období, kdy je člověk sice už nakažený, ale testy to zatím nedokáží detekovat. Jedná se typicky o období okolo 4 dní, ale tato doba může dosáhnout až 14 dní.

Tím se SARS-CoV-2 [Covid-19] zásadně liší od nemoci SARS v roce 2003, kdy nakažení začali být infekční až poté, kdy se objevily symptomy nemoci. Jejich detekce se tím výrazně zjednodušila a v podstatě i obyčejné měření teploty zásadně pomohlo. Naneštěstí COVID-19 je záludnější v tom, že je více asymptomatickou infekcí. Jinými slovy, cestující může získat negativní test i přesto, že během několika dní bude infekční. Nemocný může být také zcela bezpříznakový.

Kudy dál?

Samozřejmě obecná a logická tendence je karantény se zbavit.

Bahamy např. přistupují od 1. listopadu k politice trojího testování: test před odletem, test bezprostředně po příletu a další 96 hodin od druhého testu.

Havaj od 15. října dovoluje cestujícím některých letů United a American vynechat karanténu, pokud jsou tito cestující součástí programu odletových testů těchto společností. Takový přístup však nevylučuje islandský scénář.

Havajský přístup zcela jistě neuspokojí země, kterým se daří se infekci vyhnout úplně nebo dokázaly potlačit epidemii na pár případů. To jsou země jako Nový Zéland, Thajsko, Tchaj-wan nebo Singapur. Nebo země, které jsou nyní ve svém přístupu sofistikovanější, jako je např. Německo.

Shrutí:

Zdá se, že jediným skutečným řešením je široká vakcinace populace. Bude trvat několik let, než se dosáhne dostatečné proočkovanosti. V mezidobí zůstane zřejmě jedinou spolehlivou možností zábrany přenosu kombinovat předletový test s kratší karanténou v destinaci následovanou dalším testem. Suma sumárum, jednoduché řešení pro rychlé oživení letecké dopravy odborníci neznají, a to ať už si IATA myslí cokoliv.

Je tu však ještě související problém, a tou jsou odborné prognózy oživení letecké dopravy. Ty IATA v letošním roce upravila již třikrát, a to vždy k horšímu. Vzhledem k tomu, že neumíme popsat COVID-19 a nevíme, kdy a jak bude dosaženo průlomu v boji s pandemií, není jakákoliv prognóza ničím jiným než příslovečným věštěním z křišťálové koule. Tím spíše, pokud se IATA ve svých prognózách opírá o fikce, jako je celosvětové testování všech cestujících. Naneštěstí o takové věštby opírá celé odvětví i finanční trhy své podnikatelské záměry a scénáře.

Když v květnu miliardář Warren Buffett náhle a nečekaně prodal všechny své akcie amerických leteckých společností s odkazem na koronavirus, vyvolalo to velké překvapení. Zjevně sledoval jinou logiku a jiné scénáře než prognostici IATA.

SARS-CoV-2 [Covid-19] slaví v těchto dnech své první narozeniny a rozhodně se nedá říci, že by nemoc slábla. Naopak, prakticky všude vidíme rychlý nárůst počtu nemocných. Nezbývá než doufat, že spojené úsilí světových kapacit dovolí dostat nemoc pod kontrolu. Iniciativa IATA k tomu cíli zjevně nesměřuje. (Foto: Airport World)  

Fotografie k článku

Související články