Další úhel pohledu na nového Suchoje během ukázky na MAKS 2011. Je zde krásně vidět zajímavá konstrukční novinka - PČN, povorotnaja časť naplyva. Jde v podstatě o pohyblivé předkřídlo integrované do náběžky nad nasávacími kanály.
Verze SMT je momentálně nejnovější modifikací sloužící u VVS. Jedná se o 28 strojů ze zrušené Alžírské zakázky. Letadla byla poruštěna a dodána letectvu v letech 2008-2010. Jejich základnou je 7000. základna v Kursku.
Dalnuju aviaciu VVS na MAKS 2011 prezentoval i tento "Medvěd" nesoucí jméno "Samara". Impozantní turbovrtulové motory NK12 s protiběžnými vrtulemi mají každý 15000 koní. Verze Tu-95MS je vyráběna od roku 1979 a postupně probíhá její modernizace. Dosud slouží 32 strojů.
Palubní verze MiG-29K (jednomístná) při imitaci doplňování paliva MiGu-35 během MAKS 2011. Nové MiG-29K/KUB mají být dodávány námořnictvu Ruska v roce 2013.
Na MAKS 2011 byl z rodiny Su-27BM/Su-35 předváděn opět profláknutý bort 901. To ale nemění nic na atraktivnosti jeho "vektorované" ukázky plné neuvěřitelných manévrů. Tentokrát jsem si to vychutnal za plotem v ose displeje a třeba řízená plochá vývrtka přímo nad hlavou na mě zanechala nezapomenutelný dojem.
Labutí píseň jediného exempláře MiG-29M, osazeného motory s vektorováním tahu. Na rozdíl od "Sušek" je zde použita všesměrová tryska, umožňující měnit vektor tahu plynule ve všech směrech. Létá to nádherně, ale ani tímto firma MiG nebyla schopna prorazit a z krize ji postaví na nohy až dodávka MiG-29K/KUB Indii a domácímu námořnictvu.
Čtveřice "Sušek" z Lipeckého výcvikového centra, známá pod jménem "Sokoly Rossii" předvádí na MAKS 2011 špičkovou skupinovou slétanost. Vedoucí Su-30, za ním Su-27UB, na křídlech první z modernizovaných Su-27SM. Druhá část jejich ukázky je velmi efektní dogfight 2 na 2 - to ale nafotit nejde, to se musí vidět :) Foceno z diváckého místa uvnitř areálu, proti sluníčku.
Dynamická ukázka druhého prototypu T-50 na MAKS 2011. Zajímavý pohled na řešení spodní části letadla s vraty zbraňových šachet mezi motory. Aktuálně létají celkem 4 prototypy ruské 5. generace. 52 je momentálně využívána k testům tankování za letu.
Letoun s označením Tu-155 sloužil ke zkouškám pohonu alternativními palivy. Vyroben byl v roce 1972 jako Tu-154B. Pravý motor původního typu NK-8-2 byl nahrazen modifikací NK-88. Zkapalněný plyn, nejprve vodík, později zemní plyn, byl uložen v kryostatu umístěném v zádi letounu. Nádrž zabírá čtvrtinu délky trupu, o čemž svědčí zaslepená okna za druhým nouzovým východem. Zásoba plynu vystačila na 1,5 hodiny provozu motoru. Na vrcholu SOP se nachází výpusť palivového systému. První let na vodík vykonal 15. dubna 1988. Letoun dolétal v roce 1993.
Zadní střelecké stanoviště letounu 50 červený / RF-94192. Ačkoliv má být verze MS vyzbrojena dvojicí dvouhlavňových kanónů GŠ-23, tento byl vybaven dvojicí jednohlavňových kanónů AM-23 používanou ve starších verzích Tu-95.
Raketoplán Buran s označením 2.01 měl být třetím letovým exemplářem. Zrušení programu ho dostihlo zhruba v polovině stavby. Do roku 2011 chátral v Moskvě a poté byl převezen do Ramenskoje, kde byl dokončen do vystavovatelné podoby.
