...a dovolím si taky pár slov k tématu. Domnívám se, že ani jedna z krajních pozic není správná, a také nejsem z těch, co hodnotí stroje podle toho, jestli pocházejí z Východu, nebo ze Západu.
Čili rozhodně neodmítnu sednout do letadla jen proto, že je z Ruska, na druhou stranu jsem však ochoten připustit, že pokud jde o kopírování letadel, nemají Rusové zrovna čisté svědomí. Argument typu "to je holt aerodynamika" nepovažuju za relevantní, neboť aerodynamika připouští široké spektrum konstrukčních a designových řešení. Tak postupně vznikly velmi různorodé stroje jako B727, VC-10, Concorde či B757 či BAe146. Podíváme-li se na sovětská (ruská) letadla, v podstatě tyto koncepce designově, konfigurací motorů atd. s jistým zpožděním napodobují (Tu-154, Il-62, Tu-144, Tu-204 či An-148). (Výjimku představují typy rané éry z počátku 50. let.)
No a co se týče bezpečnosti, je zřejmé, že údržba a předpisy v Rusku (jakož i na jiných místech ve světě) nejsou na valné úrovni, stejně jako třeba skutečnost, že např. Tu-154 na tom není v nehodovosti dobře. To vychází ze statistiky.
To přitom nemění nic na tom, že ruskému letectví fandím a budu rád, budu-li mít příležitost se některým z tamějších strojů proletět:-)
Tabulka v clanku a graf v clanku sa absolutne nezakladaju na pravde.
Cestovna rychlost ATR a Saab 340 je rovnaka ako Jak 40. Za tretinovu spotrebu paliva. Embraer 120 je rychlejsi ako Jak 40 o cca 50 km/h, nehovoriac o Saabe 2000, ktoreho cestovna rychlost je oproti Jaku vyssia o 150 km/h. Pred desiatimi rokmi ked SkyEurope zacal lietat medzi BTS a KSC s Embraerom a Slovenske aerolinie lietali s prenajatym Jakom 40 od letky MV o 5 minut skor ako Sky, casto sa stavalo, ze Embraer sadal v KSC pred Jakom. Embraer odviezol 30 ludi, JAK tusim 24. Hodinova spotreba Embraeru bola 450 kg paliva, JAK si cucol cca 1400 kg. Z vlastnej skusenosti na Tu-154, Su-22, Su-25 viem, ze takmer kazdy rusky stroj je original. Ked treba vymenit napriklad na trupe nejaku krytku, dodavaju sa ako polotovar a treba ju prisposobit konkretnemu lietadlu. Jednoducho nesedi. Spominam si ze podobne to na Tu-154 bolo s trubkami hydrauliky.
O poctoch 10 ruskych na jeden americky stroj netreba diskutovat, kedze nikdy nedoslo ani k precisleniu 2 na 1... Osobne nie som za to, aby sa ruska technika zatracovala, ale urcite nie je dovod ju velebit. Najma co sa tyka civilnej dopravy. Po nehode Jaku 42 to naznacil dokonca sam rusky prezident Medvedev.
Děkuju za moc hezký článek a trochu jiný pohled do vývoje letadel, historie a hlavně i s vlivem politického systému, který bohužel ovlivňuje životy lidí úplně nejvíce.
toMartin:bydlím nedaleko Kbel a zvuk Challengeru mi chybí-letos jsem ho slyšel jen asi 2x, naopak asi na stejné váze vídám 319 a YK4 prakticky denně...
engineering - jestli si nekdo mysli, ze Airbus zamestnava desetiticice engineeru, ktery navrhuji nova letadla, tak se myli. Vice nez 70% inzenyrske prace v Airbusu delaji jine firmy - firmy, ktere si Airbus najal. Sveho casu tito lide sedeli primo v Airbusu, ale pote, co je nekdo zazaloval "ze nemaji stejne benefity jako zamestnanci Airbusu", tak uz tam akorat dochazeji. Casto. Tam se to posunulo od dob zminovanych autorem - proc by se velika firma zabyvala tisici zamestnancu, kdyz muze jednat akorat s sefem treti firmy ( pocet techto firem je jednociferny, to si Airbus hlida) a jednou za mesic zaplatit fakturu.
Žeby CAGI byl institut "pokusů-omylů", to bych neřekl...
Nejsem žádný fanoušek "Sovětské éry", ale od 70.-tých let byl jejich strojírenský průmysl s vědou na vysoké úrovni, srovnatelné se západem (ať už k tomuto použili jakýchkoliv prostředků. Západ taky nebyl poctivý tichošlápek). Jediným problémem byla zaostalost v mikroelektronice. A to jen do osmdesátých let. Ruské ponorky té doby byly plně srovnatelné s americkými a v některých parametrech je překonávaly. To samé platí o letadlech. Bohužel, politická rozhodnutí vlivných, ale totálně blbých pohlavárů, dokázaly nadělat neskutečnou paseku.
Druhou stranou je finální podoba výrobků. Odbyt byl předem daný a stálý díky socialismu - státní podniky pracovaly pro stát. Takže se kvalita příliš nehlídala (konkurence nebyla), dělníci pracovali tak nějak po socialisticku (známe od nás, hlavně my starší ročníky). A k tomu ruská mentalita...
Takže letadla byla vcelku spolehlivá, jednoduše opravitelná. Ale díky přístupu, oné "ruské mentalitě", to byly létající popelnice, olejničky a kdoví co ještě. Ano, motory stály za prd. Bodejť by ne - v zemi neomezených ropných možností se na ekonomiku provozu (tah, spotřeba) nekoukalo. Tohle byl například hřebík do rakve pro MiG-29. Skvělé éro, lepší než F-16, ale s ekonomikou provozu jak u F-4...
Autor článku zcela určitě má pravdu v oné izolaci konstrukčních kanceláří i výrobních závodů plus neskrývané averze mezi nimi. Viz. Jakovlev. A taky má pravdu o tom, že západ se na ruskou techniku nedíval s despektem. Jen to chtělo přidat pár řádek o samotných "rusácích". O tom, jací to jsou salámisti, srovnatelní s jihoevropany, jak jsou připosraní z funkcionářů a šarží... O heslu: "nas mnogo...".
To je najednou milovníků ruských letadel. Jestlipak jste si chlapci uvědomili, že v této zemi bylo vše tajné, nikdo nesměl cestovat ani do sousedního města, o spolupráci mezi konstruktéry rozhodoval UV a holt éra se stavěla metodou pokus omyl. Ono převést teoretické poznatky do funkčního stavu chce víc než školení VUML.
Musím uznat, že jsem nadšen krásně a věcně psaným článkem. Už proto, že autora osobně znám a vím, že TO, co píše, jsou fakta založená na osobních zkušenostech a létech praxe v leteckém průmyslu. Těším se na další vyprávění a myslím, že nebudu sám.
Autor PPS je zcela bezdůvodně až neobvykle podrážděný...
Jako doplněk a vysvětlení k Čechovinám je to dobrý, ale že by to byl článek na kterých bych se těšil, to teda ne. Čechovinu čtu právě proto rád, že jsou zábavné. Každý normálně myslící člověk dokáže pochopit nadsázku. Poměť je sice slabá, ale i v prvních Čechovinách je zmíněno, že "by to mohla být i pravda". Takže na další Čhechoviny se budu velmi těšit, Rusoviny si zájmem přečtu.
Ještě dvě technické poznámky.
Hlavním problémem Jaku-40 budou hlavně jeho morálně zastaralé a neekonomické motory.
A ještě pro Alcu: Jak jste přišel na to, že Challeger stojí v hangáru a Jaky létají?
Celkem 181 záznamů
Můj článek byl reakcí na Čechoviny, a tudíž i jeho titulek tomu měl odpovídat. Na další Rusoviny ale už v tom směru asi nemám dostatečné znalosti.
Ten Jak-40 by se neměl porovnávat s dnešní generací moderních letadel, ale s letadly které měl v 60-tých letech nahradit, t.j. Li-2 (DC3), IL-12, IL-14, a případně s letadly té samé generace, jako F27 a HS748.
Pro zajímavost, maximální cestovní rychlost Jaku-40 je uváděna jako 297 kt TAS ve 20 000 ft. Ve stejné výšce je maximální cestovní rychlost HS748 222 kt, F27 259 kt, Dash-7 216 kt, ATR42 266 kt, ATR72 284 kt, SF340 274 kt, F50 282 kt, EMB120 299 kt, a Q400 350 kt.
Samotná cestovní rychlost také nemusí být vždy rozhodující. Při transitu z Kathmandu do Bombaje na předváděcí tůře Q400 po Asii jsme odstartovali těsně za BAe-146 Bhutánského Druk Airu. Při pojíždění na stojánku v Bombaji jsem zahlédl že ten samý BAe-146 zrovna přistával. On totiž musel udělat několik okruhů nad Kathmandů aby nabral výšku na přelet hor, zatímco my jsme šli přímo na trať.
Pro další srovnání, rychlost Cessny Citation je o 120 až 150 kt nižší než rychlost jetů podobné velikosti, jako např. Learjet, a přesto to nezabránilo tomu aby se letadla Citation nestaly nejvíce prodávanými business jety v historii. Mimochodem, původní design Citation II (1974) měl tři (3) motory, a vypadal jak zmenšený Jak-40.
V Jaku-40 jsem byl akorát jednou v životě, a to když koncem 70-tých let jedna americká firma z Buffala s ním přiletěla do Toronta ho předvést naší firmě, Field Aviation, kdy jsme měli pracovat na modifikaci tohoto letadla. Měli v plánu vyrábět po-američtěný Jak-40 se dvěma (2) motory Lycoming 507 (stejné jak původně na Challengeru) a s americkou avionikou. Z plánů nakonec sešlo kvůli financím a neshodě o licenci, ale když samotní Američané v tom viděli něco dobrého tak na tom něco muselo být (přece si nemůžete připustit že by se Američané mohli mýlit?).
Rád bych i odpověděl panu ‘pps‘, ale nevím co – přestože vypustil ze sebe snad stovku slov tak při tom vlastně lautr vůbec nic neřekl. Asi to bude celoživotní profesionální politik, nikdo jiný to nedokáže . . .