Čechoviny 120

• 07.12.2014 10:10
• stalo_se

Byl jsem na setkání pilotů v Casa Grande. Sletělo se sem přes tři sta aeroplánů. Asi třetinu tvořila skupina létacích aparátů zvaných UL a tato letadla mne neberou a u některých bych si dovolil říct, že touha lidí po tom rozbít si hubu je nekonečná. Další část tvořila letadla Piper a Cessna, všech možných ročníků, od let padesátých až po osmdesátá léta. Ta stará éra převažovala, protože v USA neměli Svazarm, který nařizoval striktně řezat letadla, která byla letuschopná, a bylo to ospravedlňováno bezpečností provozu. Ve skutečnosti se musely zničit hlavně Pipery Cub z válečných přebytků, které byly v soukromých rukách, protože co kdyby chtěl někdo opustit náš rudý ráj? Piper po válce stál stejně jako ojetý automobil. Dnes se u nás staví jeho repliky a v Arizoně létají jak originály s nezakrytými válci Continentalů, tak Super Cuby s kapotáží. Letadlo jednoduché jako facka, žádná elektronika, žádný počítač. Plátěný potah, který se dal opravit kobercovou páskou, odpružení svazkem gumy a každý vypatlanec se s tím naučil létat.

Z podobného kadlubu jsou Aeroncy, které někteří udržují jako válečná sanitní letadla. Jednu měl v Praze na Karlínském divadle připevněnou jeho ředitel pan Županič, velký příznivec letectví. Od něj ji koupil „kaskáro“ Kodýtek. Dnes toto letadlo opět létá a tuším, že v Anglii.

Kromě Skyridera se mi vždy líbil North American T-28D Trojan. V sedmdesátých létech jsem získal tento model 1:48 od Monogramu. Na tomto leteckém dnu bylo několik skutečných. Bohužel móda vybavit toto krásné letadlo leštěným kloboukem vrtule je zhůvěřilostí, letadlo má být takové, jak ho pán Bůh stvořil. Na každé příležitosti, kde je něco zajímavého k vidění, se sejdou magoři vybavení teleskopickými hůlčičkami a dělají si selfíčka. A to tak, že jakmile letadlo vypne motor, nahrnou se k němu a začnou se „fotit“. Bubák říkal, že by je střílel, protože u letadla překáží poměrně dost dlouho: „A ještě se vyfotíme spolu a ještě s panem pilotem a s Máňou a taky se strejdou!“. Já bych jim povinně ty hůlky odebíral už na vrátnici, když koupí lístek! Jako se v saloonu musely odevzdávat střelné zbraně.

Za léta, co se pohybuji po letištích, jsem zjistil, že na každém letišti se vyskytuje nějaký stařec, který má patent na rozum. Fotil jsem si Spitfira Mk.ll. Něco mi na něm nesedělo, a když jsem u něj stál, zjistil jsem, že to je „full scale replica“, čili létající replika 1:1 vyrobená z plastu. Přitočil se ke mně jeden takový mudrlant a začal mi vyprávět, že to je vzácnost, že to jediný Spitfire Mk.ll a že si ho musím vyfotit a že je hrdý, že ho v Casa Grande mají. Nechal jsem ho vykecat a pak jsem mu řekl, že to je sice krásné letadlo, ale Spitfire to není. „To tedy je pane, vidím, že tomu nerozumíte!“ „Možná, že máte pravdu, že jsem pitomec, ale toto letadlo je z plastu a za těch padesát let, co se o letadla zajímám, tak o takovém Spitfiru jsem neslyšel.

Podobného „znalce“ ponatrefil kamarád v Palmdale, kde je uložen druhý Boeing 747 NASA, který nosil raketoplány. Vyprávěl, že s tím typem má nalétáno spoustu hodin. Že kvůli raketoplánu se musely přidat podvozky. „Prosím tě, co je to za blbost, to je vyřazené Jumbo stovka po Japan Airlines a má úplně normální podvozky, možná zesílené a uvnitř je demontovaný interiér, jen vpředu zůstala sedadla, na kterých cestoval doprovod. Jinak v trupu je jen lávka uprostřed a podlahy jsou pro odlehčení pryč. A na trupu jsou zesílené přepážky, na kterých je ukotveno kování držící raketoplán. A na výškový stabilizátor přidělali desky pro zvýšení směrové stability. Jinak o jiném zvláštním vybavení nevím.“

Mini muzeum Blackbird Airpark v Palmdale je úžasné. Je to původní hangár, kde byly uloženy SR-71 a A-12. Když byla letadla definitivně vyřazena, zůstal od každého typu tady jeden kus. A-12 je dokonce prototyp. Nikde jinde si nemůžete na místě porovnat tyto krásné ptáky. Něco jiného je, když o tom čtete a potom když tyto zázraky aerodynamického kouzelníka Kellyho Johnsona vidíte stát vedle sebe. Skutečně, průřezy trupu jsou podobné, ale jiné, stejně tak přídě a zakončení. Letadla vypadají na pohled stejně, ale nejsou stejná. Tuto dvojici doplňuje U-2. Za hangárem parkuje 747 NASA (N911NA) a B-52G. Krom toho je tady ještě F-4S a F-14B, předělaný Dornier 328 z kompozitů a s novou zádí s nákladovou rampou. Lockheed Jet Star NASA (N814NA) má jakousi plochu nad trupem. Nádherná F-105 ve vynikajícím stavu se tyčila nad lavičkou, na které jsem nechal odpočinout mým unaveným nohám. Vynikající je, že tady nikdo téměř nebyl a dobře se fotilo.

V tomto muzeu se ke mně přitočil jakýsi stařík a ptal se mě, odkud jsem. Řekl jsem mu, že s Československa, Česko totiž nikde nikomu nic neříká a on se mě ptal, jestli mám rád letadla, což je poněkud zvláštní otázka v leteckém muzeu uprostřed pouště. Ŕekl jsem po pravdě, že asi jinak bych tady nebyl. On mně strčil do ruky jakousi kartičku a odešel. Bláhově jsem se domníval, že to je něco o letadlech. Když jsem se na to podíval v autě, tak jsem zjistil, že to volební program jakéhosi senátora. Nevím, proč mě to jako cizinci dal, ale budiž. Lístek šel do koše. Stejně, jako jsem v Praze vyhazoval podobné žvásty našich budoucích senátorů.

Pro příznivce fotografování dopravních letadel bych se rád zmínil o úžasné hospodě Proud Bird, která je u konce dráhy 25L letiště Los Angeles (LAX). Dříve jsme fotili ze střechy autopůjčovny Alamo, ale tam nás jednou chytli s americkým prdlavým pivem a byl malér. Focení jim nevadilo, ale poslali na nás ochranku, protože jsme pili na veřejnosti pivo a to je v zemi, kde je „freedom“, takřka hrdelní zločin. Je to ještě větší hřích, než se uprdnout v kostele! V hospodě Proud Bird vám na zahradě dokonce pivo i víno nalijí a nejenom, že je zahrada plná letadel, nebo jejich maket 1:1 z filmů (SPAD Xlll, Fokker Vll, Bell X-1, F6F Hellcat, Grumman TBF-1 Avenger, P-38 Lighting, Beech UC-45, C-47, P-51D Mustang a další). Přes hlavu vám budou přistávat současné mašiny a to tak, že jedna za druhou. I večer, kdy už není světlo na focení, je zážitkem koukat se, jak jsou blikající mašiny seřazené v dlouhé frontě na finále.

Tak to bylo něco málo o Americe.

Související kategorie