Ptal jsem se v práci parťáka, jak se dostanu na druhou stranu letiště Don Muang, kde je vojenská základna a letecké muzeum. „Jak by ses tam dostal? Někdo tě tam odveze a zpátky do hotelu si vezmeš taxíka.“ Jeden silně naštvaný mechanik se zvedl, že mě tedy odveze. Je to ten, který mně byl přidělen, a který, když přijdu do práce, tak vezme dráhu, aby nemusel nic dělat. Všichni vášnivě koukají na televizi a při tom jedí. Na ploše jsem je ještě neviděl. Společnost R Airlines, u které pracuji, má dva Airbusy (321 HS-RCC a 320 HS-RCB), ale nikam nelétá, takže letadla stojí na ploše a provádí se na nich daily a weekly, ale jinak nic. Takže hoši mají frai. A tenhle musí, protože mu to šéf nařídil. Když jsem mu řekl, ať se mnou objede zaparkovaná odstavená letadla, že si je chci vyfotit, byl silně rozladěný, protože v televizi šel nějaký hrozně veselý seriál, kde chlap převlečený za ženskou cosi pištěl fistulkou a oni se mohli potrhat. A já jsem si chtěl vyfotit Tristary!
Vyjeli jsme z objektu letiště na konci dráhy 03L, zahnuli doleva a já jsem viděl v křoví stát kompletní Caravelle! Věkem a povodní zdevastovaná mašina tam stojí od doby, kdy s ní uletěly posádky i s rodinami z Kamodže, než obsadili Phnompenh rudí Khmerové. Je to Caravelle III c/n 53, ex Air France F-BJTA. Neměl jsem odvahu mu říct, aby zastavil. Krom Caravelle tam stojí ještě další letadla v různém stádiu rozkladu.
Royal Thai Airforce Museum bylo založeno v roce 1952 a na letiště Don Muang se přestěhovalo v roce 1969. Je součástí základny transportního letectva. Naproti přes ulici je letecká akademie, kde jsou na sloupech skutečná letadla F-16, F-84 Sabre, F-5A Freedom Fighter a F-5E Tiger II. I na základně je vystaveno několik letadel, ale raději jsem se tam necpal, protože člověk nikdá neví, aby nebyl za špiona.
V průčelí muzea stojí socha krále Rami V., a protože to je královské muzeum, je vstup volný. Ve vstupní hale je na poměrně tenké zdi přidělána skutečná F-5A. Že nemají strach, že to spadne, to se divím. Díky tomu, že muzeum je tak staré, jsou zde zachovány různé poklady. V první hale je vývoj aviatiky v Thajsku. Začíná to kopií 1:1 prvního thajského letadla, které se vzneslo do vzduchu poprvé sedm let po letu bratří Wrightů! Moderní král poté do své země pozval letecké konstruktéry, aby postavili letadla těžší vzduchu, protože v nepřístupných částech Siamu, kde nebyla ani železnice, ani cesty, měla šanci jedině letecká doprava. Thajci o historii svého letectva natočili velkofilm First Flight, který měl premiéru v roce 2008. Při přípravě tohoto filmu bylo vystřídáno několik režisérů a 5 scénářů. Z doby filmování je v muzeu létající replika Bregueta 14 a Nieuport llN ze sbírky Jeana Sallise. Ovšem tady tvrdí, že to je skutečný Breguet (s dřevěnou maketou chladiče).
Historie thajského letectva je poměrně pestrá, hala končí skutečným JAS-39 Gripen A. Když jsem se ptal ředitele muzea, jak je možné, že se do sbírky dostalo moderní a drahé letadlo, řekl: „Toto je verze JAS 35A a tu my nemáme ve výzbroji, firma SAAB nám dala dolétanou mašinu, abychom si jí mohli vystavit. Je kompletní, kromě motoru.“ Vzpomněl jsem si, jak u nás měli všichni jenom otevřené kapsy na úplatky, ale letadlo jsme do muzea nedostali… Politici si namastili kapsy a plebs opět ostrouhal.
Nemá cenu vypočítávat všechny exponáty, ty se dají vygooglovat. I když na oficiálních stránkách muzea je vyleštěná Dakota v barvách RTAF, která v muzeu není, protože stále létá(!). Také bůh ví kam se poděl jediný dosud žijící čtyřmotorový létající člun Kavaniši H6K Mavis. Ale ten není v muzeu nejméně dvacet let. Zato je tam první vyrobená F-5A a poslední vyrobený F-5E Tiger ll.
Mé oblíbené letadlo Douglas A-1J Skyraider, krasavec, kterého umím i namalovat, je vystaven ve vietnamské kamufláži, bez označení, i když je to letadlo jihovietnamského letectva, se kterým uletěl do Thajska pilot, když prchal před „osvobozeneckou armádou“. Letadlo prošlo náročnou renovací. Kromě rozpadávajících se pneumatik je jak nové. Vedle stojí další krasavec T-28D Trojan. Z období vietnamské války jsou v muzeu ještě Cessna A-37B, Fairchild C-123B Provider a Helio U-10B. Poslední dva jmenované provozovala fiktivní letecká společnost, ve skutečnosti CIA. C-123 mělo nakonec thajské Královské Letectvo v počtu 12 kusů. Úžasná je sedačka palubního mechanika, který se už nevešel do kokpitu, a tak sedí na sedačce, která je na otočné trubkové konstrukci v nákladovém prostoru. Když nastoupili piloti na svá místa, vyšplhal se palubní mechanik na své sedátko a přitáhl se do dveří kokpitu. Pod nohama 1,50m díra!
Neuvěřitelné „zemětřesení“ je cvičné letadlo TRAF, německý RFB Fantrainer. Pamatuji si, jak kdysi v Křídlech vlasti vycházela lístkovnice, což byly listy, kde na jedné straně byl popis nějakého letadla a na druhé byl jeho třípohledový plánek. Když tam vyšel popis tohoto velmi neortodoxního stroje, který je poháněný vrtulí v prstenci za pilotní kabinou, připadal mně jako z jiného světa. V dnešní době ultralehkých letadel, kdy se konstruktéři předbíhají v tom, kdo postaví větší paskvil, který je ochoten létat, to není nic divného, ale na začátku šedesátých let se stavěla ještě pěkná letadla. Kupodivu Thajci jich objednali kolem padesáti. Jen v muzeu jich je sedm!
Na opačném konci stojí tři typy, které již jinde na světě nejsou: Curtiss BF2C Goshawk, Tachikawa Ki-36 a Vought O2U Corsair. Také Boeingů P-12E mnoho není. Pro milovníky námořních letadel je zde několik perel: Grumman F8F-1 Bearcat, Fairey Firefly FR.1 a Curtiss SB2C-5 Helldiver (zde mylně uveden výrobce Grumman). Nádherný Spitfire FR.14E má sice nějakou ručně dělanou vrtuli, ale jinak je to krásné letadlo.
Za muzeem, jak se tady říká „u hasičárny“, je několik zajímavých vraků. V kopřivách leží několik F-5A a v kabinách jsou z neznámých důvodů figuríny pilotů, stejně tak i odložený Ford Jet starter má figurínu za volantem. Polorozebraná C-47 sloužila jako „Gun Ship“ ve Vietnamu. Od povodní v roce 2011 nedotknutá. Kolem se válí křídla a další díly jiných Dakot. Dost možná, že i díly C-47A-DL 42-23480 South- East Asia Air Transport či Bird Air, fiktivní společnosti CIA. Zajímavý je původ tohoto letadla: nosilo registraci OK-WDG a létalo u Československých aerolinií! Právě toto letadlo skončilo údajně svou nebeskou pouť na letišti Don Muang! Jenže, lezte skrz roští a zkoumejte vrak, když jsou kolem jistě hadi a těch se já bojím! Takže to pro mne zůstane nerozluštěná záhada.
Muzeum stojí za návštěvu. Je to rozhodně zajímavější, než stánky s hadry ve městě, podobné jsou v každé vietnamské tržnici, ale aeroplány v SAPĚ neuvidíte! Letadla jsou po povodních již většinou v dobrém stavu, kromě pneumatik podvozků, to je evidentně „úzký profil“. Pro případné návštěvníky: pozor na lásku Thajců ke schodům, jsou na těch nejméně očekávaných místech!
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém