Tři šťastná přistání na RWY24 aneb tým planes létal na Boeingu

• 17.10.2012 09:15
• z_ruzyne

Jednoho zářijového dne se dostavila trojice členů redakce serveru planes.cz opět na ruzyňské letiště. Na tom by nebylo pochopitelně nic divného, jsme tady poměrně často. Dvanáctého září to však nebylo ani kvůli spotterství či věcem s ním spojeným, ale čekala nás návštěva „fulflajt“ simulátoru Boeingu 737.

V deštivém počasí jsme po vjezdu do prostor letiště nejprve narazili na kolonu vozidel, vezoucí osoby z právě přilétnuvšího vládního speciálu B737 Spojených arabských emirátů, který byl přistavený před Terminálem 3. Protože byla ještě chvilka času, podívali jsme se z dálky na něj. Přesně ve 13 nula nula jsme už ale byli ve vstupní recepci výcvikového střediska Czech Airlines Training Centre, které se nachází na Ruzyni v prostorách bývalého hangáru B. To vám blíže představovat nebudeme, neb jsme tak již učinili při zdejší nedávné klubové exkurzi a přečíst si to můžete v tomto článku.

Přes milou recepční za námi přišel Capt. Jakub Motl, což je šéf výcviků létajícího personálu. Pro inkriminovaný den se stal naším instruktorem létání. Posádku tvořil Václav Porkát – wap, Přemek Homola – bugr a Richard Habarta známý coby eif. Vzápětí se již šlo chodbou centra k simulátoru Boeingu 737, který budeme mít po několik dalších desítek minut k dispozici, čili se bude létat.

Představme si samotný simulátor. Informace z výcvikového střediska ho popisuje následovně:

Letový simulátor Boeing 737 je plně pohyblivý simulátor (FFS-Full Flight simulator) s pohybem 6 stupňů volnosti a lze jej použít jako nepohyblivý simulátor (FBS - Fix Based Simulator). Letový simulátor byl schválen a plně certifikován v červenci 2000. Kromě systému pohybu 6 DOF má i nejmodernější vizuální systém MaxVue Plus. Kokpit byl upraven podle norem letadlového parku B 737 ČSA a nově vybaven radarovými simulačními systémy TCAS II (Traffic collision avoidance systems) a WX (včetně odpovídajících efektů vizuálního systému).

Technická specifikace letového simulátoru:

Výrobce: CAE Electronics Ltd.

Typ letadla: Boeing 737-400/500

Aerodynamika: Rev. A

Síly v řízení: Rev.A

Typ motoru: CFM56-3C

Model počítače FMC (Flight Management Computer): Smiths Ind. P/N

176200-01-01 (U10.5)
Typ autopilota: SP-300
Vizuální systém: MaxVue

Plus 180 stupňů se 3 průběžnými kanály
Systém pohybu: Série 6 DOF500
Certifikace: Úroveň CG podle JAR-STD-1A (400/500)* *)

Certifikace letového simulátoru byla provedena podle evropských standardů JAR-STD-1A; pohybový i vizuální systém odpovídá standardu Úroveň D, oba systémy získaly příslušný certifikát UCL ČR.

Tak tedy víme, v čem budeme cvičně létat. Než se však postupně každý z nás usadí do sedačky, určené pro druhého pilota, tak s Capt. Motlem probíráme veškeré možné i nemožné záludnosti létání a samotný letecký trenažér. Informací slyšíme spoustu, různé lhůty pro opakování výcviku posádek, možné modelové situace, provoz a chování simulátoru. Na konec poučného povídání je nám vysvětlen průběh našeho létání. Poletíme okruh kolem hlavního města ve výšce 5000 stop. Po provedené seznamovací instruktáži si jako první upravuje ke svému obrazu pilotní sedadlo WAP. V tom se jeho boeing rozjíždí z RWY 24 ve směru, kde nyní stojí spotterský val v Kněževsi. Buď na něco šlápnul, nebo se zbláznil počítač. Možné je cokoliv. Následoval restart a poté již i s Capt. Motlem ostrý start.

Motory nabraly výkon a oba piloti přitáhli berany k sobě. Byli jsme ve vzduchu. Nejvíce to pocítil EIF, který zajel na své sedačce, kde jinak sedí instruktor výcviku, až k zadní stěně simulátoru. Letoun byl tedy ve vzduchu a následovalo nastoupání do plánované letové hladiny ve výšce 5000 stop, čehož boeing dosáhl během okamžiku. Samotný let byl prakticky celý ponechán na druhém pilotovi v podobě WAPa, nejvíce problémů způsobovalo přesné udržení letadla ve správném směru, středový terč , tzv. báry, není opravdu pro laika či začátečníka snadné udržet.

Na prováděné úkony letadlo reagovalo skvěle, i když si člověk musel občas pomoct "vyvážením". Po zhruba dvaceti minutách ve vzduchu následovalo přiblížení na LKPR ve směru dráhy 24. Podvozek vysunut, paprsek ILS a světla u ranveje signalizovaly, že je vše tak, jak má být. Po mírné korekci směru se šlo na přistání, při kterém zdatně asistoval kapitán. Kupodivu s tím WAP nebouchl jak s prací, i když pocit je samozřejmě stejný, jako ve skutečném letadle. Náraz na plochu letiště byl znát, ostatně to je účel FFS simulátoru. Vše musí být zcela reálné, jinak by toto zařízení nemělo v rámci výcviku pilotů žádný smysl.

Jako druhý přišel na řadu BugrTV. On, coby pilot ULL má s létáním z naší trojice největší praktické zkušenosti, velký boeing je samozřejmě něco jiného, ale zákony fyziky platí pro všechny stejně. Když se malý muž z Berouna uvelebil na sedačce druhého pilota, tak prakticky hned následoval start. V ten moment seděl WAP na sedačce instruktora a zažil stejný pocit, jako EIF před ním. V okamžiku opuštění dráhy sjel se sedačkou taktéž na zadní stěnu kabiny simulátoru. Po nastoupání do letové hladiny si BugrTV zkoušel i ostřejší zatáčky, vše šlo bezvadně a klidně. Jasně, nesimulovala se turbulence a ani jiné brikule, to nebyl cíl návštěvy simulátoru. Ten byl hlavně o tom si ho tzv. ošahat a vžit se reálně do kůže pilota dopravního letadla, protože jak trefně poznamenal WAP, tak toto není žádný gaučák typu FSX. On sám si vyzkoušel simulátor iPILOT A320, ale ten se díky absenci hydrauliky (nepohyblivosti) nedá s FFS vůbec srovnávat.

Ale zpět k bugroletu, celý proběhl tak, jak měl. I on občas dorovnával/podrovnával, ale přistál sám a ani s boeingem moc nepraštil. Po dobrždění na RWY 24 chtěl znovu do vzduchu.Poslední si šel užít role druhého pilota EIF. BugrTV tou dobou již kabinu simulátoru opustil, aby po filmování uvnitř natočil na kameru také zvenčí záběry pohybu celého zařízení.

Šlo se na věc. Boeing se odlepil z dráhy ruzyňského letiště, WAP kupodivu nikam se sedačkou nepopojel, a poté proběhl již standardní let. Nastoupání do 5000 stop a cesta kolem Prahy. Dorovnávání/podrovnávání, přiblížení k LKPR a dosednutí na dráhu 24.

Shrnuto a podtrženo, simulátor Boeingu 737 FFS si trojice planesáků opravdu užila a smekla pomyslný klobouk z hlav před uměním skutečných pilotů nejen dopravních letadel. Závěrem se zaslouží poděkovat Capt. Jakub Motl, šéfovi výcviku letových osádek z výcvikového střediska Czech Airlines Training Centre, bez něj by nebylo možné uskutečnit tuto návštěvu.

Související kategorie