Pojďte se mnou vzpomínat - když vysadí motor; letiště Praha na zemi i ve vzduchu

• 10.11.2010 13:20
• historie

Padejte pomalu, rovně, a podvozek nemusíte vysouvat. Tak by se dal přeložit pokyn řídícího létání pilotovi letadla, kterému vysadil motor. Ale to bych předbíhal. Poslechněte si to úplně od začátku.

To se jednou, zcela náhodou, sešli dva důchodci, a začali si povídat. Ne o nemocech, jak to v tomto věku bývá, ale o tom, čemu oba zasvětili celý život. Jeden z nich je totiž bývalý vojenský pilot, a ten druhý pro změnu bývalý letecký mechanik. A tak si povídali o letadlech, o životě na letišti a o všem, co k letectví patří. Jsou to příhody veselé, smutné i napínavé. Rád bych napsal, co zažil pilot Václav Skála při jedné letové akci v červnu 1948.

Toho dne měli za úkol v roji přeletět z domovského letiště v Českých Budějovicích na letecké cvičení do severních Čech. Protože ale na letišti v Českých Budějovicích byla přítomna jakási vojenská delegace, dostali za úkol hned po startu jí předvést svou skupinovou slétanost a obratnost v roji na legendárních strojích S–89 Spitfire LF IXE, které naše letectvo v té době kromě jiných vlastnilo. Počasí bylo toho dne ideální, modro nebes, jak se bezmračné obloze u letectva říká. Pouze v dálce se rýsovalo několik neškodných obláčků, jako by je sám pan Lada vymaloval. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo něco nemilého přihodit. Celé předvádění trvalo asi deset minut a pilot V. Skála létal tenkrát po pravé straně tohoto roje. Úkol byl velice úspěšně splněn a roj nasadil v plné rychlosti kurz směr sever, na svoje cílové letiště. Ve výšce 800 metrů, v prostoru Hluboké nad Vltavou, skoro nad známým zámkem, ale Spitfiru vysadil do té doby bezvadně pracující motor. Bylo nutné otočit stroj o 180° a pokusit se o návrat zpět, na domovské letiště.

Rekonstruovaný a stále létající Spitfire v soukromém vlastnictví v USA (Paul Allen)

Pilot zkoušel nahodit motor pomocí ručního nastřikovacího čerpadla, což se mu i podařilo. Tento postup se používá při spouštění stojícího motoru. Je to podobné, jako když u motocyklu před nahozením zaplavujete plovákovou komoru. Tímto způsobem se přibližoval k letišti. Jenže nádrž spouštěcího systému má 20 litrů, a tak byla brzo prázdná. Motor se zcela zastavil, a náš pilot, se stojící vrtulí a ztichlým motorem neustále ztrácel výšku, a velice obtížně udržoval rychlost 300 km / hod. Od řídícího létání dostal pokyn přistát se zasunutým podvozkem, ale i souhlas rozhodnout se podle okamžité situace. Tak se rozhodl vysunout podvozek 20m nad zemí. Zde vysunul naplno přistávací klapky a úspěšně přistál.

Při takto prováděném nouzovém přistání musí pilot šetřit výškou, ale na poslední chvíli se jí musí zbavit za cenu ztráty rychlosti. Obojí musí proto velice pečlivě sladit. Rozpočet na přistání při „nouzáku“ provádí do první třetiny přistávací dráhy a potom musí brzdit. Celé letiště se seběhlo ke stojícímu letadlu a mladému pilotu, rotmistru Václavu Skálovi, ke šťastnému přistání radostně a upřímně blahopřálo.

Vadné letadlo bylo zataženo do blízkého hangáru a technici začali okamžitě zjišťovat příčinu vysazení motoru. Ukázalo se, že závadu způsobila prasklá membrána vstřikovacího systému Stromberg. Pro techniky uvádím, že motor tohoto stroje měl 12 válců a dvě membránová čerpadla, každé pro šest válců. Po prohlídce celého letadla nebyly zjištěny žádné další závady a po zalétávacím letu, který provedl sám pilot V. Skála, bylo předáno zpět do provozu.

A to nejlepší nakonec. Sám velitel letecké divize osobně blahopřál pilotu Václavu Skálovi a do zápisníku letů udělil tuto pochvalu: „Dne 7.6.1948 přistál s letadlem S–89 po vysazení motoru s podvozkem na letišti a zachránil tak letoun od poškození.“

 

Letiště Praha na zemi i ve vzduchu
Přijedete–li na staré letiště Praha – Ruzyně, hned vás zaujme řídící věž, která je součástí odbavovací budovy. Přestože bylo toto letiště vybudováno v letech 1930 – 1937, je stále po architektonické stránce velice působivé. Postaveno bylo pro civilní účely, když provoz na letišti Kbely začal být neúnosně vysoký. Ve Kbelích byla provozována vojenská činnost, civilní letecká doprava, a využívalo se i ke sportovnímu létání. Bylo proto rozhodnuto postavit letiště nové, nedaleko obce Ruzyně. Výkopové práce začaly v roce 1930 a o sedm let později, v roce 1937, zde byl zahájen letecký provoz. Chci vám na fotografiích představit zajímavé stroje, které sem od té doby létaly. Nebude to encyklopedie ani katalog, ale přehlídka toho zajímavého, co jsem zde viděl a vyfotografoval. Krátké komentáře a popisy vám tuto dobu přiblíží. Pojďte se mnou vzpomínat.

 

Junkers Ju-52
Původně transportní letadlo pro střední tratě, řízené tříčlennou posádkou, pro čtrnáct cestujících. Bylo jich vyrobeno několik tisíc v různých verzích. Za války plnilo funkci víceúčelového, transportního dopravního letadla. Byl použit zejména pro lety v Norsku a v oblasti Středozemního a Černého moře. Jeho trup připomíná krabici, vypadá velice robustně. Jako technickou zajímavost uvedu, že část potahu trupu je vyrobena z vlnitého plechu. Měl pevný podvozek, který se dal vyměnit za plováky a plnil tak funkci hydroplánu.

Ju-52 je klasický třímotorák, původně s řadovými motory, které později nahradily motory hvězdicové. Při stejné zátěži tím bylo dosaženo větší rychlosti. Po válce jich několik létalo u ČSA, v cestovní i nákladní verzi. Kolem roku 1950 dva Ju-52 ještě používala Bezpečnostní letka, zejména jako transportní, ale i pro vysazování výsadkářů. Cestovní rychlost měl 262 km/hod. Pozoruhodná byla minimální rychlost, která byla 110 km. Při této rychlosti se vysazovalo.

Savoia Marchetti před startem
Tento typ letadla zde na letišti přistál poprvé dne 5.4.1937. Bylo to letadlo České letecké společnosti a letělo z Piešťan přes Zlín a Brno do Prahy. Přistálo zde v 9:00 hodin. Jako druhé v pořadí pak přistálo letadlo stejného typu od společnosti Sabena. Bylo na cestě z Vídně přes Prahu a Drážďany do Berlína. Jeho imatrikulační značka byla OO-AGX. O týden později byla zahájena, opět tímto typem, pravidelná linka Praha – Brusel. Nové letiště Praha bylo podle odborníků v té době nejlépe vybavené letiště v Evropě. Zahraniční odborníci zde čerpali zkušenosti, a tato koncepce nezabrzdila ani jeho další rozvoj. Se zahájením provozu zde bylo zřízeno „Ředitelství státního veřejného letiště Praha.“ Až do této doby totiž veškeré letecké záležitosti spadaly pod Ministerstvo veřejných prací.

Související kategorie